Boris Hokr

Královská spravedlnost je povedený mix detektivního příběhu a hrdinské fantasy. Sympatické postavy plně využívají své schopnosti a zároveň jsou nuceny k činům, které zpochybňují nejen jejich pojetí spravedlnosti, ale i samo právo ji bránit.

Martin Sládek se vrací ke své nejpopulárnější postavě. Viking Harald je jednou z mnoha variací na Sapkowského Zaklínače, profesionála živícího se bojem s magií a monstry. Oproti staršímu románu Hladová smečka již nyní nalezl vlastní tvář.

Děj knihy česko-slovenské autorské dvojice se odehrává na konci 13. století kdesi na slovensko-moravském pomezí. Může oslovit fanoušky drsných historických románů i hororů. Přes řadu výborných scén však ani jednu skupinu nedokáže plně uspokojit.

Po dlouhých patnácti letech se Miroslav Žamboch vrátil do postapokalyptického světa povídkového románu Drsný spasitel. Výsledkem je novelka se strhujícím tempem a spoustou příslibů.

Román Stín bohů vypadá podle zápletky tuctově – ve světě plném monster a mocichtivých jarlů si hrdinky i hrdinové hledají vlastní cestu ke slávě či pomstě. Je to však typický příklad knihy, kdy se v jednoduchosti skrývá síla.

Román, v němž sovětská jednotka specnazu rozšíří na Manhattanu zombie nákazu, mohl být podařená braková zábava. Bohužel s přibývajícími stránkami rychle ztrácí dech.

Již tradiční dávka strachu v podání slovenského bestselleristy Jozefa Kariky na sebe loni vzala podobu dvojknihy tematicky i geograficky propojených povídek. A i když se na první pohled zdá, že se autor už žádné nové triky nenaučí, je to jeho nejlepší kniha od Trhliny.

Sedmým svazkem dosud překladové edice Club Bizzare se stala antologie prací domácích autorů a autorek. A jejich pokus uchopit nespoutaný subžánr bizarro dal vzniknout nejzajímavější povídkové sbírce minulého roku. A možná nejen v rámci fantastiky.

Po dlouhých dvou letech se objevil třetí příspěvek do Halloweenské knihovny nakladatelství Carcosa. Tentokrát antologie – a v českých knihkupectvích to je zatím nejzajímavější knižní oslava nejstrašidelnějšího svátku.

Po sérii Poutníci se americká spisovatelka Becky Chambersová pustila do nového projektu – diptychu Mnich a robot. První díl, jenž obdržel cenu Hugo, nyní vychází česky.

Vládce džinů je fascinující výlet do alternativní historie roku 1912, kde džinové žijí po boku lidí a egyptský král se pokouší urovnat spory druhořadých evropských královstvíček. Zábavný pohled na historii jen občas mírně sráží příliš moderní nastavení postav.

Loni vydaný mírně nadpřirozený thriller Později ukázal, že Stephen King stále dokáže udržet úroveň na ploše celého románu. A Billy Summers potvrzuje, že dnes už pětasedmdesátiletého klasika hned několika žánrů forma stále neopustila.

Edice Club Bizzare je vlajkovou lodí hororového nakladatelství Carcosa. Zatím zde vyšlo šest knih Carltona Mellicka III. Jsou to vesměs knihy bizarní, přepálené a dle míry čtenářského vkusu buď odvážné, nebo prostě nechutné. Přesto i v tomto kontextu dokáže nejnovější Magořina místy nadchnout.

I v osmém díle volného cyklu detektivních příběhů z časů Rudolfa II. se Juraj Červenák vytasil se zajímavým případem perfektně těžícím z dobových reálií. Především je však nový román poháněn rozkolem mezi trojicí hlavních postav.

Renesance malých žánrových nakladatelství pokračuje spolu s vzrůstajícím zájmem o nejrůznější alternativní podoby fantastiky, především hororu. Román Livie Llewellyn navíc dokonale vyjadřuje zhnusení nad ubíjející prací v korporátu.

