Nakladatelství Albatros pořádá literární soutěže už dlouho, začalo mnoho let předtím, než se stalo největším nakladatelským domem na českém trhu. Obvykle se ale po vítězství redakční péče a vydání dočkaly rukopisy knih pro děti. V roce 2021 nicméně Albatros soutěž nepublikovaných rukopisů zaměřil na komiksy a porota složená z komiksových výtvarníků a scenáristů vybrala scénář Město z kovu a kamene, pod nímž byla podepsána televizní dramaturgyně, nakladatelská redaktorka a spisovatelka Kateřina Šardická (nar. 1991) a kanadský kreslíř žijící v Praze Kurt van der Basch. Ten nakonec musel z projektu kvůli pracovní zaneprázdněnosti odstoupit,  nahradil jej zkušený kreslíř a ilustrátor Tomáš Kopecký (krátký komiksový román Naprostá šílenost, který vytvořil s manželkou Terezou, si odnesl cenu Muriel za nejlepší scénář roku 2021). Na scénáři pracoval ještě filmový historik, publicista a vedoucí hodonínského kina Svět Dan Krátký, který  letos vydal horor Zombiemasa - a po čtyřech letech je komiks na světě. Šardická mezitím publikovala docela úspěšné mysteriózní thrillery Zmizení Sáry Lindertové (2019) či Noci běsů (2020), letos vydala fantasy Apotéka Agnes Divotvorné a koncem listopadu vyjde další fantasy Neklidný hrob.

Ani jeden z autorů tedy s komiksem zkušenosti předtím neměl, nicméně s psaním ano, přičemž k filmu má komiksové médium jen o málo dál než k literatuře. A jistá řemeslná zručnost je na Stelle a strážcích závoje znát, byť mnohdy nejspíš pomohl i kreslíř Kopecký. Cenné je především to, že se oba scenáristé pokoušejí vystavět specifické magické (či pohádkové, chcete-li) zásvětí: pražské sochy totiž v noci ožívají. Scenáristé si trochu přizpůsobili golemovskou legendu, místo rabiho Löwa vymysleli mladého alchymistu Johanese, který nejprve stvořil golema (pohříchu v podobě monstra z populárního filmu Císařův pekař – pekařův císař) a pak oživil i další sochy, které měly podobně jako golem židovské město chránit obyvatele svých čtvrtí. Kouzlo se časem nějak rozšířilo na všechny pražské sochy, i na ty novodobé včetně parodické Černého sochy jezdce na chcíplém koni v pasáži Lucerna. Nyní mezi sebou ovšem sochy začaly bojovat, bronzové napadají ty kamenné.

Celé to odhalí školačka Stella, která se s rodiči přistěhovala do jednoho ze starých pražských činžáků, jehož fasádu zdobí čtveřice soch. Díky náhodnému objevu alchymistických sklíček může sochy vidět oživlé, a dokonce s nimi mluvit, zejména s malým chrličem, kterého pojmenuje Severka. A právě Stella také zjistí, co za náhlou agresivitou bronzových soch je a jak je zpacifikovat. Je to ale jen první vítězství, čtenáři se zatím nedozvědí, kdo a proč bronzové sochy očaroval, k tomu dojde v dalším díle (nakladatelství jej dopředu neavizuje, čtenáři se až na poslední stránce dozvědí, že pokračování bude příště).

Scénář je to rozhodně zajímavý a nosný, jen škoda, že se autoři nevyhnuli mnoha nedomyšlenostem. Tou první je právě ožívání soch: jak je možné, že se k životu probouzí každá socha v Praze, když prapůvodní alchymista žil už v šestnáctém století? Také není jasné, proč je Severka chrlič, když žádnou funkci vyvedení vody na fasádě nemá, a dokonce má zavřenou tlamu…? Jistě, vysvětlení mnohých jevů a motivací si autoři nechávají do dalšího dílu (či dílů), ale některé momenty musejí zkoumavějšího čtenáře přinejmenším zarazit.

Pokud k tomu nedojde, bude to nepochybně i zásluhou Tomáše Kopeckého, který dokáže nakreslit postavy nikoliv kýčovité, ale zároveň dostatečně (rozto)milé, aby si je oblíbily i osmileté děti, což je věková hranice nakladatelstvím uvedená. Jeho kresba je jistá a nápaditá, srozumitelná, ale ne podbízivá, skvěle pracuje s barvami, zejména v nočních scénách. Zvládá měnit rytmus, používá nadhledy, podhledy a další atypické perspektivy, umí vyprávět beze slov, agresivní sochy v čele s gigantickým Žižkou působí dostatečně strašidelně. Snad jen dvoustrana se Stellou letící na Severkovi nad noční Prahou působí trochu nezvládnutě – fyziognomie obou hrdinů se zdá být odbytá (Stelle scházejí ruce), a především: za Čechovým mostem jako by Praha končila a začínalo moře, kam se Vltava vlévá. Za horizontem Anenského kláštera už nic není, jen obloha – vyvýšené čtvrtě jako Kobylisy nebo Prosek, které by měly pozadí zaplnit, kreslíř nějak vynechal (stejně jako na otevírací dvoustraně, kde je „zkrácená“ Praha ve dne).

Těžko říct, co všechno děti autorům odpustí, možná docela hodně. Protože jinak je po pozvolnějším rozjezdu komiks dynamický a napínavý, poutavě střídá běžný život dívky mezi školou, rodiči a kamarády (či naopak protivným spolužákem) a noční nadpřirozené výpravy. Stella je sympatická postava i díky svému počátečnímu místy až frackovitému roztrpčení z nového bydliště. Její kamarád Hynek se zdá být trochu jednobarevný, ale třeba jeho postava v pokračování dostane víc prostoru. A snad dojde i na podrobnější a pečlivější propracování magického zásvětí.