Devadesáti let se v pondělí 13. ledna dožila legenda českého skautingu, spisovatel, překladatel, pedagog a samozřejmě skautský vůdce Miloš Zapletal.

Románová tvorba německého spisovatele Norberta Scheuera si vysloužila atribut „provinční“, ten však není míněn hanlivě. Odkazuje k faktu, že jeho knihy jsou neodmyslitelně spjaty s jeho rodným krajem v západoněmeckém pohoří Eifel. Postavy svých románových příběhů, členy rodiny Arimondů, zasazuje Scheuer do pestrých společensko-historických konstelací a vždy akcentuje spojení člověka s přírodou, v níž žije.

Aimée de Jongh je výrazná nizozemská výtvarnice a autorka komiksů. Českým čtenářům se představila netradičním milostným příběhem milenců „třetího věku“, který vytvořila společně s proslulým belgickým (frankofonním) komiksovým scenáristou Zidrou. Její tvorba je však žánrově, stylově i obsahově daleko různorodější.

Ve své literární, vědecké, výtvarné i hudební tvorbě se všestranná nizozemská umělkyně a filozofka Eva Meijer zaměřuje na nerovnosti v současném vztahu člověka k ostatním živočišným druhům na naší planetě. Vedle obecnějších témat, jako jsou různé způsoby dorozumívání, zpracovává například i své osobní zkušenosti s depresí.

Sylvia Vanden Heede je přední a hojně překládaná vlámská autorka knih pro děti a mládež. Zejména humorné i napínavé příhody lišáka a zaječice (Haas en Vos) jí zajistily popularitu doma i v cizině. Přinášíme také ukázku z její tvorby v českém překladu Libuše van Dijk Lisové, který vznikl v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Yves Petry je výrazný vlámský spisovatel a esejista. Za své dílo získal v nizozemské jazykové oblasti několik ocenění, avšak do ciziny zatím téměř nepronikl. Proto přinášíme také ukázku z jeho nejnovějšího románu v českém překladu Radky Smejkalové, která vznikla v rámci každoročního projektu nadace Flanders Literature s cílem najít vlámským autorům a jejich titulům zahraniční nakladatele.

Ukrajina si připomíná 250. výročí narození básníka a dramatika Ivana Kotljarevského (1769–1838), zakladatele novodobé ukrajinské literatury. Ve svém díle Aeneida jako první z ukrajinských spisovatelů povýšil lidový ukrajinský jazyk na spisovný jazyk.

Nobelova cena za literaturu se po desetiletém intervalu opět dostává do rukou německy píšícího autora. Po Hertě Müllerové (2009) se laureátem pro rok 2019 stal Rakušan, Korutanec Peter Handke (nar. 1942).

Letos v červnu si v Kyjevě připomněli a uctili památku významného ukrajinského spisovatele a vědce Oleha Olžyče (vlastním jménem Oleh Kandyba, 1907–1944), který před 75 lety zahynul v nacistickém koncentračním táboře Sachsenhausen. Jeho politické úsilí rezonuje se současnými snahami Ukrajinců v době rusko-ukrajinské války. Pro nás je tato osobnost zajímavá i tím, že ho život zavál i do Československa.

Populární izraelský prozaik Eškol Nevo, vystudovaný psycholog, se svými romány úspěšně zařadil do „nového izraelského kánonu“, avšak na rozdíl od několika svých studentů, absolventů jeho školy tvůrčího psaní, dosud nedosáhl na žádnou významnější literární cenu. Jeho román Tři patra vychází v češtině v nakladatelství Garamond.

Pozornost čtenářů a kritiků však upoutal španělský spisovatel Cercas až románem Soldados de Salamina (2001), který ostatně vyšel i česky (Vojáci od Salaminy).

Dne 6. června 2019 ve věku 90 let zemřel ukrajinský spisovatel Jurij Mušketyk (1929–2019), klasik ukrajinské historické prózy a zřejmě poslední významný autor z plejády těch, kteří měli možnost psát a publikovat za dob SSSR. Byl držitelem sovětských a ukrajinských ocenění, mimo jiné Ševčenkovy ceny (1980), Státní ceny SSSR (1987) nebo vyznamenání Hrdina Ukrajiny (2009).

Nejpřekládanější a nejprodávanější nizozemskou knihu napsala od svých třinácti do patnácti let dívka z německé židovské rodiny, která po Hitlerově nástupu k moci emigrovala s rodiči a starší sestrou do Nizozemska. O devět let později, za německé okupace této země, se rodina z obavy před deportací do koncentračních táborů musela stáhnout do úkrytu. Dívka se stala symbolem nejen pronásledování Židů za druhé světové války, ale také boje proti diskriminaci menšin. Jmenovala se Anne Franková.

