Ema Cíbik Stašová

Úkolem umění není „bourat hranice“ ani „vyvolávat debatu“, říká v rozhovoru finská autorka Leena Krohn. Podobně vyhraněné názory má tato spisovatelka, jejíž díla kriticky reflektují nejrůznější společenské fenomény, na současnou politiku, architekturu nebo média.

Autorka mezinárodně úspěšného románu Porodní bába čtenáře ve své nejnovější próze zavádí do indiánské rezervace Fond du Lac v Minnesotě. I tam rozehrává témata typická pro svou tvorbu: srdcervoucí útlak menšin, brutální násilí na ženách, ale také řevnivost mezi sokyněmi v lásce či fascinaci přírodními náboženstvími. Příběh indiánů a finských přistěhovalců vypráví Katja Kettu svým nezaměnitelným jazykem, v němž se mísí poetičnost se zemitostí a který do češtiny skvostně převedla Jitka Hanušová.

„Co si může čtyřicetiletá bezdětná ženská počít se životem?“ ptá se Mia Kankimäki a vydává se po stopách inspirativních žen napříč historií a kontinenty. Cestovatelské zápisky, které se vezou na vlně feministicky laděné odpočinkové literatury, pozvedává z průměru autorčin sebeironický humor.

Antologie povídek z finského severu představuje literární území polárního dne v různých žánrových a tematických podobách současné finské literatury. Prostřednictvím příběhů, které umí být syrové i odlehčené, dává českému čtenáři příležitost dohlédnout dál za všechna klišé o depresivní evropské pustině.

Novodobý kronikář finského venkova Tommi Kinnunen se po úspěšném debutu vrací s románem Vystrkov. Ačkoli se v něm znovu setkáváme s postavami z předchozího titulu, je z jiného těsta. Místo historické fresky a rodové ságy nabízí melodrama (ne)funkčních rodinných vztahů, které je sice stylisticky vybroušené, ale poněkud ploché.

Jednoduchá, až naivní kresba a neokoukaný, chytrý humor, ať už je tématem láska ke knihám, feminismus, prokrastinace či rozdělená společnost. Právě takové stripy kreslí Tom Gauld pro britské a americké noviny.

Oneiron je precizní ukázka postmoderního románu. Leitmotiv smrti zpracovává autorka Laura Lindstedtová prostřednictvím rozmanitých (nejen) literárních žánrů a odkazů. Jde o příběh, který smrtí teprve začíná.

Klopýtání ženského přátelství v prostředí obávaného gulagu, tajuplný ugrofinský národ Marijců, který vyznává animistické náboženství, zhýralá ruská oligarchie, ovšem i neodmyslitelná zběsilá láska, jež se neohlíží napravo nalevo, a finské podivno. To jsou základní ingredience románu Můra.

S finskou spisovatelkou Riikkou Pelo, autorkou románu Náš všední život inspirovaného osudem jedné ze dvou nejznámějších ruských básnířek vůbec, jsme hovořili o hledání jazyka postav, inspirativní Praze devadesátých let a umění psát a číst pomalu.

Starý bručoun, kterého dožírají všechny novinky a změny, je trochu v každém z nás. Snad proto se původně rozhlasová série s příznačným názvem Mrzout finského autora Tuomase Kyrö stala hitem, který nyní mohou poznat i čeští čtenáři.

Próza má pevně daná pravidla, která smějí porušit jen ti nejzručnější autoři. Takovou autorkou je i Katja Kettu, která v cyklu příběhů Sběratel dýmek neváhá mystifikovat až na hranici snesitelnosti. Díky vypravěčské suverénnosti však dokáže vybalancovat i z občasných krkolomností. Kniha by neměla uniknout spokojeným čtenářům románu Porodní bába.

Rozhovor s finskou spisovatelkou Katjou Kettu o tom, proč píše o menšinách a malých národech, jak pracuje s vizualitou a proč má ráda Krtečka a Jana Švankmajera.

Rozhovor s finskou autorkou Johannou Sinisalo o tom, proč v literatuře neuznává žánrové nálepky, o štěpení společnosti a populismu ve Finsku a v neposlední řadě také o nacistech na Měsíci.

Spisovatelka a režisérka animovaných filmů Katja Kettu prorazila na literární nebe s třetím románem Porodní bába. Příběh krásy a ošklivosti, v němž na pozadí lásky finské porodní báby a německého důstojníka SS zuří laponská válka a severní Finsko lehá popelem, získal několik literárních cen a byl přeložen do téměř dvaceti jazyků.

Spisovatelka a scenáristka Johanna Sinisalo patří v současnosti k nejpřekládanějším finským autorům. Ve své tvorbě často využívá prvky magického realismu a postmoderní koláže a bývá také označována za přední představitelku severské sci-fi.

Kronika tří generací a čtyř vypravěčů z jedné finské rodiny, odehrávající se napříč dvacátým stoletím, nadchla domácí čtenáře a byla již přeložena do čtrnácti jazyků. Finský autor Tommi Kinnunen ve svém suverénním debutu oživuje veličinu příběhu a vrací se až k tradici realismu, naturalismu a rodinných ság, které však obléká do modernějšího hávu.

Román Porodní bába, silně spjatý s finskými dějinami a prostředím, představuje nadčasové umělecké dílo a dokáže zprostředkovat výjimečný čtenářský zážitek, o kterém nelze mlčet. Porodní bába nabízí jímavý a propracovaný děj, který kombinuje osudovou tragiku s rodinným melodramatem a zároveň odhaluje zajímavý kus nedávné historie.