Nákladní loď SS Creekirk je na sklonku roku 1940 součástí konvoje, který napadnou německé ponorky. Před potopením ji zachrání až náhle se zjevivší mlha. V ní loď narazí na podivný ostrov strážený nebezpečnými útesy a gigantickými sochami zjevně starověkého původu. Jenže na ostrově nejsou sami. Dojde k přestřelce s německými vojáky a samotnou loď napadne cosi, co nelze popsat jinak než jako mořskou nestvůru. Nepřežije nikdo. Ovšem v jednom záchranném člunu se k britským břehům dostane krví napsaný vzkaz. Ten vzbudí pozornost majora Crosslanda a jeho týmu podivínů, kteří zoufale čekají na příležitost dokázat svůj přínos pro válečné úsilí. Pod Crosslandovým velením je tak vyslán torpédoborec HMS Javelin, jehož posádku krom majorova týmu doplní i několik speciálních commandos z okupovaných národů Evropy. Na ostrově, který dal dost možná vzniknout pověstem o Atlantidě, je čeká krvavý střet o další směřování druhé světové války…

Jakub Mařík na sebe upozornil nejprve zajímavými povídkami (přičemž v antologii Ve stínu říše si vyzkoušel kombinaci okultismu, nacismu a špionážního příběhu) i příspěvkem do sdíleného světa v sérii Jiřího Pavlovského Kladivo na čaroděje. Opakovaně dokázal, že má cit pro typ příběhů, z nichž by se ve zlatém a stříbrném věku science fiction staly úspěšné povídkové série (dost možná poslední takovou stvořil mimochodem Geroge R. R. Martin v Tufových dobrodružstvích). Skutečný průlom ovšem přišel díky sérii akčních space oper UTSS Salamis. Tu tvoří celkem pět románů a jedna sbírka povídek.

Podobně rozsáhlé plány má autor i se svou novou sérií Hic sunt daemones, jíž je Za sloupy Héraklovými prvním dílem. I zde přitom staví na podobných principech jako ve svém vesmírném dobrodružství. Tedy zajímavý protivník, který má až démonickou pověst (což je tentokrát třeba brát doslovně), barvitá prostředí (například v prvním díle předchozí série se vesmírná loď musela ukrývat v koróně rudého obra a současně čelit pokusu o nalodění nepřátel) a ještě barvitější uskupení hlavních i vedlejších hrdinů.

A právě v tom posledním se autor v Za sloupy Héraklovými vyloženě vyřádil. Major Crossland dal dohromady bývalého univerzitního profesora, který komunikuje s neznámou entitou; haitského čaroděje posedlého krvavou magií; rabiho se smrtelně nebezpečnou záhadnou dcerou. Mezi členy jím vybraných členů commandos najdeme francouzské bratrance (a pytláky) z Alsaska, bývalého sýraře (a odbojáře, který je bohužel coby kudrnatý zrzek nepřehlédnutelný) z Nizozemí, důlního střelmistra z Polska a Milana Jordána ze Sudet. V podstatě každý dostane svou příležitost zazářit, v tomhle je román funkční týmovka. Dojde tedy nejen na přestřelky v troskách starověkého města i v útrobách opuštěné lodi, ale i na využití výbušnin, hrubé síly i příbuzenské souhry (za pomoci plamenometů proti krakenovi). O tom, co všechno se navyvádí haitský vyvrhel Vilsaint, ani nemluvě.

Trochu v pozadí je zde tentokrát protivník, přestože nacističtí okultisté jsou v popkultuře stále populární. Ve svém místy až fuksovském románu z alternativní historie Spěšný vlak CH.24.12. s nimi pracoval i Jan Poláček. V brakové podobě se nesmazatelně zapsali do dějin filmu v příbězích o Indianu Jonesovi, ale i komiksů díky Miku Mignolovi a jeho sáze o Hellboyovi. Mařík ale minimálně tentokrát staví nacistické jednotky spíše do role jakéhosi spouštěče a hlavního protivníka dělá z podivuhodných netvorů, kteří ohrožují HMS Javelin, a pak z bytosti, se kterou hodlají nacisté uzavřít pro obě strany výhodný obchod. Démon (což je v knize aktivně rozporovaný termín) a biomant Sitri je nebezpečný protivník a přináší do děje zábavný lovecraftovský nádech.

Sympatická je i práce s reáliemi. Záhadný ostrov, na němž se většina románu odehrává, je Cassiterides. Podle antických pramenů se jednalo o místo, kde byl těžen cín, a kartografové jej zanášeli v podstatě od Kvarneru na Jadranu po bližší okolí Britských ostrovů. Mařík domýšlí, že rozptyl lokalizace je způsoben tím, že přístup k ostrovu je možný pouze přes magický portál skrytý v mlze, která však nezůstává na jednom konkrétním místě. Vtipná je i poznámka, že pro civilizaci doby bronzové byla ztráta zdroje cínu šokem, který mohl po několika staletích vést ke zkazkám o pádu Atlantidy.

Podobně ale pracuje Mařík i s narážkami na dobovou kulturu. Milovníky filmů pro pamětníky potěší, že je zmíněna Marlene Dietrichová, komiksové fanoušky zase to, že Milan Jordán si v duchu přirovná Sahelin pohled k paprskům, které vysílá z očí Superman. Vtip je v tom, že slavný superhrdina se zrodil v roce 1938 a v Británii byl k dostání ještě před vstupem USA do války už v roce 1939. A Sudeťák Jordán se k němu podle autora dostal díky tomu, že jednotlivé sešity kolovaly ve vojenském prostředí (protože Superman tehdy bojoval i proti nacistům).

Za sloupy Héraklovými je poctivě odvedená akční záležitost, která dobře nastavuje mantinely celé sérii. A i když se v ní hraje o osud světa, je stále příjemně komorní. A tak se daří držet zábavný mix akčního příběhu, historické military a hororu s monstry.