iLiGlosa: Vývoz – dovoz

iLiGlosa
Vývoz – dovoz

aktualita beletrie česká

Minulé úterý jsem se byl podívat v Bruselu na vyhlášení Ceny EU za literaturu. Milý večer, byť o něco skromnější, než jsem si představoval. Ani v Bruselu nemají na literaturu peněz zbytečně mnoho.

Vývoz – dovoz

Na pódiu bez dekorace se postupně vystřídalo deset vítězů ze zemí, které byly letos na řadě (Cena EU rotuje, na každou zemi se dostane zhruba jednou za tři roky). Česká vítězka Lucie Faulerová (za román Smrtholka) mezi nimi scházela, z celkem prostého důvodu – každou chvíli čeká narození potomka. Spisovatelé zejména z menších (nejen) evropských zemí (třeba Bulharsko, Island, Portugalsko, Tunisko) se snažili – občas ne zrovna perfektní angličtinou – odpovídat na otázky velmi rychle mluvícího moderátora, pak přečetli krátký úryvek z vítězné prózy v rodném jazyce a na plátno se promítal anglický překlad. O samotných oceněných knihách si tak bylo možné udělat jen velmi mlhavou představu, přesto mě při tom něco napadlo.

V Česku bývá Cena EU za literaturu vnímána a oslavována jako pro vítěze skvělá příležitost, jak se dostat do povědomí přinejmenším evropských čtenářů. Pořadatelé totiž překlad a vydání vítězných knih dotují docela štědrými částkami. Před čtyřmi lety se tak vítězný román Bianky Bellové Jezero podařilo přeložit do tuším šestnácti jazyků. I o Faulerovou je již podle její agentky zájem, ocenění mimochodem může pomoci i čerstvému německému překladu její první knihy Lapači prachu. Ale já jsem si uvědomil, že si nepamatuji, že bychom v posledních letech vydali v Česku vítězný román z nějaké jiné malé země.

V prvních letech poté, co byla cena poprvé vyhlášena (2009), se ještě čeští nakladatelé docela snažili, zejména maličké nakladatelství Dauphin, občas se přidali další menší nakladatelé jako dybbuk, Havran nebo Větrné mlýny. Ovšem za posledních zhruba šest let už téměř nic, a když, tak ze zemí, odkud se do češtiny překládá celkem pravidelně, navíc často šlo přitom o knihy atraktivní a ve svých zemích i čtenářsky úspěšné – za těch několik málo lze zmínit Slast od Marty Dzido z Polska. Neboli zdá se, že zatímco když dojde na vítěze z Česka, v zahraničí o něj zájem je (jedno, jestli jsou v tomto směru nejrychlejší a nejaktivnější nakladatelé z malých zemí na Balkáně, kde možná dotace z Bruselu může vylepšit nakladatelův rozpočet bez ohledu na to, kolik výtisků knihy se následně prodá), opačně to moc nefunguje.

Česko přitom rozhodně není a nikdy nebývalo zemí, která zahraniční literaturu ignoruje, spíš naopak. Jen jako by byl zájem zejména o autory velkých literatur, případně jazyků, které se překládají relativně snadno, knihám v menších a komplikovanějších jazycích však často k překladu do češtiny nepomůže ani Nobelova cena pro jejich autora. Možná to souvisí s tím, jak se v posledních letech koncentruje nakladatelský byznys a velká vydavatelství jako Albatros Media a Euromedia Group začala pohlcovat mnohá menší. Možná jsou nakladatelé opatrnější a víc se soustřeďují na tituly, o které bude čtenářský zájem, a autora z Chorvatska nebo Litvy předem vyloučí. A ani dotace z evropských peněz je nepřesvědčí.

Možná také ona asymetrie vypovídá o tom, že my Češi vzhlížíme k větším a úspěšnějším zemím, zatímco ty menší nás nezajímají. A část z nás možná vzhlíží jen sama k sobě. Myslím, že je to škoda. A že by si z letošního ročníku několik autorů české vydání své knihy zasloužilo. Namátkou: srbský autor Dejan Tiago Stankovič svůj román Zamalek umístil do Egypta a podle poroty jím navazuje na Durrellův Alexandrijský kvartet, Nizozemka Gerda Blees prostřednictvím pětadvaceti vypravěčů píše v románu My jsme světlo o ženě (a celé skupince lidí), která se rozhodla nejíst a žít jen ze vzduchu a světla. Třeba by tu nějaké čtenáře takové knihy zajímaly.

