Pavel Pecháček

Když slunce zapadne za obzor a krajinu zahalí tma, je to pro mnohé tvory signál, aby opustili denní úkryty a vydali se hledat potravu či pohlavní partnery nebo aby si podle pravidelného střídání dne a noci seřídili své biologické hodiny. Rychlé přibývání světelného znečištění tento odvěký rytmus narušuje a důsledky mohou být vážnější, než se na první pohled zdá.

Klimatická změna je stále naléhavější problém, který se týká celého světa, Českou republiku nevyjímaje. Kolektivní monografie, která vznikla pod záštitou Akademie věd České republiky, ukazuje, co se se světem vlastně děje a co nás nemine, pokud dojde na nejhorší scénáře.

Italská autorka řady naučných knih pro děti si tentokrát vzala na paškál samotnou matičku Zemi a takřka nic nevynechala. Od složení planety či zajímavostí o počasí a klimatu přechází k biosféře a představuje její úžasné obyvatele.

Americká vědkyně zevrubně představuje alternativní způsob, jak nahlížet na emoce, jejich povahu, vznik či evoluční původ, a nabízí techniky, jak s nimi pracovat. Na tomto základě se vyjadřuje například k roli emocí v trestním soudnictví či k emočnímu prožívání non-humánních živočichů.

Čtenáře, kteří chemii zrovna neholdují, netradiční komiks ke změně názoru nejspíš nepřiměje. Ostatní, ať už středoškolští studenti, někdejší „chemičtí“ maturanti, nebo ti, kdo mají pro chemii z jakéhokoli důvodu slabost, si však přijdou na své. A navzdory spoustě počítání se tu a tam i zasmějí.

Další bohatě ilustrovaná kniha zpracovávající podivuhodná dobrodružství zapomenutého českého přírodozpytce a cestovatele prostorem i časem zavede čtenáře do dob, kdy se na Zemi objevily první pralesy a po členovcích a jiných bezobratlých začali dobývat souš také obratlovci.

O šarlatány slibující věčný život nikdy nebyla nouze. V posledních desetiletích se však fenoménu stárnutí a možnostem, jak jej zpomalit, věnuje stále více vědců. A výsledky řady studií jsou velmi slibné, jak ukazuje nová kniha dánského vědce.

Nepříliš rozsáhlá kniha seznamuje s rozsáhlým světem obratlovců a nezůstává jen na povrchu. Sem tam také pomocí osobitých ilustrací nahlédne, co se skrývá uvnitř.

Co je to život a jak vznikl? Český biolog čtenáře bere na strastiplnou, avšak fascinující cestu do nitra buňky i do dávných časů, kdy byla Země stará sotva pár set milionů let.

O podobě posmrtného života sice nemáme potuchy, ale to vůbec nevadí. O to svobodněji můžeme s americkým neurovědcem fantazírovat, co se na druhé straně vlastně skrývá a jestli je vůbec na co se těšit.

Co stojí za velkým úbytkem hmyzu v posledním půlstoletí, proč je to problém a jak by se s ním dalo vypořádat? Na to odpovídá nejnovější kniha britského biologa, která vedle objasnění příčin hmyzí apokalypsy i receptů, co dělat, přináší zajímavou sondu do života šestinožců a ukazuje, jak úžasný hmyz ve skutečnosti je.

Volné pokračování uprděné knihy o vesmíru, která ukázala, kolik toho nevíme, obsahuje výrazně méně flatulentního humoru a uklidňuje nás, že to s našimi znalostmi přece jen není až tak beznadějné.

Dobrodružné putování blízkým vesmírem, které čtenáře prostřednictvím vědecky aktuálního, přesto nikterak náročného textu a vtipných ilustrací zavede na různé planety a měsíce Sluneční soustavy, přiblíží metody jejich výzkumu a prozradí, co všechno bude obnášet kolonizace Marsu i jiných kosmických těles.

Bohatě ilustrovaný průvodce živou krajinou, jenž je spíše výtvarným dílem než obyčejnou knihou, ukazuje, že za krásami přírody není potřeba cestovat nikam daleko – často stačí rozhlédnout se a vědět, co hledat.

Ačkoli se Praha mnoha lidem jeví jako peklo na Zemi a místo bez života, opak je pravdou. Hlavní město Česka je biologický ráj, kde lze najít nejrůznější myslitelná prostředí od prosluněných svahů a umělých „skal“ po extrémně zasolená stanoviště, v nichž prospívají rostliny a živočichové v okolní zemědělské krajině nevídaní.

