Sbírka nejrůznějších omylů, podvodů a slepých uliček v cestě za poznáním je poměrně inspirativní a snad bude lákat k občasnému zalistování – ať už pro pobavení, či pro rychlé dohledání stručných argumentů.

Nakladatelství Bylo nebylo odpovídá na populární velkoformátové encyklopedie „všeho“ minimatistickým, zato však velmi inspirativním knižním počinem. Sestavilo dva kapesní atlasy, které na oboustranných poznávacích kartách představují slovem i obrazem, hravě, a přitom realisticky deset brouků a deset lišejníků. Povinná výbava nejen pro budoucí entomology a lichenology!

Je škoda, že se nenašlo dostatek studií třeba jen k posledně jmenovanému z témat, protože různých hrdinů, pseudohrdinů či antihrdinů vhodných ke zkoumání by se dalo najít bezpočet. Místo toho editoři spojují tři odlišná témata a tento počin se snaží ne zcela přesvědčivě odůvodnit tím, že je všechna zařazují pod zastřešující kategorii „vektorovosti“.

Hravá encyklopedie o Antarktidě pojednává nejen o tomto studeném kontinentu, ale i o člověku – dobyvateli, cestovateli a také nebezpečném konzumentovi, který zanechává stopy i tam, kde bychom to nečekali.

Tlustý, bohatě ilustrovaný špalek se tváří poměrně autoritativně. Jednotlivá hesla jsou napsána výstižně a stručně, výběr autorů však lze napadnout z příliš mnoha stran. A především nejde o všechny knihy literární historie, ale jen o romány.

V předmluvě ke knize se tvrdí, že nabízí „jeden z příběhů, který je možné vyprávět o dějinách románu“. Samotné žánrové ohraničení ale není v knize aplikováno důsledně: najdeme v něm povídkové cykly nebo román ve verších jako Evžen Oněgin či epos Lusovci, ale ne mnohem významnější eposy Homérovy, na něž přitom potom mnohé romány tematicky navazovaly. O evropských kořenech románu se tak v knize nedozvíme skoro nic; pokud tedy má jít o „dějiny románu“, jsou velmi torzovité a neúplné.

Po starších knihách Martina Seymour-Smitha 100 knih, které otřásly světem. Historie myšlení od starověku po dnešek a Hany Primusové Sto nejvýznamnějších knih světové historie letos vyšla další publikace, jež se snaží určit nejvlivnější knihy světa, Dvanáct knih, které změnily svět od Melvyna Bragga, autora četných románů, scénářů, knih pro děti i non fiction.

Klad encyklopedie spočívá ve shromáždění obrovského množství sesbíraných dat, ale ne v jejich nějaké objevné interpretaci, což ani nebývá úkolem encyklopedií. Většinu z toho už ovšem čtenář mohl dříve nastudovat v dílech Čeňka Zíbrta a dalších českých etnologů. Nyní jsou ale poznatky generací badatelů v přehledné formě přístupné komukoli, kdo ovšem ví, že takováto encyklopedie vůbec existuje a co v ní může najít.

Publikace Něco se muselo stát podává jakousi mnohohlasou zprávu o stavu současného světa. Má formu abecedně řazených hesel, takže vzbuzuje dojem aktuální, živě podané a tematicky velmi pestré encyklopedie současnosti. Doporučit se dá každému, kdo chce číst o proměnách, jimiž procházíme. A pak snad ještě manželkám sexuálně frustrovaných mužů.

Vybrané studie předního českého literárního vědce a překladatele uvádějí čtenáře do života a díla Franze Werfela, Václava Černého, Otokara Fischera, Franze Kafky a dalších českých a německých autorů. Vyvstává z nich i portrét samotného autora.

Průměrně vzdělaný příslušník jakéhokoli národa mluvícího slovanským jazykem nemusí být zrovna vystudovaným filologem, aby si dříve či později neuvědomil, že narazil na problém tzv. mezijazykové homonymie. Velkou mezeru na tomto poli doplňuje letos vydaný slovník prešovských badatelek Márie Čižmárové a Anny Jaškové Ukrajinsko-slovenská homonymia: Slovník ukrajinsko-slovenských medzijazykových homoným.

Autoři sborníku nevyvyšují fantastickou literaturu nad vše ostatní, snaží se pouze upozornit na její přednosti a legitimizovat ji jako hodnotnou četbu i důstojný předmět studia. Nikoli neúspěšně.

Mladá kunsthistorička Helena Diesing se stává specialistkou na dějiny českého komiksu. Nyní vyšel její další zásadní příspěvek k poznávání české komiksové historie: publikace Český komiks, podobně velkolepá jako loni vydaná monografie Káji Saudka.

