Daniel Pennac (nar. 1944) je francouzský spisovatel a pedagog, jenž si získal čtenáře po celém světě skvělými zápletkami, bohatou fantazií i černým humorem. Do povědomí se navždy zapsal především ságou o rodinném klanu smolaře Benjamina Malaussèna z pařížského předměstí Belleville (1985, č. 1993) a v rámci knih pro děti také oblíbenou tetralogií o pařížském chlapci Kamovi, který je bezednou studnicí neotřelých nápadů. První díl Kamo – nápad století (1992) vyšel v nakladatelství Meander v roce 2012 a brzy nato vydal Baobab Pennacovu částečně autobiografickou knihu Učení mučení (2007, č. 2014). Po delší odmlce vychází česky ve čtivém překladu Anežky Charvátové v témže nakladatelství poetický příběh pro děti Vlčí oko (1984). Na rozdíl od série o Kamovi se však nese ve vážnějším tónu a otevírá závažná témata, jež dodnes hýbou světem.

Člověk člověku vlkem

Hned prvními řádky lapí autor čtenáře do sítě rozmanitých imaginací a po celou stostránkovou četbu už je díky svému vypravěčskému nadání nepustí. Ústřední dvojici představuje aljašský vlk Modrák, jenž nevidí na jedno oko, a životem zkoušený kluk jménem Afrika. Zvláštní, zarputilý chlapec den co den nehnutě stojí před vlkovou klecí a tiše na něj zírá. Vlka tím přivádí k šílenství, jelikož nemá tušení, proč ho Afrika vůbec otravuje a vyrušuje z jeho životního splínu. Nehodlá tento netradiční stare-off za žádných okolností prohrát, ale chlapcova motivace ho zajímá.

Pennac proti sobě staví dva odpradávna znepřátelené druhy – člověka, který se divokých vlků vždy obával, a vlka, jenž se zase obával ohně a lovců ohrožujících jeho smečku. Záhy však zápletka odhalí, že čtenáře nečeká příběh o nepřátelství a nenávisti, ale naopak o hlubokém přátelství, soucitu a porozumění. Černošský sirotek Afrika, sám kdysi nesvobodný otrok, empaticky pozoruje Modráka a chce mu pomoci. Cítí totiž vnitřní rezignaci zvířete a touží se o něm dovědět více, až nakonec svou trpělivostí dokáže prolomit jeho smutek. Aby se do něj skutečně vcítil, sám přestane používat jedno oko a dlouhé dny se tak navzájem dívají pouze z oka do oka.

Vztah člověka k přírodě

Děj se neodehrává pouze v prostředí zoologické zahrady, ale také za zornicemi obou protagonistů, v nichž se odráží jejich pestrá minulost. Afrika v oku spatřuje vlkovo dětství se sourozenci a hodnou matkou a poznává, proč byl odchycen a napůl oslepen aljašskými lovci. Vlk tímto způsobem chlapci dává nahlédnout do svého nitra a postupně se mu otevírá. Afrika mu vloženou důvěru oplatí obrazem vlastního životního příběhu. Druhá půlka útlé knihy nazvaná Člověčí oko tak pojednává o chlapcově dětství a dospívání během nelehkého putování Afrikou. Nejprve žil ve vyprahlé poušti, pak v savaně, a nakonec se dostal i do zelené Afriky.

Novela otevírá otázku odlesňování afrického kontinentu, ubývání životního prostoru divokých zvířat, lidské krutosti a zejména ztráty svobody. Afrika nemá rodinu ani lidské přátele, ale dokáže se skamarádit s gepardem, uchechtanou hyenou i dromedárem Kastrolem, s nimiž prožívá dobrodružství zejména prostřednictvím fantazie. O všechna věrná zvířata sice postupně přichází, ale v „nejzelenější Africe“ nalézá náhradní rodiče, kteří ho přijmou za vlastního. Celá rodina je nakonec kvůli kácení lesů a změně krajiny donucena opustit chatrč v divočině a přesídlit do Jiného světa, kde „táta“ P’pa Bia získá práci jako údržbář v městské zoo.

Filozofický přesah

Jednoduché, leč výmluvné ilustrace Fany Loubat (nar. 1986) ve zlaté, šedé a královské modři umocňují (pokud to ještě vůbec lze) sílu příběhu. Pennac pro čtenáře připravil napínavý příběh s mnohdy pochmurnými momenty, ale s překrásným koncem a poselstvím o lásce k živým tvorům a toleranci. Nejenže se Afrika v zoologické zahradě shledá se všemi zvířecími kamarády, o která přišel, ale získá si i vlkovo ztvrdlé srdce. Ten se totiž rozhodne otevřít i nepoužívané oko, jež se za ta léta už dávno uzdravilo, a začne svět okolo sebe vnímat plnými doušky.

Zdařilé zpracování tématu (ne)svobody dětem i dospělým ukazuje, že mříže ani otroctví nikdy nemohou vzít opravdovou svobodu, pokud máme přátele, svobodného ducha a vlastní vnitřní svět. Z emocionálně nabité knihy čiší autorova láska k dětem, přírodě, zvířatům a kouzlem samotného vypravování osloví čtenáře napříč všemi věkovými kategoriemi.