Vynálezy a inovace jsou hnacím motorem pokroku. Ne vždy je ale lidé musejí vymýšlet zcela od píky. Řešení některých spletitých problémů našla příroda dávno před námi. Stačí otevřít oči a nechat se inspirovat.

Mimořádně pestrá sbírka strašidelných příběhů a básniček, která na scénu přivádí klasické bubáky i hrůzy mnohem neurčitější. Navíc si nepohrává jen se strachem, ale i s rozličnými způsoby vyprávění, a díky tomu se neomrzí a závěrečné historky jsou stejně poutavé jako ty úvodní.

Staronové vydání slavné knihy tragicky zesnulé primatoložky čtenáře intimně seznamuje s životem horských goril a připomíná jejich těžký úděl. Dojem ze skvělé knihy a záslužného záměru trochu kazí ledabylý převod původního překladu do nové podoby.

Kam směřuje vývoj umělé inteligence a co její zdokonalování znamená pro lidstvo, Zemi i vesmír jako takový? A jak odpověď na tuto otázku souvisí s bojem proti ohřívání naší planety? Na to odpovídá nejnovější kniha významného britského badatele a futurologa.

Podivuhodná cesta do prvohor po boku ještě podivuhodnějšího badatele a jeho okouzlující společnice. Netradiční dětská kniha seznamuje s málo známými tvory, kteří Zemi obývali dávno před proslulými dinosaury, a ukazuje, že to nebyla žádná ořezávátka.

Monografie sestavená více než dvaceti tuzemskými odborníky přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Přestože klimatickou změnu většina z nás pokládá za zásadní celosvětový problém, ochota se s ní vypořádat je obvykle dosti vlažná. Co je na ní tak zvláštního, že jí nepřikládáme stejnou váhu jako například hrozbám vojenským a raději ji ignorujeme? Britský odborník na komunikaci ukazuje, že je to nejspíš ještě složitější, než jsme si mysleli, ale řešení existuje.

Objemná a pozoruhodná antologie v šestadvaceti povídkách známých i téměř zapomenutých britských a amerických autorek představuje bezmála devadesát let vývoje duchařské povídky, od jejích gotických počátků po psychologický horor či parodii.

Hravá dětská kniha vysvětluje, jak se ze staré rozbité vozovky stává krásná nová silnice, a přibližuje, co všechno taková proměna obnáší. Na své si přijdou malí milovníci velkých strojů i zvědavci, kteří dostanou odpověď na nejedno „proč“.

Humorná, poučná a nadmíru čtivá kniha zachycuje počátky kariéry Davida Attenborougha a ukazuje, jak se z britského televizního producenta stala legenda dokumentárních filmů o přírodě, která za více než půlstoletí představila divákům nejpodivuhodnější tvory ze všech koutů naší úžasné planety.

Poslední do češtiny přeložený román Adama Nevilla jeho příznivce určitě nezklame. Nechybí přitažlivé prostředí, pár překvapivých zvratů, trocha folkloru ani několik mimořádně krvavých scén. Samotný příběh a děj, jímž se hlavní postavy probíjejí, však nepřesahují standardy žánru.

Představuje další rozvoj umělé inteligence pro lidstvo spásu, která nám pomůže vyřešit řadu globálních problémů, nebo naopak smrtelné nebezpečí, které je třeba bez ohledu na jeho potenciál zadusit hned v zárodku? Ačkoli druhá možnost, tedy ukončit vývoj AI, není jen zbytečná, nýbrž i nereálná, ani ta první není zcela ideální. Pokud nechceme riskovat, že se naplní nejčernější scénáře známé z tolika filmů a knih, budeme muset současný, příliš benevolentní přístup přehodnotit.

Ač jsme v konečném důsledku příbuzní se všemi organismy na planetě, primáti jsou nám přece jen nejbližší a při pohledu na ně můžeme mít často pocit, že se díváme sami na sebe. Pro každého, kdo se chce o primátech něco dozvědět a prohlédnout si, jak vlastně ta která opice vypadá, kde žije a čím se živí, bude atlas Evy Horské skvělou volbou.

Zevrubně vylíčený a mimořádně čtivý příběh jednoho z nejrevolučnějších objevů biologie za posledních několik desetiletí i všech badatelů, kteří se o něj zasloužili. Hlavní hvězdou knihy je však americká biochemička Jennifer Doudnaová, která za tento mimořádný počin získala v roce 2020 Nobelovu cenu.

Co zapříčinilo kůrovcovou kalamitu, jaký dopad má změna klimatu na naše lesy a co bychom měli dělat, abychom se do budoucna vyhnuli dalšímu zhoršení situace? Cesta z krize existuje, třebaže bude trnitá, odpovídají odborníci.