Magdalena Rytinová

Tchajwanský prozaik Syaman Rapongan ve svých dílech propojuje mytické příběhy kmene Tao s moderní realitou, aby ukázal hluboké sepětí člověka s oceánem. Moře je pro něj i jeho hrdiny nejen zdrojem obživy, ale i metaforou identity, tradice a vzdoru vůči asimilaci.

Kouzelný vláček v podání tchajwanského autora a českého ilustrátora proveze malé cestovatele od čtyř let krásami tchajwanské krajiny, navštíví s nimi domorodé kmeny i významné památky a přiblíží jim tak celé století tamní železnice.

Tchajwanský autor Chi Ta-wei ve své novele rozehrává mnohovrstevnatý příběh o identitě, intimitě a technologiích v dystopickém podmořském světě. Kniha z roku 1995, dnes považovaná za průlomové dílo čínsky psané queer sci-fi, se konečně dostává i k českému čtenáři.

Antologie V cizí kůži představuje českým čtenářům deset významných tchajwanských autorů poválečné éry, jejichž díla se dotýkají témat identity, osobních i kolektivních traumat a kulturní paměti. Kniha nabízí pestrou paletu žánrů a přináší nejen umělecký zážitek, ale i cenný vhled do hlavních proudů moderní tchajwanské prózy.

Experimentální próza tchajwanského spisovatele je plná fragmentů, vzpomínek a rodinných tajemství. Autor v ní mistrně kombinuje magický realismus s prvky autobiografie a nabízí intenzivní ponor do krajiny paměti a vztahů napříč generacemi.

O queer a homosexuální tematice ve vlastní tvorbě i v současné tchajwanské literatuře obecně. Tchajwanský spisovatel a vysokoškolský pedagog Chi Ta-wei vysvětluje, proč ho vedle žánru sci-fi zajímají i mangy a proč obdivuje českou překladovou tradici.

Tchajwanský spisovatel v rozhovoru reflektuje témata paměti, traumatu a rodinných vztahů v kontextu historie i osobní zkušenosti. Mluví o hledání svobody v tradiční společnosti a roli literatury jako prostoru pro uchovávání pravdy. Jeho tvorba osciluje mezi poezií, prózou i divadlem a kromě domácího prostředí je ovlivněna i Franzem Kafkou.

Laskavý příběh tchajwanské autorky vyprávějící o nesourodém přátelství obra a ptáčka zaujal i porotu mezinárodního veletrhu v Boloni. Ta ocenila ilustrace českého nakladatele a výtvarníka Tomáše Řízka.

Na tchajwanském nočním trhu se mísí jídla, národnosti prodávajících a kupujících i lidské osudy. Mnohovrstevnatá a bohatě ilustrovaná kniha vypráví o nelehkém období dospívání, během něhož hlavní hrdina stejně jako každý teenager hledá sám sebe.

S tchajwanskou esejistkou Shieh Zi-fan o tom, jak bojovat proti osamělosti, nebo o tom, že popelářské auto může mít i náboženský rozměr.

Tchajwanský autor mluví v rozhovoru o odklonu mladých lidí od společenských tradic a také o homosexualitě a jejím vnímání. O všech těchto tématech píše ve svých esejích i v připravovaném románu.

Sbírka esejů tchajwanského spisovatele Walise Nokana zkoumá minulost domorodých lidí na Tchaj-wanu i jejich život v moderní společnosti.

Antologie sedmi povídek současných čínských autorů přináší různorodé příběhy, v nichž narazíme na mnohá kulturní specifika této země. Současně ale všechny texty zachycují něco univerzálního – totiž otázku, jak složité je smysluplně žít v dnešní globalizované době.

„Pokud jde o přírodu, jsem a chci zůstat stále zvídavý, a zároveň mám o přírodu strach. Nikdy nemám pocit, že už o ní vím všechno,“ říká v rozhovoru Liu Ka-shiang, jeden ze zakladatelů a předních představitelů tchajwanské environmentální literatury.

„Jsem přesvědčen, že většina spisovatelů raději klade otázky, než dává odpovědi,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Egoyan Zheng, jehož do češtiny přeložený román Epicentrum pojednává o vztahu mezi člověkem a technikou, ale i o moci politiky.

Tchajwanská literatura dostupná v českých knižně vydaných překladech nabízí neotřelá témata, exotickou krásu oceánu i hor obývaných domorodými kmeny, odlišnou, a přece v něčem blízkou historickou zkušenost tamních obyvatel i příběhy univerzálně lidské.