Poslední den letošní Malé inventury patřil mimo jiné prezentaci nové publikace, CZ / PL: Divadlo po rekonstrukci.

Co je to krása? Jak se názory na krásu měnily v průběhu věků? Jakými cestami se ubírala umělecká tvorba v minulosti a co bylo považováno za ideál krásy? , Co je to krása? Jak se názory na krásu měnily v průběhu věků? Jakými cestami se ubírala umělecká tvorba v minulosti a co bylo považováno za ideál krásy?

Když se dnes v Čechách řekne „seznam“ či seznamy, většině lidí se vybaví buďto stále znovu skoro do omrzení diskutované soupisy spolupracovníků StB, anebo první český internetový vyhledávač (a vůbec nejzobrazovanější internetová stránka v Česku) Seznam.cz.

Houby, velkoformátová, originálně ilustrovaná kniha encyklopedického typu, si hned na první pohled říká o obdivné wow! Zaujme nejen budoucí mykology-amatéry, ale i zapálené houbaře, kteří si chtějí oblíbenou českou volnočasovou aktivitu zasadit do solidního vědomostního rámce.

Měl to být jakýsi alternativní průvodce po Bruselu, po několika úvodních kapitolách ale vyvstává otázka, zda je vydání bloggerských zápisků v knižní podobě vůbec v něčem přínosné.

Slovník eviduje autory zemí a oblastí, kde je francouzština buď mateřským jazykem obyvatel, nebo jazykem běžně užívaným aspoň v některých vrstvách obyvatelstva či v některých oblastech veřejného života.

Český Slovník francouzsky píšících spisovatelů u nás vyšel naposledy před téměř čtyřiceti lety...

Vyprávění editora, kritika, překladatele a nakladatele Bedřicha Fučíka o čtrnácti význačných osobnostech české literatury patří mezi důležitá svědectví o jejich životě a díle. Kniha patří do kánonu memoárové literatury.

Řeky si na mapách obvykle spojujeme s modrou barvou. Žlutozelená obálka velkoformátové obrazové encyklopedie vlámského ilustrátora Petera Goese tak upoutá na první pohled. A nekonvenčním přístupem k tématu si čtenáře nepochybně získá i její obsah.

Dobře načasovaný titul pro vrcholící houbařskou sezónu: hřiby, smrži a pýchavky jako prominenti v humorně ilustrovaném miniatlase hub pro předškoláky. A nádavkem pár příhod z houbaření plus návod, jak si vyrobit otisk výtrusů.

Britská encyklopedická publikace měla sice k dispozici mezinárodní tým, přesto však zůstává podrobným a kompletním průvodcem pouze dějinami anglosaského komiksu. Uspokojivě se věnuje ještě dalším komiksovým velmocem (Japonsko, Francie), komiksy menších zemí se do výběru dostaly jen v případě, že je k dispozici jejich překlad do angličtiny.

Příběhy o netvorech, na kterých si vyjasňujeme temné sklony nás samotných a jejichž prostřednictvím se s nimi vyrovnáváme, budou vznikat i nadále. Literární vědci a kulturní teoretikové, kteří se zabývají jejich interpretací, tak jistě nepřijdou o přísun nového materiálu k analýze. Způsob, jakým ji provádí Herec, se dá označit za poučený, vynalézavý a intelektuálně podnětný.

Známý a oblíbený průvodce operou Anny Hostomské se dočkal podstatně přepracovaného a rozšířeného vydání. V takovém rozsahu u nás dosud žádný průvodce s obsahy operních děl nevyšel. Kniha podává komplexní přehled čtyřsetletého vývoje operního žánru, který se přes mnohé krize a černé scénáře stále těší značné popularitě.

Nakladatelství Maxdorf vydalo v polovině letošního roku Slovník nespisovné češtiny. Jde o vynikající dílo, které by nemělo chybět v žádné knihovně, škole...

Na stovku originálních „profilů“ unikátních stavebních památek z celého světa a napříč epochami sestavila varšavská architektka nejen pro své čtyři děti. Vypráví o historických stavbách, které inspirovaly realizace novější, o emocích doprovázejících stavbu Eiffelovy věže, Opery v Sydney či Pyramidy v Louvru. A představuje i pozoruhodné architektonické objekty nového tisíciletí.

Slovník nadužívaných slov a slovních spojení, která již ztratila svůj význam a jejichž neustálým používáním mluvčí zamlžují skutečnost sdělovaného.

Důkladnost a preciznost zpracování – to je to první, co člověku přijde na mysl, otevře-li nový český překlad Slovníku starokřesťanské literatury Heinricha Krafta, jejž vydalo Karmelitánské nakladatelství.