„Život jde a stále bez korektur.“ Takto začíná jednu ze svých básní ukrajinská básnířka Lina Kostenko, která se dožila krásného životního jubilea – devadesátky. Ukrajinská kulturní veřejnost si široce připomínala tuto událost, a to i navzdory tomu, že Kostenko nemá ráda publicitu, neukazuje se na veřejnosti a své názory vyjadřuje především básnickým slovem. Je autorkou více než 15 básnických sbírek.

Szczepan Twardoch patří k nejčtenějším a neoceňovanějším současným polským prozaikům. Reprezentuje typ literatury, který lze s trochou nadsázky nazvat „mužskou literaturou“.

Současný čínský autor Ning Kchen definoval vlastní nový literární žánr, kterým reaguje na proměny čínské společnosti. Literatura totiž dle něj jen složitě předčí každodenní realitu dnešní Číny.

Výrazný a oceňovaný postmoderní vlámský autor s bohatou a žánrově pestrou bibliografií. Nicméně širokého mezinárodního ohlasu se mu podařilo dosáhnout až po více než třiceti letech literární dráhy – románem Válka a terpentýn, který nedávno vyšel i v českém překladu.

Tvorba ukrajinského spisovatele Hryhira Ťuťunnyka (1931–1980) je svérázným odrazem doby. Jeho charakteristickým rysem byla otevřenost, která přitahuje čtenáře dodnes. Ťuťunnykovu tvorbu totiž považují za jednu velkou nepodplatitelnou zpověď. Potvrdilo se to i teď, když si ukrajinská kulturní veřejnost připomínala 40. výročí jeho úmrtí.

Vlámská publicistka a spisovatelka se zajímá o souvislost mezi traumaty z dětství a dalším životem, ale i o lidi, kteří se od okolní většiny liší svou národností, sexuálním zaměřením či náboženstvím. Její dosud nejúspěšnější knihou je Mazl tov, autobiografický příběh o antverpské ortodoxní židovské komunitě, který vyšel i v českém překladu.

Román Dcery, který na jaře vyšel v češtině, v Německu zaznamenal velký úspěch a dočkal se už několika vydání. Jeho autorka Lucy Fricke vnáší do německé literatury osvěžující černý humor a prostořekost, aniž by rezignovala na závažnější sdělení.

Architekt s literárněvědným vzděláním, pronikavý esejista a recenzent, který se za svůj románový debut stal belgickým laureátem Ceny EU za literaturu. Christophe Van Gerrewey patří k výrazným vlámským autorům s přesahem do celé nizozemské jazykové oblasti.

Básník Petr Král. Na tom titulu si Petr Král zakládal, to považoval za šlechtickou, výjimečnou hodnost a privilegium, na to byl hrdý. Titul básník pro něj představoval čestnou stužku, štít, kterým odrážel nepřátele, heslo vyryté na meči a vyšité na praporu, který po celý život třímal a nikdy nesklonil.

V pátek 29. května zemřel ve věku 67 let polský spisovatel, publicista a fejetonista Jerzy Pilch, jeden z nejoriginálnějších polských prozaiků současnosti, který několik let bojoval s Parkinsonovou nemocí.

Prozaik, dramatik a scénárista Wiesław Myśliwski patří k žijícím klasikům současné polské literární scény. Je prvním ze dvou polských spisovatelů, kteří ve své zemi opakovaně získali nejvyšší literární ocenění Nike. V roce 2020 měl být hostem veletrhu Svět knihy Praha.

Letos v listopadu uplyne sto let od narození Paula Celana, který je považován za nejvýznamnějšího poválečného básníka německého jazyka. Zároveň je to teď na jaře padesát let od chvíle, kdy ukončil svůj život skokem do Seiny (23. 11. 1920 Černovice – 20. 4. 1970 Paříž).

29. dubna 2020 zemřela po dlouhé nemoci švédská spisovatelka Maj Sjöwall (nar. 25. září 1935). Proslavila se především sérií deseti detektivek s komisařem Martinem Beckem a jeho kolegy ze stockholmské kriminálky, kterou napsala společně se svým partnerem Perem Wahlöö (1934–1975) v letech 1965–1975.

Dne 9. března 2020 zemřel José Jiménez Lozano, jeden z největších, a přitom nejskromnějších španělských spisovatelů druhé poloviny 20. století.

K ukrajinským spisovatelům, jejichž život a tvorba byly spjaté s Československem, patřil i Spyrydon Čerkasenko (1876–1940). Jméno tohoto básníka, prozaika, dramatika, překladatele, publicisty a pedagoga bylo za sovětských dob vyškrtnuté z literárního procesu. Mohlo se o něm začít psát a mluvit až po vyhlášení nezávislosti Ukrajiny (1991).

Devadesáti let se v pondělí 13. ledna dožila legenda českého skautingu, spisovatel, překladatel, pedagog a samozřejmě skautský vůdce Miloš Zapletal.

