Jules Verne pro 21. století
V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.
V prvních dvou dílech aktuální série francouzský kreslíř opět demonstruje své kresebné mistrovství. A také to, že jako scenárista se lepší, i když dokonalé to stále ještě není.
Redakční výběr knih vydaných v uplynulém roce, na něž by byla škoda zapomenout. Nabízíme pestrou inspiraci, abyste mohli obdarovat sebe i své blízké.
Velké dějiny, pocity, sny, prchavé imprese i nikdy nezahojené bolesti. Téměř neznámá spisovatelka vypráví o svém životě a nebojí se být – zejména k sobě samé – nelítostně upřímná.
Převod prvních komiksových příběhů Rychlých šípů do textové podoby plní svou roli úvodu do foglarovského světa nejen díky modernizaci jazyka i reálií. Dospělé čtenáře pak potěší skryté odkazy.
Po životním příběhu cukrovarské dcerky z první poloviny minulého století přináší čtenářsky oblíbená autorka příběhy tří žen obklopených vůní medu. Může ale sladkost kombinovaná s brutalitou druhé světové války fungovat i napodruhé?
Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.
Jaký účinek má na způsob, jímž vnímáme okolní svět, každodenní přísun záběrů válečných konfliktů a lidského utrpení vůbec a k jaké emocionální a skutkové reakci nás podobné výjevy, zprostředkovávané televizní či počítačovou obrazovkou, v delší perspektivě vedou? Vyvolává pravidelný kontakt s obrazy bolesti druhých soucit, apatii, nebo dokonce sám násilí podněcuje?
Viktorie Hanišová není jen spisovatelka, ale také učitelka na plný úvazek a překladatelka z němčiny a angličtiny. Za převod románu Džinové německé autorky Fatmy Aydemir letos získala Mimořádnou tvůrčí prémii Obce překladatelů.
Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.
V pojetí svérázného kanadského režiséra doputoval skutečný příběh o myšlenkové kolizi zakladatele psychoanalýzy Freuda se svým nejlepším žákem Jungem na dvourozměrné filmové plátno, aniž ztratil vtip, složitost, inteligenci a historickou věrnost.
První signály byly patrné na každém kroku: Knihkupectví a knihkupecké pouliční stánky byly od samého počátku 90. let zavaleny nejen dospělým, ale i dětem určenou umělecko-naučnou a encyklopedickou produkcí rozličné úrovně - od seriózních projektů, jakými byla např. ediční řada nakladatelství Albatros České dějiny, po ledabyle přeložené, na koleně spíchnuté a leckdy nevkusné knihy...
Chucpe není jen obyčejná drzost. Je to drzost zabarvená nemorálností a jistou trapností.
Dánský bohemista Bugge zkoumá, co mají společného dánští konzervativci se zdejším odporem k rock’n’rollu, proč byla Bratislava symbolicky „přejmenována“ dříve, než se stala slovenskou, a proč Karel Čapek v závěru života už nevěřil v polidštění mločí civilizace. Buggeho pohled nabízí srozumitelnou diagnózu národa, který se stále trochu hledá na mentální mapě mezi Východem a Západem.
Odysseus Kan je pověřen založením útulku pro opuštěné psy, kterými se hemží caracaské ulice. Jejich majitelé totiž tváří v tvář Madurově režimu opustili zemi a své „nejlepší přátele“ nechali napospas osudu. Sympatie je román plný metafor, odkazů na kinematografii, je o boji za přežití, o bolesti, ale také o naději.
Básnická prvotina Martiny Malinové zprostředkovává čtenáři sdílenou zkušenost pandemie, válek za hranicemi, environmentálního žalu, ale především mateřství v celé jeho syrovosti. Nabízí poezii, která z tělesnosti činí mapu společných zkušeností – od únavy a péče po odpor a smíření. Vzniká tak intimní i společenská zpověď o tom, co všechno naše těla nesou.