 

© Pavel Mandys

Diskuse

Vložil: Magda de Bruin, 19.11.2021 14:10
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pavle, v tom posledním se neshodneme. Pořád se mi zdá, že se to takhle nedá srovnávat. Navíc nikdo určitě neočekává, že každá zúčastněná země (včetně Malty, Lucemburska, Lichtenštejnska apod.) jaksi recipročně vydá tituly všech zemí, do jejichž jazyků byl přeložen jejich laureát. (Nebo dokonce že bude... každý rok vydávat všechny laureáty - celkem to je v tříletém cyklu 41 zemí.) Jsem dokonce ráda, že se u nás nakladatelé při výběru řídí něčím jiným než seznamem laureátů EUPL.
Vložil: Pavel Mandys, 18.11.2021 15:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Ano, kritéria výběru jsou dost omezená, vše je podřízeno tomu, aby to byli tzv. "emerging authors", což konkrétně znamená, že nesmějí mít doma vydány více než čtyři beletristické knihy (a nejméně dvě, pro debutanty to také není) a to se ještě kontroluje počet překladů do cizích jazyků u předchozích... děl; když jich je moc, autora také vyřadí. A jistě je pravda, že velký počet překladů českých laureátů (doplním, že román Dějiny světla od Jana Němce, laureáta z roku 2014, má třináct překladů) vyplývá z velkého zájmu menších zemí zejména na Balkáně, jimž granty EU zajistí vítaný příjem. Jen chci upozornit na to, že Česko je i zde ve své oblíbené roli toho, kdo bere víc (zde konkrétně zájem ze zahraničí), než sám dává (opět spíše zájem, než peníze).
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 15:00
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pokud vím, jsou pro výběr laureátů stanovená určitá kritéria – neznám je přesně, ale má jít tuším spíš o mladší autory, kteří ještě neprorazili do světa, i když by si to podle výběrové komise své země zasloužili. To je něco jiného než nejzajímavější / nejlepší autoři z určité jazykové oblasti. Celkem... chápu, když zavedený literární nakladatel, jemuž jde o ověřené hodnoty, hledá tipy jinde než zrovna mezi laureáty EUCL. Třeba u nizozemsky píšících autorů je určitě mnohem významnější činnost příslušných fondů a jednotlivých překladatelů, EUCL je jen doplněk mnohem širší a systematičtější nabídky. Letošní nizozemská laureátka Gerda Blees se v souvislosti s EUCL dostala do médií v květnu, když se laureáti vyhlašovali, ale o bruselském ceremoniálu (a to je Brusel co by kamenem dohodil) se nepsalo. Např. na webu Niz. lit. fondu se momentálně všechno točí kolem vyhlášení vítěze nizozemské Europese Literatuurprijs (pro překladovou literaturu) na literárním festivalu Crossing Border v Haagu (o pár dní dřív než Brusel). V medailonku Gerdy Blees je EUCL prostě jedna z cen, které v poslední době za svou knihu dostala.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 18.11.2021 11:55
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Ke grantum: Potvrzuji postreh pani de Bruin. Co vim, grant z EU se udeluje na nekolik let, behem nejz ma vyjit vice ocenenych titulu, proto se jich vzdy v jednom nakladatelstvi objevi vice. Paradoxne to vede k situaci, kdy se nektery nakladatel ze zjevnych duvodu nepta, zda kniha bude relevantni na... danem trhu, ale zda se mu vleze do grantu. Zijeme s manzelkou v Madarsku. Od jednoho mensiho nakladatelstvi jsme dokonce dostali otazku, ktere knihy z danych tematickych okruhu zname, ktere by bylo mozne do grantu zaradit. Chvala nakladatelum, kterym jde o skutecny potencial konkretni knihy, trebaze to ve vysledku znamena, ze jich vyjde mene. Ale uznavam, ze nazory se mohou lisit. A ano, srovnavat uspech Jezera je osidne. Roman ma svym tematem a neukotvenosti v konkretnim ceskem prostredi uplne jiny potencial na svetovem trhu nez nektere dalsi tituly.
Vložil: Jakub Ehrenberger, 18.11.2021 11:44
