Vsetínská rodačka Michaela Vetešková (nar. 1970) působí současně jako autorka knih pro děti a vedoucí redakce kulturního zpravodajství Českého rozhlasu. Pomineme-li její knižní tvorbu pro nejmenší čtenáře, k nimž patří tituly O Picimínkovi a Vlakáčkovi (2015) a Velké putování malé slepice (2020), lze její knihy označit výrazem „reportážní pohádka“. Tento specifický žánr autorka představila již ve své prvotině Jak maminka vylezla na strom (2011) a zatím největšího úspěchu dosáhla s knihou Jak maminka vyprávěla o 20. století (2018), zařazenou Českým svazem knihkupců a nakladatelů do katalogu Nejlepší knihy dětem. Své typické žánrové formy se nezřekla ani v nejnovější Strele, kterou na sklonku loňského roku vydalo nakladatelství Verzone. Stejně jako některé z předchozích autorčiných knih ilustrovala i Strelu Lenka Jasanská.

Na začátek dvacátého století

Fanouškům železnice téma prozradí už samotný stručný název, těm ostatním napoví ilustrace na obálce zachycující ikonický produkt meziválečného československého železničního průmyslu, motorový vůz známý jako Slovenská strela. Jedná se o nejznámější projekt, na kterém pracoval průkopník v oblasti elektrotechniky Josef Sousedík, který se stejně jako autorka knihy narodil ve Vsetíně (ovšem už v roce 1894). Někteří čtenáři pak budou slavné vozidlo znát z klipu k písni Československá oblíbené interpretky písní pro děti Míši Růžičkové.

V souladu s častým trendem v současné literatuře, kdy děti různými způsoby cestují do minulosti, děj nezačíná v roce 1894 ani v meziválečném Československu, nýbrž v naší současnosti, kdy zhruba desetiletý chlapec jménem Teo usne v hale vsetínského nádraží, kde je od nedávné doby zavěšen u stropu model Slovenské strely. Ve snu je dovoleno cokoliv, a Teo tak vyráží na pozoruhodnou jízdu legendárním motorákem, na níž mu společníka a průvodce dělá zhruba stejně starý Marian. Jak už to ale v podobných případech bývá, řadu věcí si nechává pro sebe, případně je pokládá za tak samozřejmé, že ho nenapadne o nich něco bližšího uvádět. Dosti překvapený Teo se tak ocitne v roce 1908, kde se setkává s Josefem Sousedíkem rovněž v chlapeckém věku. Navzdory svému mládí ale budoucí vynálezce uvažuje o fyzikálních zákonech a přemýšlí, co všechno v budoucnu vyrobí (není se ale nutné obávat toho, že by autorka čtenáře zahltila množstvím technických termínů a vzorečků).

Do posledních válečných týdnů

Po probuzení má Teo o čem přemýšlet a doufá, že se mu ještě někdy podaří snovou výpravu do minulosti zopakovat. Když se nakonec s Marianem i Josefem Sousedíkem znovu setká, ocitnou se všichni tři chlapci v posledních týdnech druhé světové války a stanou se svědky útoku německých jednotek na Juříčkův mlýn, jedno z míst, kde se ukrývali místní partyzáni. Ačkoliv jsou chlapci přímého pohledu na tuto tragédii ušetřeni, pouto k Josefu Sousedíkovi a Slovenské strele se promítne i do současné reality.

Navzdory názvu knihy nestojí v centru dění přímo Slovenská strela, ta plní jen roli prvotního převozníka do říše snů a pak se z knihy nenápadně vytrácí. Klíčovým motivem Strely jsou moderní dějiny na Valašsku – autorka kolem konkrétní historické postavy a události buduje atmosféru období, která mohou být pro dnešní děti téměř nepředstavitelná. Nejde přitom jen o vykreslení chudoby, v níž rodina Sousedíkových žije, autorka odlišnost současnosti a nedávné minulosti zachycuje i pomocí motivů, které chtě nechtě vyvolají na tváři čtenářů – či spíše jejich rodičů – pobavený úsměv, například když Teo marně hledá pod sedadly Slovenské strely zásuvku, v níž by si mohl dobít mobilní telefon. Nechybí ani několik morálních ponaučení, zejména lekci o vlastním sobectví si Teo jistě bude pamatovat dlouho

Jazyková exkurze na Valašsko

Provázanost s Valašskem dokresluje i celá řada nářečních výrazů, jichž Marian, Josef Sousedík a další postavy z jejich reality užívají a jimž Teo ne vždy rozumí. Ke knize je naštěstí připojen slovníček, v němž lze význam jednotlivých slov dohledat, což nejspíše ocení i nejeden rodič, zejména z jiných oblastí republiky. Vedle slov nářečních mohou mezi hůře srozumitelné výrazy patřit i některé historické pojmy; ty jsou vysvětleny v krátkých medailoncích na stejné dvojstránce, kde se vyskytují společně s doprovodnými ilustracemi. V obrazovém doprovodu se sem tam objevují i krátké vložené věty, které děj rozvíjejí či přímo posouvají dopředu. Přestože se v knize najdou případy, kdy ilustrace nepostrádají dynamiku (zejména když se kluci prohánějí na Sousedíkově prototypu elektromobilu), s ohledem na částečně encyklopedické zaměření často působí možná až příliš staticky.

Ač z pohledu dospělého čtenáře nemusí dějová návaznost dávat vždy smysl, lze předpokládat, že pro děti (hlavně pro kluky) bude na fantazii bohatá cesta do minulosti valašského regionu dobrodružnou výpravou, kterou si rády několikrát zopakují – a přitom se i něco naučí.