Nejčtenější články

Když nám zemře matka, jako by skončilo naše dětství. Přesto, právě proto ji musíme na její nekonečnou pouť pustit.

Monografie sestavená více než dvaceti tuzemskými odborníky přináší nebývale komplexní pohled na český a moravský les. Vedle jeho minulosti, současného stavu a budoucího vývoje představuje úlohu lesa v krajině či návrhy, jak zajistit jeho odolnost proti klimatickým změnám. Seznamuje také s jeho vítanými i nevítanými obyvateli nebo se základy lesnické práce. Vedle ryze odborných kapitol nechybí ani texty oslavující estetickou krásu lesů.

Soubor téměř pěti desítek recenzí, portrétů a glos kulturního publicisty vypovídá nejen o předmětných dílech, ale jako celek především o samotném autorovi.

Jak se otevírá dějinnost a jak se liší dějiny od historie? To jsou jedny z průvodních tázání Anny Hogenové v knize Filosofie a dějiny. Nabídnou texty filozofů a filozofek Pedagogické fakulty Univerzity Karlovy nové podněty pro filozofickou reflexi dějin?

Sarkastický román o krizi středního věku, zkostnatělosti akademického prostředí a přebujelé politické korektnosti. Dánský autor s nadhledem i jízlivostí ukazuje, kam až může vést snaha uniknout vlastnímu i společenskému stereotypu.

Na úspěšný komiks Bludy v hlavě, který hravě a s vtipem tematizoval strachy a nejistoty přecitlivělého komiksového kreslíře, navazuje katalánský autor volným pokračováním. Poučné dialogy o osobním rozvoji tu bohužel převažují nad humorem.

Francouzský spisovatel Jean Teulé, obdivovatel prokletých básníků a milovník černého humoru, v knize Potřeby pro sebevrahy čtenářům servíruje rovnou návod na jejich vlastní smrt.

Desetiletá Tonja má za nejlepšího kamaráda sedmdesátiletého Gunnvalda, jehož minulost začne nebezpečně ohrožovat poklidné dny v údolí Glimmerdal. Oceňovaná norská autorka opakovaně dokazuje, že i zdánlivě jednoduché příběhy o přátelství mají dětem stále co nabídnout.

Debutový román Jely Abasové, který předminulou sobotu získal Literu za fantastiku, je opojně zábavným i emočně drásavým zážitkem, který uhrane barvitými postavami, ještě barvitějším dějem a sebevědomým stylem.

V době komunistické diktatury sice psychiatrie neztratila svou pozici lékařského oboru, zároveň však nabízela nové možnosti represe – vždyť kdo odmítá cestu k beztřídní společnosti, nemůže přece být normální…

Už jméno toho města je zavádějící – jeden by čekal, že se tu ocitá na mělčině. U velké řeky by to dávalo smysl. Jenže chyba lávky – o mělčinu zde nejde. Naopak, historické centrum se zvedá na opukovém ostrohu nad soutokem, vysoko nad vodou, která ho po staletí pozvolna rozmělňuje.

Filmová adaptace novely Jiřího Stránského ze sklonku druhé světové války nabízí napínavou podívanou na odvahu a přátelství dětí, které se společně pustily do nebezpečného podniku.

Literární svět si letos připomene padesát let od úmrtí chilské básnířky a prozaičky Gabriely Mistralové (1889–1957), uznávané a respektované ve své vlasti i v zahraničí jak pro literární schopnosti, tak pro osobní kouzlo a lidské kvality, jimiž si podmanila intelektuály, politiky i širokou veřejnost.

Největší ostrov světa je zároveň extrémní laboratoří lidské adaptability. Nová kniha jednoho z nejuznávanějších českých novinářů sleduje tisícileté dějiny Grónska – od prvních pěších migrantů přes Vikingy až po současné obyvatele – a ukazuje, že v nehostinných podmínkách přežívají nikoli technicky nejvyspělejší ani ti nejsilnější, ale spíše ti nejpřizpůsobivější.

V sobotu 18. 4. byli na slavnostním večeru vyhlášeni laureáti ocenění Magnesia Litera.