Vilém Koubek se vrací do světa svého loňského románu Posmrtná predace. Opět tak zavádí čtenáře do Odpočinku, rezervace pro mileniály v důchodovém věku, kde nemá život příslušníků mladších generací žádnou cenu.

Nakladatel a překladatel Milan Žáček připravil výbor z próz S. T. Joshiho. Trojice povídek a jedna novela v dobrém i zlém odráží, že jejich autor je největším žijícím odborníkem na H. P. Lovecrafta a jeho dílo.

V českém překladu konečně vyšel zásadní román jedné z nejdůležitějších spisovatelek science fiction. Podobenství o rozsévači je strhující a vrcholně znepokojivá kniha, která nestárne, ale naopak je rok od roku aktuálnější.

Třetí román australské autorky britského původu opět fascinuje popisy nehostinné, ale krásné krajiny, která trestá každou slabost. Z detektivního půdorysu se však posouvá k rodinnému dramatu. Nutno říct, že úspěšně.

Druhý díl trilogie Záhutí amerického spisovatele Roberta J. Bennetta rozvíjí přísliby předchozího románu. Stejně jako v případě autorovy předchozí trilogie má i nová série prudce vzestupnou úroveň.

Loni u nás vyšly hned dva hororové romány Jozefa Kariky. I když jejich působivost už není taková jako v případě Strachu či Trhliny, stále dokáží vyděsit a přidat další místa na mapě Slovenska, kam je při četbě jeho knih důrazně doporučeno nejezdit.

Miroslav Žamboch se vrací do světa svého románu Seržant. A už obálka, která obsahuje oblíbené autorovy motivy (hrdinu, krásnou ženu, zbraně a především víno), slibuje, že se alespoň částečně vrací i ke kvalitě knih, které jej proslavily.

N. K. Jemisinová je největší hvězdou současné fantasy. Z jejího románu Smrtící luna, starého téměř deset let, je však cítit spíše jen příslib budoucí velikosti. Je tedy k němu třeba přistupovat opatrně a nezatěžovat jej nerealistickými očekáváními.

Stephen King se potřetí pouští do vod nakladatelské značky Hard Case Crime, založené v roce 2004, která náměty i provedením produkce vzdává poctu americkým krimi paperbackům 40. a 50. let. Právě Kingovy příspěvky jsou rodinným stříbrem projektu a jeho nejprodávanějšími tituly.

Udělení ceny Hugo za nejlepší román v roce 2020 románu Vzpomínka zvaná říše dokládá renesanci inteligentní space opery. Arkady Martineová nabídla překvapivě komorní, ale rozhodně působivý debut.

Pod nakladatelskou značkou Fobos u nás vyšlo už několik zajímavých současných hororů. V poslední době se zde však začínají objevovat i skryté klenoty z historie žánru. Elementálové jsou jedním z nich. Čtyřicet let stará kniha si zaslouží pozornost i dnes, třebaže už příliš nevyděsí.

Britský spisovatel pokračuje v mapování dějin Spojeného království. Potíže s mírem jsou druhý díl trilogie Věk šílenství, v níž autor svým nezaměnitelným ironickým stylem propojuje klasický syžet epické fantasy s průmyslovou revolucí.

Více než šest let po smrti Terryho Pratchetta a devět let od vydání originálu máme konečně možnost se seznámit se sbírkou Mrknutí obrazovky - komentovaným průřezem celou autorovou tvorbou, obohaceným o knižně dosud nepublikované ilustrace Joshe Kirbyho.

V krátkém románu si americká spisovatelka Becky Chambersová odskočila od své rozmáchlé space opery Poutníci. I na omezeném prostoru však naplno využívá všechny své silné stránky.

Román nominovaný na cenu Brama Stokera ukazuje, že i v současné době lze vystavět funkční horor kolem mnohokrát vytěženého motivu strašidelného domu. A nemusí ani být někde na blatech, ale uprostřed kansaské prérie…