Román o nelehkém osudu ženské hrdinky na sklonku 19. století připomíná temnou historii americko-čínských vztahů a současně odráží vlastní zkušenosti autorky, jež sama poznala, jaké to je odejít z Číny a začít žít v USA. Debut Jenny Tinghui Zhangové oslovil americké kritiky a stal se literární událostí.

Zdařilá prvotina české autorky zavádí čtenáře mezi obyvatele tchajwanského hlavního města, jejichž každodenní životy, vztahy a problémy se podobají těm našim, ačkoli v nich – pro nás možná překvapivě – hrají důležitou roli duchové.

Na Tchaj-wanu letos vyšel překlad Kytice, což je poměrně unikátní kulturní událost. Erbenova sbírka se navíc dostala na seznam doporučené četby pro tamní žáky základních a středních škol. Ukazuje se tak, že s Tchaj-wanem nás nepojí jenom politické vazby a podobná zkušenost s bojem za svobodu a demokracii, inspirovat se vzájemně můžeme i v literatuře.

„Moře je tak široké a rozsáhlé, že ho do konce života neobsáhnu,“ říká v rozhovoru prozaik Liao Chung-ťi, představitel tchajwanské environmentální literatury a literatury na téma oceánu.

„Dříve o našich horách psali jen čínští a japonští badatelé. V jejich knihách jsou domorodci líčeni jako obludy a strašidla,“ říká v rozhovoru tchajwanský autor Salizan Takisvilainan, který se ve své tvorbě snaží zprostředkovat minulost i současnost svého rodného kmene Bununů.

„Všichni Tchajwanci milují Českou republiku, je to jejich sen, mluví se o ní a zdůrazňuje se, že je jedním z nejbližších partnerů Tchaj-wanu,“ říká v rozhovoru výtvarník a nakladatel Tomáš Řízek, který založil unikátní nakladatelství Mi:Lù Publishing, vydávající tchajwanské knihy u nás a české obrázkové knihy na Tchaj-wanu.

„Knihy přinášejí dětem naději, protože jejich myšlení lze ovlivnit, pozměnit. I dětem, které nežijí šťastně, můžeme dát prostřednictvím příběhů naději a vložit do nich dobré myšlenky ve vztahu k jejich vlastní budoucnosti,“ říká v rozhovoru nejen o své tvorbě tchajwanská překladatelka, editorka a spisovatelka Kate Dargaw.

Tchajwanský autor, příslušník jednoho z největších tamních domorodých etnik, etnika Bunun, popisuje život horských nosičů, který poznal na vlastní kůži. Kromě náročné práce ve vysokých horách přibližuje historii, kulturu i dnešní postavení tohoto kmene.

Tchajwanský autor a ekologický aktivista Liao Chung-ťi absolvoval na palubě velké rybářské lodi plavbu z rodného ostrova až do Argentiny. V osobním, napínavém i poetickém cestopise popisuje každodennost života posádky i svůj proměňující se vztah k oceánu.

V první tchajwanské manze vydané v českém překladu se snoubí prvky fantasy a bojová umění. Autor pracuje technikou tušové malby a za své komiksy již získal několik ocenění doma i v zahraničí.

Archetypální vyprávění o dobru a zlu se čtenářům nikdy neomrzí, Písně pralesa, hor a moří navíc osloví exotickým prostředím. Tchajwanská autorka přibližuje tři domorodé příběhy, které donedávna existovaly jenom v ústním podání. Bohatě ilustrovaná kniha potěší malé i dospělé čtenáře.

Autobiografie profesorky čínské literatury Kang-i Sun Chang přináší svědectví o osudech obyvatel Číny a Tchaj-wanu ve 20. století a uvádí mnoho našich mylných představ o Tchaj-wanu na pravou míru. Navzdory všemu, co vytrpěli její blízcí i ona sama, z jejích vzpomínek vyzařuje láska a obdiv k těm, kteří obstáli se ctí a nezlomeni.

Ve vzpomínkových esejích dává tchajwanský spisovatel Yang Mu čtenáři nahlédnout do svého vnitřního světa, který zrcadlí nálady ročních dob, hukot oceánu, klidnou vznešenost hor, ale současně i komplikovanou historii tohoto ostrovního státu.

Antologie moderní tchajwanské prózy přináší příběhy ze světa kulturně značně vzdáleného. Přesto v nich nalezneme mnohé hodnoty, které s tímto světem sdílíme, i podobné výzvy, jimž čelíme, jako je například rostoucí vliv technologií, urbanizace nebo feminismus.