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Podnetna diskuse. Souhlasim s vetsinou diskutujicich. Nemyslim si, ze je na tom cesky trh tak spatne, a to zejmena diky aktivite prekladatelu. Byla by utopie myslet si, ze vyjde vse. Navic jak tu uz zaznelo, dulezite neni jen knihy prelozit, ale dostat je pote i ke ctenari. Radeji bych tu videl jeden... estonsky roman za pet let, ktereho si ale trh vsimne a bude se slusne prodavat, nez pet, ktere pres obchody zamiri do stoupy a statistiky zlepsi jen na oko. V tomto smyslu by se dalo v CR leccos zlepsovat, ale neni to jen o nakladatelich a marketingu, ale i o marginalni pozici kultury v tistenych denicich apod. Take se mi zda, ze chybi zavedena edicni rada kvalitni evropske ci svetove literatury, kterou by si lide kupovali "automaticky". Kdysi melo takovou svetovou radu Argo, ano, porad je tu znacka Odeon, o neco se pred lety pokousela Jota se svou Zlatou edici (taky pojata dosiroka), ted Bourdon, ale vetsina nakladatelu od podobnych snah upustila, zjevne se neujaly nebo proste edice nejsou moderni.
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 09:53
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mimochodem v databázi překladů Niz. lit. fondu figurovalo v letech 2017/2018 plánované české vydání knihy Een honger nizozemského laureáta Jamala Ouariachiho v nakl. Bourdon. Podle info z nakladatelství z října 2018 od toho ustoupili, protože mělo jít o vydání „v závislosti na grantu“ a „bohužel jsme... nebyli vybráni“.
Vložil: Magda de Bruin, 18.11.2021 09:15
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Pavle, já info na webu EUPL rozumím tak, že je cena financována Kreativní Evropou. Takže ten program není nic navíc. Zejména v případě nakladatelů, kteří práva na určitý titul koupí hned v den vyhlášení nebo bezprostředně po něm, se dá vycházet z toho, že ho potřebují jen do počtu (a podle toho s ním... pak často zacházejí, co se týče nakladatelské péče – jinými slovy, je jasné, že jim na knize vůbec nezáleží). Vedle toho (to vím i ze zkušenosti nabízejícího překladatele) jsou nakladatelé, kteří si ten titul (ne)vyberou bez ohledu na EUPL – prostě proto, že je kniha (ne)zaujala. Mimochodem na seznamu překladů Jezera jsou i země, které na podporu Kreativní Evropy vůbec nemají nárok a knihu vydaly s grantem MK ČR. Srovnávat počet překladů jednoho ze čtyř č. laureátů s počtem titulů zahraničních laureátů vydaných v č. jsou tak trochu příslovečná jabka a hrušky, zdá se mi.
Vložil: Michal Kovář, 18.11.2021 08:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mně se zdá, že proporce ve vydaných překladech zhruba odpovídají počtu mluvčích. Jsme stejně jako Finsko (do češtiny přeloženy jeho všechny čtyři vítězné tituly, a to ani neleží ve Skandinávii) středně velká země, nikoli malá, zájem o českou literaturu je středně velký. Baltské státy jsou malé, zájem... je bohužel malý. Do těchto proporcí může zasáhnout jen aktivita překladatelů.
Vložil: Pavel Mandys, 17.11.2021 23:02
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Anna Tkáčová a Robert Svoboda zmínili tituly, které vydalo nakladatelství Bourdon díky programu Kreativní Evropa (tj. ještě další podpora kromě té obvyklé pro vítěze Ceny EU). Vydávají takto nárazově sedm knih včetně třeba další vítězné knihy Láska v troskách od Islanďanky Oddný Eir. Je to dost neobvyklý... projekt, ostatně i v tom, že se jej chopilo nakladatelství, které se jinak soustřeďuje na domácí tvorbu v čele s Patrikem Hartlem. Jistě: i to je třeba započítat a je skvělé, že tu ty knihy vycházejí, nicméně se obávám, že to je ona výjimka z pravidla. Nakladatelství, od kterých podobné překladové tituly spíše očekáváme, v tomto směru zůstávají rezervovaná. Budu vděčný za další příklady toho, že tu knihy oceněné Cenou EU vycházejí, přesto se domnívám, že ta asymetrie vývoz-dovoz je na příkladu Jezera dosti zřejmá. Jinak ceremoniál byl letos bez princezen, ale dostavili se velvyslanci.
Vložil: Magda de Bruin, 17.11.2021 11:55
