Prokůpek, Tomáš (ed.): Generace 89

Prokůpek, Tomáš (ed.)
Generace 89

recenze komiks

Na začátku devadesátých let se komiksovým tvůrcům v Československu otevřely nadějné vyhlídky. Připomínkou této bohužel jen krátké euforie je sborník čtrnácti povídek od různých autorů.

Vzpomínky na komiksovou euforii
Tomáš Prokůpek
(ed.): Generace 89 – český a slovenský komiks. CPress, Brno, 2019, 170 s.

Rozsáhlá práce Dějiny československého komiksu 20. století vyšla sice již v roce 2015, nicméně její jednotliví autoři dál pokračují v mapování české (a slovenské) komiksové historie, nejčastěji monografickými publikacemi o nejvýznamnějších autorech. Produktem této činnosti je také sborník Generace 89, který z prací autorů konce osmdesátých a počátku devadesátých let sestavil Tomáš Prokůpek, který zde měl i tu výhodu, že byl přímým svědkem a nadšeným mladým čtenářem tehdejší komiksové produkce. Dobu mezi lety 1983 a 1993 Prokůpek dokonce považuje vedle prvorepublikové éry (1933–1941) a přelomu šedesátých a sedmdesátých let za jedno ze tří nejvýznamnějších období české komiksové historie. To tvrzení má ospravedlnění bohužel jen v kvantitativním hledisku: zatímco v předchozích obdobích vznikla díla trvalejšího významu (Rychlé šípy, resp. komiksy Káji Saudka Lips Tullian nebo Muriel a andělé), přelom let devadesátých nic tak zásadního nepřinesl, jen velké a různorodé množství časopisecky publikovaných prací spíše drobnějších a marginálních, z nichž do současnosti přežil jen seriál v časopise Reflex Zelený Raoul a větší pozornosti a knižního vydání se dočkala jen Danglárova komiksová část literární parodie na špionské brakové příběhy Roger Krowiak (Prokůpkem mimochodem v Danglárově životopisném medailonku nepochopitelně opomenutá).

Sborník docela názorně ukazuje, proč tomu tak bylo, shrnuje to ostatně i sám editor v úvodním textu: tehdejší mladí autoři vycházeli ze vzorů, které měli k dispozici, což byly převážně komiksy Káji Saudka, obrázkové seriály publikované v sedmdesátých a osmdesátých letech v časopisech pro děti a mládež a sem tam nějaká inspirace ze zahraničí, nejčastěji z Francie (i v komunistickém Československu byl omezeně k dostání francouzský komiksový časopis Pif Gadget). Dnešním pohledem tedy většina ze čtrnácti publikovaných prací vyhlíží značně zastarale. Nejživějším dojmem působí úvodní Dobrodružství Ťuťa Muťa (scénář Pišta Semjon a Ivan Čobey kresba Jozef Gertli Danglár), bláznivá postmoderní parodie s mnoha motivy z tehdejšího politického a společenského života, jejíž jednotlivé odkazy ovšem dnes pochopí jen pamětníci událostí z roku 1990 a to ještě ti s opravdu dobrou pamětí.

Většina dalších komiksů sborníku míří do žánru sci-fi, jak ostatně naznačuje obálka (která se však k žádnému konkrétnímu komiksu neváže, jde o ilustraci k povídce Ondřeje Neffa). Dodejme, že tehdy to byl přinejmenším v českém prostředí žánr méně akční a více přemýšlivý, což je nejvýrazněji patrné na nejlepším příspěvku, kompozičně brilantní úvaze slovenského kreslíře Pavola Bratského Barbaři a bohové. Obstojí nicméně i akčnější Dračí let od scenáristy Ladislava Kubice a kreslíře Vladimíra Hanuše, který vedle dodnes fungující kresby vyniká především chytře zkomponovanou zápletkou s překvapivým rozuzlením.

Z dalších zařazených komiksů stojí za zmínku snad už jen superhrdinská parodie Durman Hyperman, kde kreslíř Libor Páv sice očividně kopíruje Káju Saudka, ale na rozdíl od mistra samého, jehož tvorba byla tou dobou již v čím dál větším úpadku, tak činí nanejvýš dynamicky a kompozičně nápaditě. Čtenář jen lituje, že se tak neděje na větším formátu (míněn jak celkový rozsah komiksu, tak především velikost jednotlivých stran, na nichž jsou jednotlivá okna natěsnána).

Většina autorů ze sborníku již komiks opustila, věnuje se mu příležitostně Vladimír Tučapský, soustavněji jen Slovák Fero Mráz a paradoxně ještě nejstarší tvůrce ze sborníku, letos sedmdesátiletý Karel Zeman, který pro Nakladatelství Josef Vybíral kreslí komiksové adaptace románů Julese Verna. Pokud měla publikace oslovit běžné čtenáře, pak ji asi velký komerční úspěch nečeká. Přece jen těch, kteří by si Generaci 89 koupili z nostalgie, jako tomu bylo v případě knižních publikací komiksů Káji Saudka, případně starých časopiseckých seriálů (Kruanova dobrodružství, Pavouk Nephila, Vzpoura mozků), není a nikdy nebylo zdaleka tolik. Jako dokumentační připomínka, co se to tehdy v těch bláznivých a nepřehledných devadesátých letech v českém (a slovenském) komiksu po tu krátkou dobu, než se publikum obrátilo ke komerčním televizím a počítačovým hrám, dělo, ovšem Prokůpkův sborník funguje docela výstižně.

 

© Pavel Mandys

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 13 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

60%autor článku   52%čtenáři

zhlédnuto 462x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce
Inzerce