Rosenberg, Jordy: Zpověď lišáka

Rosenberg, Jordy
Zpověď lišáka

recenze beletrie zahraniční

Metafikční román Jordyho Rosenberga barvitě zachycuje prostředí londýnské spodiny 18. století a nabourává obraz historického Londýna jako homogenního bílého města. V silném milostném příběhu hermafroditního Jacka Shepparda a prostitutky Bess Khanové se na několika úrovních rozvíjí motiv osvobození.

Zpověď transgender Babinského
Jordy Rosenberg
: Zpověď lišáka. Přel. Markéta Musilová, Paseka, Praha, 2021, 372 s.

Jordy Rosenberg, americký transgender spisovatel a akademik zabývající se literaturou a genderovými a sexuologickými studii 18. století, se ve svém debutovém románu Zpověď lišáka inspiroval postavou legendárního Jacka Shepparda. Tento zloděj, mistr úniků, svůdník a miláček londýnské spodiny, anglická obdoba Babinského, Jánošíka či Nikoly Šuhaje, skončil na popravišti v pouhých dvaadvaceti letech (16. 11. 1724).

Jeho krátký, ale vzrušující život se během staletí stal námětem řady uměleckých děl. Již v den Sheppardovy popravy se objevila jeho „autobiografie“, kterou údajně sepsal Daniel Defoe. Nejznámějším uměleckým zpracováním osudů Jacka Shepparda je pravděpodobně nadmíru populární Žebrácká opera (1728) Johna Gaye, ve které se Sheppard objevuje pod jménem Macheath; tuto látku dvě stě let nato přepracoval Bertold Brecht ve své Třígrošové opeře (1928) a později zaujala třeba i Václava Havla.

Rosenberg svou verzi Sheppardova životopisu představuje prostřednictvím záhadného rukopisu z roku 1724, tzv. Zpovědi lišáka, která se během burzy knih dostává z univerzitní knihovny do rukou dr. R. Votha, neúspěšného vysokoškolského profesora a jazykovědce. Voth rukopis pročítá a opatřuje poznámkami pod čarou. Zprvu jsou poznámky stručné, týkají se povětšinou vysvětlení jednotlivých slangových výrazů, ale později začíná poznámkový aparát nabobtnávat: Voth rukopis interpretuje, uvádí ho do kontextu doby a jiných děl a stále více se se čtenářem dělí o zážitky ze svého pracovního i soukromého života.

Voth, který sám sebe označuje jako „muže z odhodlání nikoli od přírody“ (s. 12) a jako „nezařaditelnou zrůdu“ (s. 94), zjišťuje, že má s Jackem mnoho společného. Jack se totiž narodil jako hermafrodit. Na počátku života vystupuje jako dívka nebo je spíše tlačen do dívčí role, ale postupem času dává průchod svým pocitům a tužbám a začíná se prezentovat jako muž. Jackova přeměna v muže je z velké části motivována jeho vášnivou láskou k Bess Khanové, prostitutce, laskarce (hanlivé označení pro asijské přistěhovalce – Bess je dcerou asijského námořníka a Angličanky) a čtenářce Spinozy.

Rosenbergova prvotina je směsice všech možných žánrů – dobrodružného románu, detektivního příběhu, bildungsromanu, univerzitního románu, historického románu, vědeckého pojednání, ale i pornografie. Kromě toho, že nám, slovy doktora Votha, v Jackově příběhu předestírá „první známou autentickou transgender zpověď v západním písemnictví“ (s. 143), si také „klade za cíl zachytit skutečnou tvář Londýna – jakožto diasporického města, které po staletí utvářely černošské a jihoasijské komunity a jejich práce“ (Poděkování autora). Mimoto se věnuje řadě jiných témat. Jedním z hlavních a neustále se opakujících motivů je motiv osvobození. Osvobození z různých forem vězení, ať už je to vězení vlastního těla, otroctví, předsudků, rasismu, kolonialismu, odosobněného kapitalismu a industrializace, pokrytectví církve, policejní diktatury, či limitů dominantní kultury.

Rosenbergovi se skvěle podařilo zachytit atmosféru doby, člověk si dokáže živě představit křivolaké londýnské uličky, zakouřené hospody, hlučné nevěstince a hrůzostrašné věznice počátku 18. století. Rosenbergův Londýn je zalidněn těmi nejnižšími z nejnižších, pestrou směsicí lidí lišících se nejen náboženským vyznáním nebo barvou kůže, ale i sexuální orientací a pohledem na genderovou identitu. Zpověď lišáka skutečně naplňuje autorovy ambice narušit naši stereotypní představu o homogenním bílém Londýně.

Další devízou Rosenbergova románu je způsob, jakým vylíčil drsnou krásu ukrývající se ve vztahu Jacka a Bess, jejich lásku, vášeň, souznění, bezpodmínečné porozumění, pochopení a toleranci. Oni dva jako jednotlivci, ale především jako pár nejpůsobivěji zosobňují všechny ideály, které se nám Rosenberg, respektive Voth snaží předat. Je proto škoda, že má autor potřebu myšlenky, které úspěšně zakomponoval do příběhu, nadbytečně vysvětlovat v poznámkách pod čarou.

Jeden příklad za všechny: ve vrcholné milostné scéně odehrávající se mezi ústředními postavami je jedna z hlavních myšlenek celého románu poměrně poeticky, ale srozumitelně demonstrována popisem, jak Jackovo tělo skrze milování s Bess nabývá podoby, po které touží. Bohužel intimitu této chvíle narušuje v poznámce pod čarou dr. Voth, který vše musí znovu vysvětlit a zdůraznit důležitost toho, co jsme si právě přečetli.

Vothovy glosy jsou zprvu vtipné a osvěžující a dodávají příběhu nový rozměr, postupně ale začínají být otravně sebestředné a zbytečně vulgární; stávají se určitou formou intelektuálního exhibicionismu, jehož účelem je pouze ukázat, co všechno jejich autor přečetl. Překladatelka v doslovu uvádí, že „milovníci postmoderní teorie naleznou ve Zpovědi lišáka praktickou ukázku snad každičkého teoretického konceptu spojovaného s žánrem metafikce“ (s. 382). To má jistě pravdu, naneštěstí však tyto teoretické koncepty nejsou do románu včleněny s citem, jsou na něj těžkopádně našroubovány, a spíše než organickým, autentickým dílem se tak Zpověď lišáka stává akademickým cvičením, etudou na dané téma, jejímž úkolem je za každou cenu obsáhnout všechny metafikční postupy a postmoderní témata.

Zpověď lišáka se kanonickým dílům zařazovaných do žánru metafikce rozhodně nevyrovná, na to jsou postupy tohoto žánru uplatňovány příliš neuměle a okatě. Za pozornost i za přečtení však stojí pro své inovativně subverzivní pojetí dějin, šíři záběru, barvité vylíčení londýnského podsvětí a v neposlední řadě pro ryzí lidskost, kterou Rosenberg vtiskl protagonistům.

 

© Jitka Ambrožová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 25 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.