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Patřím sice k předem konzultovaným kolegům, ale zopakuju: z šesti dosavadních nizozemských a vlámských laureátů (Al Galidi, Marente de Moor, Ouriachi, Blees, Terrin, Van Gerrewey) vyšli v č. překladu tři (za Nizozemce Al Galidi, za Vlámy Terrin a Van Gerrewey), z toho posledně jmenovaný s vročením 2019... (ve skutečnosti v lednu 2020) – všechny tituly na iLit. reflektujeme. Co se týče Jezera Bianky Bellové – ve skutečnosti je těch překladů přes dvacet (i když ne všechny byly dojednány až po udělení ceny). Ceremoniálu v Bruselu jsem se osobně zúčastnila v roce 2011, když cenu za ČR získal Tomáš Zmeškal. U nás v té době cena neměla vůbec žádnou publicitu. Laureáta přijela z Prahy podpořit Marcela Turečková za Svaz knihkupců a nakladatelů a na závěr dorazil i zástupce ambasády, kdežto např. nizozemskému laureátovi na pódiu poblahopřála jedna z princezen (snacha tehdejší královny), která se zabývá propagací čtení. Laureáti v Bruselu byli (i s případnými partnery) už pár dní před samotným ceremoniálem, měli příležitost vzájemně se seznámit, natáčely se krátké rozhovory – ty jsou na webu Ceny EU stále dohledatelné. Teď se autoři představují sami, i tahle videa jsou na webu, stejně jako info o autorovi a titulu včetně úryvku v orig. a v angl. Vzpomínám si, že Tomáš Zmeškal hodnotil organizaci i způsob, jak se cena udělovala, velmi příznivě – i tehdy byl samozřejmě problém s tím, že ne všichni laureáti ovládali (dostatečně) angličtinu (což se tedy netýkalo Tomáše Zmeškala), ale moderátor si s tím uměl poradit velmi taktně. Po ceremoniálu následovala velká recepce. Jestliže je celá akce od té doby skromnější, může to jistě být nižším rozpočtem, ale také pandemií. Organizátoři ceny totiž ještě koncem roku 2019 vyhlásili rozsáhlý překladatelský projekt – placený překlad delšího úryvku z některého oceněného titulu (zjevně jim koncem roku zbyly peníze). Byl to současně způsob, jak propojit překladatele s příslušným redaktorem přes zahraniční práva a spojit síly při hledání nakladatele.
Vložil: Anna Tkáčová, 17.11.2021 08:24
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Z portugalštiny např.: David Machado: Průměrný index štěstí (Bourdon 2021, překlad Š. Zajac) Je to malý jazyk a hodně nebo málo překládaný? Taky bych řekla, že se podobné knihy vydávají. Otázkou je, zda se v té změti na knihkupeckých pultech mezi ostatními neztratí.
Vložil: Robert Svoboda, 17.11.2021 05:34
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Edina Szvoren: Nemá, a dobře, že nemá. (Původní maďarský titul: Nincs, és ne is legyen.) Tato kniha dostala Cenu EU za literaturu za rok 2012 a její český překlad, který pořídila moje maličkost, jsme prezentovali letos v září na Světu knihy za účasti autorky. (České vydání: Bourdon 2021) Rozhovor vedla... Blanka Činátlová. Že by to byla výjimka potvrzující pravidlo? Nebo...?
Vložil: Pavel Mandys, 16.11.2021 16:16
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Já se i ve spolupráci s kolegy/němi z redakce snažil dohledat co nejvíc překladů a bohužel to v posledních cca šesti letech vychází převážně tak, jak - možná příliš obecně - píšu: když už se tu nějaká kniha ověnčená Cenou EU vydá, tak je to z němčiny, angličtiny, polštiny, slovenštiny a ze skandinávských... jazyků, tedy z literatur, které se všeobecně těší zdejšímu čtenářskému zájmu. Ale budu rád, když se ukáže, že tu vycházejí i jiné tituly, jen o nich nevíme.
Vložil: Michal Švec, 16.11.2021 13:49
iLiGlosa: Vývoz – dovoz
Mám dost opačný názor i zkušenost. Literatura malých zemí se do češtiny ve srovnání se situací na jiných knižních trzích překládá enormně, hodně často vycházejí i knihy ověnčené cenou EU (granty jsou v tom celkem dobrá motivace), sám aktuálně pracuji na překladu už druhé takové z finštiny za poměrně... krátkou dobu. Možná se jim jen na našem přesyceném knižním trhu nedostává takové pozornosti.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 639x

Inzerce
Inzerce