Kniha švédské spisovatelky a novinářky Anniky Leone (nar. 1974) a ilustrátorky Bettiny Johansson (nar. 1977) Koukej na mě! je jednoduchým a zábavným příspěvkem k aktuální otázce, která – dnes asi ještě víc než dřív – trápí mnohé z nás už od dětství: Je s mým tělem všechno v pořádku a proč nevypadám jako ostatní (třeba na Instagramu)?

V originále knížka nese přímočarý název Bara rumpor (Holé zadky), ale změna v tomto případě není na škodu: vyprávění koneckonců nepojednává jen o holých zadcích, jak by se mohlo z titulního obrázku spolu s původním názvem zdát. Nahá těla se do příběhu o pětileté Miře, která sbírá odvahu poprvé sama skočit do hlubokého bazénu, připletou až cestou do akvaparku v šatnách.

Zvědavá holčička ženy kolem sebe bez předsudků okukuje a uvádí svou maminku do rozpaků spontánními komentáři – což asi nejeden rodič ze zkušenosti zná. Ilustrace se nedrží nijak zpátky – všemožných holých zadků i předků na této dvoustránce vidíme habaděj. V bazénu potom na Miru i rodiče čeká malé-velké dobrodružství: tatínkovi po odvážném skoku odplavou plavky a Mira překoná svůj strach a vrhne se do vody, aby ho zachránila. Na závěr přichází docela přijatelně zaobalené poučení o rozmanitosti lidských těl. Neexistuje jeden ideální či správný tvar, barva, velikost… a čím dříve to děti přijmou za své, tím lépe. Proč tedy téma neotevřít knížkou?

Příběh je stručný, živě a jednoduše podaný, do češtiny jej převedla Olga Bažantová. Ilustrace Bettiny Johansson nejsou vyloženě líbivé, obsahují nadsázku i humor, poněkud přehánějí, těla rozhodně neidealizují (ani to mužské), ale snad ani nikoho nepohorší. Ke zvolenému tématu se dobře hodí.

Nakladatelství Host knihu doporučuje od tří let, nicméně vyzkoušela jsem ji na dvouletém dítěti a chce „Miru“ číst stále znovu, aniž by konkrétně holé zadky na obrázcích nějak víc řešilo. Snad tedy informace o tom, že jsme každý jiný a je to tak v nejlepším pořádku, na základě snadno přístupného příběhu dospěje podprahově k cíli.