Ráda plánuju. Jenže pak někde něco nebo někdo plánuje za mě. České dráhy a jejich výluky, náhoda, sebevrazi na kolejích, náledí, osud nebo stávkující rakouští železničáři.

Géza Gárdonyi je znám především jako autor historických románů, které oslavují maďarský národ, z našeho pohledu zcela nekriticky, nicméně v dobovém kontextu pochopitelně. Takový je i román Egerské hvězdy, jehož stěžejním bodem je turecké obléhání pevnosti Eger.

Co z novořecké literatury posledních 150 let vyšlo také v češtině? Přinášíme kompletní soupis knižních děl a výjimečně i dalších textů, jež byly přeloženy z novořečtiny do našeho jazyka mezi lety 1864 a 2021.

Osudy chrabrého medvěda Wojtka, věrného druha polských vojáků za druhé světové války, dodnes lákají k četbě děti i dospělé v různých koutech světa. Kromě toho, že tento zvířecí hrdina pomáhal polskému dělostřelectvu nosit munici ve slavné bitvě o Monte Cassino a prošel s ním velký kus světa, byl Wojtek také zapřisáhlým milovníkem piva a rošťáren všeho druhu a především pak výborným kamarádem, jakého by si každý z nás mohl jen přát.

Nová kniha pana europoslance je jistě čtivá a odráží jeho přehled, intelektuální zvídavost i zápal pro věc. Nicméně kdyby autor alespoň občas odložil svoje ideologické brýle, byla by lepší.

Výrazně pravoslavně křesťanské hledisko, na základě něhož jsou dějiny líčeny, je pro českého čtenáře dost neobvyklé. Autoři mají na takový přístup samozřejmě právo, jako „moderně pojatou práci“ však tento jinak zajímavý text asi označit nelze.

Bohužel, Amisův poslední román působí jako nepovedená parodie jeho dřívějších knih, třeba Peněz, jednoho z nejlepších románů, které v osmdesátých letech byly v Británii napsány...

výběr z biografií Franze Kafky vyšlých v posledních letech u nás i v zahraničí

Selské lesy chtějí básnicky uchopit vztah člověka a krajiny v době ekologické krize. Sbírka nabízí cit pro detail i silné obrazy, zároveň ale naráží na tezovitost a stylistickou rozvolněnost. Kde se její poetice daří – a kde se rozpadá?

Pokud mluvíme o honorářích v kultuře, většinou se bavíme o tom, co a za kolik. V Asociaci spisovatelů se například několikrát debatovalo o ceníku za jednotlivé typy textů či služeb typu besed či autorských čtení nebo zřízení fondu na podporu autorstva inspirovaného principem Státního fondu kinematografie; jen financovaného jedním procentem nikoli z prodaných lístků, ale z prodaných knih. Nic z toho nikdy bohužel nebylo.

Jedna, co lítala metr nad zemí. Ta v parku. Ta v Bavorsku. Povídkovou sbírkou Magdalény Platzové defilují převážně bezejmenné hrdinky, které mohou, ale rozhodně nemusejí být autorčiným alter egem.

Přední jihočeský detektivkář si opět odskočil od Tomáše Volfa, rodnému kraji ale zůstává věrný. Román se nese v příjemně poklidném duchu, zajímavě přitom pracuje s proházenou chronologií jednotlivých kapitol.

Jiří Levý (1926–1967) byl jednou z klíčových postav translatologie 20. století a autorem komplexní a inovativní teoretické koncepce, která předběhla svou dobu a předznamenala značnou část současných teoretických otázek. Gettina monografie je inspirativní, komplexní a ambiciózní práce: završuje předchozí výzkumy a díky pečlivému zacházení s dosud neznámými archiváliemi otevírá nové otázky.

Může se v nevelké jihočeské vsi objevit sériový vrah, jaké známe převážně z anglosaských nebo skandinávských thrillerů? Jiří Březina ho tam přivedl neokázale a velmi věrohodně.

Komentář Ondřeje Buddeuse k aktuální situaci Českého literárního centra: „Jedním z důvodů mé výpovědi byla prudce sestupná tendence v komunikaci ředitele MZK Tomáše Kubíčka se mnou v roli vedoucího, a to do té míry, že představovala zásadní přítěž v praktickém fungování centra.“