O době svobody, ale i hodnotového zmatení, rasistických útoků a vzrůstu kriminality. Multidisciplinární a mezigenerační kniha zevrubně zkoumá, co přinesla devadesátá léta. Ta jsou přitom zásadní i pro naši současnost.
Autora je možné odsoudit coby člověka utíkajícího před svými závazky do prázdné hry se slovy. Ale zrovna tak je možné v knize najít svědectví o jeho heroickém zápasu s vlastní chorobou. Případně na deníku můžeme ocenit pohled do kuchyně uznávaného kritika, který psal recenze na filmy, aniž je vůbec viděl, a který se v soukromí vyjadřoval zdaleka ne tak vzletně jako ve svých esejích.
Monumentální román německého spisovatele Güntera Grasse (1927–2015) Plechový bubínek patří k vrcholům jeho celoživotního díla i světové literatury vůbec. V pohledu hlavního hrdiny, soustavně bubnujícího liliputa Oskara Matzeratha, se jako v křivém zrcadle odráží prostředí maloměšťácké společnosti v meziválečném Gdaňsku a otevírá téma nástupu nacismu k moci. Za tzv. Gdaňskou trilogii, jejíž první částí je právě tato kniha, obdržel Grass v roce 1999 Nobelovu cenu za literaturu.
Pokud autorka v úvodu knihy hrdě hlásá, že přechozí publikace o vagině to nejdůležitější opomíjely a ona to zřejmě hodlá napravit, pak můžeme její slova ohodnotit jako plané vychloubání. V porovnání s Otvíráním Pandořiny skříňky totiž kniha Wolfové neříká o mnoho více. Spíš méně.
V české poezii pro děti je možné označit přinejmenším dvě období za její „zlatá léta“, období, kdy její obraz spoluvytvářely skutečné básnické osobnosti a kdy se v poezii pro děti otevíraly nové cesty a prostory. Prvními „zlatými léty“ byl beze sporu konec 19. století, kdy zazářilo trojhvězdí Sládek – Rais – Kožíšek plus F. S. Procházka. Druhým takovým plodným obdobím byla 40. léta 20. století, kdy vedle sebe současně tvořily výrazné osobnosti různých poetik – především V. Nezval a F. Halas.
Povšechnost, naprostá idiocie a hrozná krutost nás provázejí – myslím si a dívám se u toho oknem hotelu na zasněžený horský potok, za nímž strmí svah.
Nestává se zas tak často, aby se vám do ruky dostala literárně pozoruhodná próza, u jejíž lehkosti a nápaditosti se budete dobře bavit, ale přitom cítit, jak z podhoubí vyrůstá i cosi závažného. Mariborská hypnóza si hodně hraje, ale taky podává zprávu o aktuální náladě světa.
Současní básníci a básnířky nadělili čtenářům staršího školního věku antologii básní ušitých na míru. Vznikl tak pozoruhodný soubor, který k dětem hovoří jejich jazykem a v němž se tematicky střídá lehkost s vážností i každodennost s nadčasovostí dospívání. Především ale pootevírá dveře do světa „dospělé“ poezie.
České vydání vrcholného perského opusu islámské mystiky má své nedostatky. Přesto je dobře, že jej máme. Poutavé podobenství totiž může přiblížit duchovní odkaz súfismu i těm čtenářům, kteří se se zdejší odbornou literaturou míjejí.
Dějiny pražské MHD jsou zde podány formou srozumitelnou i malým čtenářům, ledacos zajímavého se ale dozvědí i rodiče.
Proč neromantizovat duševní onemocnění? A čemu škodí terapeutický slovník? Kniha záslužně tematizuje nebezpečí a paradoxy spojené s mluvením o nemocech duše.
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
František Ondráš z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy přibližuje, jak probíhalo hledání nejlepšího současného arabského románu.
Chtěli byste vědět, která byla letos ta NEJ? To tak úplně říct nemůžeme, a ani nechceme. Dobrých knih totiž vyšla spousta. A my jsme těch nejlepších sebrali celou hrst: třicet tipů na četbu, která nezklame, ať už si ji pořídíte pro sebe, nebo jako dárek.