Románová tvorba německého spisovatele Norberta Scheuera si vysloužila atribut „provinční“, ten však není míněn hanlivě. Odkazuje k faktu, že jeho knihy jsou neodmyslitelně spjaty s jeho rodným krajem v západoněmeckém pohoří Eifel. Postavy svých románových příběhů, členy rodiny Arimondů, zasazuje Scheuer do pestrých společensko-historických konstelací a vždy akcentuje spojení člověka s přírodou, v níž žije.

Aimée de Jongh je výrazná nizozemská výtvarnice a autorka komiksů. Českým čtenářům se představila netradičním milostným příběhem milenců „třetího věku“, který vytvořila společně s proslulým belgickým (frankofonním) komiksovým scenáristou Zidrou. Její tvorba je však žánrově, stylově i obsahově daleko různorodější.

Ve své literární, vědecké, výtvarné i hudební tvorbě se všestranná nizozemská umělkyně a filozofka Eva Meijer zaměřuje na nerovnosti v současném vztahu člověka k ostatním živočišným druhům na naší planetě. Vedle obecnějších témat, jako jsou různé způsoby dorozumívání, zpracovává například i své osobní zkušenosti s depresí.

Sylvia Vanden Heede je přední a hojně překládaná vlámská autorka knih pro děti a mládež. Zejména humorné i napínavé příhody lišáka a zaječice (Haas en Vos) jí zajistily popularitu doma i v cizině. Přinášíme také ukázku z její tvorby v českém překladu Libuše van Dijk Lisové, který vznikl v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Yves Petry je výrazný vlámský spisovatel a esejista. Za své dílo získal v nizozemské jazykové oblasti několik ocenění, avšak do ciziny zatím téměř nepronikl. Proto přinášíme také ukázku z jeho nejnovějšího románu v českém překladu Radky Smejkalové, která vznikla v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Ukrajina si připomíná 250. výročí narození básníka a dramatika Ivana Kotljarevského (1769–1838), zakladatele novodobé ukrajinské literatury. Ve svém díle Aeneida jako první z ukrajinských spisovatelů povýšil lidový ukrajinský jazyk na spisovný jazyk.

Nobelova cena za literaturu se po desetiletém intervalu opět dostává do rukou německy píšícího autora. Po Hertě Müllerové (2009) se laureátem pro rok 2019 stal Rakušan, Korutanec Peter Handke (nar. 1942).

Letos v červnu si v Kyjevě připomněli a uctili památku významného ukrajinského spisovatele a vědce Oleha Olžyče (vlastním jménem Oleh Kandyba, 1907–1944), který před 75 lety zahynul v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Jeho politické úsilí rezonuje se současnými snahami Ukrajinců v době rusko-ukrajinské války. Pro nás je tato osobnost zajímavá i tím, že ho život zavál i do Československa.

Populární izraelský prozaik Eškol Nevo, vystudovaný psycholog, se svými romány úspěšně zařadil do „nového izraelského kánonu“, avšak na rozdíl od několika svých studentů, absolventů jeho školy tvůrčího psaní, dosud nedosáhl na žádnou významnější literární cenu. Jeho román Tři patra vychází v češtině v nakladatelství Garamond.

Pozornost čtenářů a kritiků však upoutal španělský spisovatel Cercas až románem Soldados de Salamina (2001), který ostatně vyšel i česky (Vojáci od Salaminy).

Dne 6. června 2019 ve věku 90 let zemřel ukrajinský spisovatel Jurij Mušketyk (1929–2019), klasik ukrajinské historické prózy a zřejmě poslední významný autor z plejády těch, kteří měli možnost psát a publikovat za dob SSSR. Byl držitelem sovětských a ukrajinských ocenění, mimo jiné Ševčenkovy ceny (1980), Státní ceny SSSR (1987) nebo vyznamenání Hrdina Ukrajiny (2009).

Nejpřekládanější a nejprodávanější nizozemskou knihu napsala od svých třinácti do patnácti let dívka z německé židovské rodiny, která po Hitlerově nástupu k moci emigrovala s rodiči a starší sestrou do Nizozemska. O devět let později, za německé okupace této země, se rodina z obavy před deportací do koncentračních táborů musela stáhnout do úkrytu. Dívka se stala symbolem nejen pronásledování Židů za druhé světové války, ale také boje proti diskriminaci menšin. Jmenovala se Anne Franková.

Jedním z polských hostů letošního Světa knihy byl i brilantní esejista, nezaměnitelný prozaik a nezastupitelný překladatel Marek Bieńczyk. Autorovy knihy se neřadí mezi bestsellery. Nabízejí přesto nesmírně kvalitní a v mnohém obohacující a nevšední čtenářský zážitek. V Česku se o tom můžeme přesvědčit prostřednictvím Bieńczykova nejslavnějšího románu, který pod názvem Sanatorium Tworki vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská.

Mezi zástupci jihoamerického kontinentu, který je čestným hostem veletrhu Svět knihy 2019, bude jedinou zemí, jejímž jazykem není španělština, portugalsky hovořící a píšící Brazílie. Na veletrhu ji mimo jiné představí i román Bernarda Carvalha; český překlad pod názvem Reprodukce vydalo nakladatelství Garamond.