Jedním z polských hostů letošního Světa knihy byl i brilantní esejista, nezaměnitelný prozaik a nezastupitelný překladatel Marek Bieńczyk. Autorovy knihy se neřadí mezi bestsellery. Nabízejí přesto nesmírně kvalitní a v mnohém obohacující a nevšední čtenářský zážitek. V Česku se o tom můžeme přesvědčit prostřednictvím Bieńczykova nejslavnějšího románu, který pod názvem Sanatorium Tworki vydalo nakladatelství Pistorius & Olšanská.

Mezi zástupci jihoamerického kontinentu, který je čestným hostem veletrhu Svět knihy 2019, bude jedinou zemí, jejímž jazykem není španělština, portugalsky hovořící a píšící Brazílie. Na veletrhu ji mimo jiné představí i román Bernarda Carvalha; český překlad pod názvem Reprodukce vydalo nakladatelství Garamond.

Lepší chicklit, nebo nový plnohodnotný hlas nizozemsky psané literatury? Vlámská autorka Griet Op de Beecková svým debutem okamžitě upoutala pozornost a udržela si ji i dalšími romány. Její knihy patří v nizozemské jazykové oblasti k bestsellerům, autorka k vítaným hostům čtenářských besed a televizních talkshow. Recenzenti jsou však stále kritičtější.

Maarten ’t Hart píše klasické, realistické příběhy, v nichž se odráží jeho profese biologa se specializací na etologii (obor, který studuje chování živočichů), ale i láska k literatuře a hudbě. Celoživotně se vyrovnává s následky přísné kalvinistické výchovy, vrací se k dětství a mládí v městečku Maassluis, zajímá ho však také nejednoznačná sexuální identita.

V pátek 25. ledna zemřela překladatelka z portugalštiny a španělštiny Pavla Lidmilová. Svou činností i svou osobností dokázala jedinečně sbližovat vzdálené světy a kultury, a to na dálku, ale i v těsné blízkosti kolem sebe. Příští týden by jí bylo 87 let.

Bulharskému spisovateli Georgi Gospodinovi vyšel ke konci roku 2018 v Česku už druhý román – Fyzika smutku. Kromě psaní prózy se tento nejpřekládanější bulharský autor věnuje také poezii, dramatu i opernímu libretu. Jeho nejúspěšnější dílo Přirozený román byl přeložen do 21 jazyků.

Básnický debut Berlíňanky Nadji Küchenmeisterové vychválila německá literární kritika jako verše jemné a přitom troufalé, přesné a současně zasněné, jež si suverénně pohrávají s tradičními básnickými formami a autorka se v nich dává poznat jako přesný pozorovatel světa kolem nás.

Ojedinělý, smutný i nadějeplný samotář slovenské poezie. Neopakovatelný melancholik, nevyléčitelný lyrik i romantik, to vše je slovenský spisovatel Erik Jakub Groch.

Zavři! Otevři! Klapej! S barevnými knihami portugalské autorky Madaleny Matoso se nenudí děti ani dospělí. Úspěšná ilustrátorka a spoluzakladatelka nakladatelství Planeta Tangerina má na kontě už přes dvacet dětských knížek a s jednou z nich si od letošního roku mohou hrát i české děti.

3. prosince 2018 zemřel ruský spisovatel, milovník jazzu a Puškinova díla Andrej Bitov. Autora mohou čeští čtenáři znát především díky jeho románu Puškinův dům, jehož český překlad čekal podobně strastiplný osud jako ruský originál. Dožil se 81 let.

Oana Catalina Bucur, několikrát oceněná básnířka, prozaička a výtvarnice. Ukázky z její tvorby přeložil Mircea Dan Duță.

Někteří ho milují, jiní nenávidí. Většina při četbě jeho knih cítí rozpaky. Možná někoho přepadnou i u tohoto portrétu. Bukowski si nebral servítky a nesnažil se vlichotit. Právě to mu nakonec zajistilo širokou popularitu. Ta mu ale nespadla do klína.

Bulharský autor Boris Christov je v Česku většinou považován pouze za básníka. Jeho dílo ale obsahuje také zajímavé prózy a scénáře: debutoval románem s fantastickými prvky Otec vajíčka. K tomuto dílu napsal i scénář pro čtyřdílný seriál, je také autor několika scénářů, které režíroval Anri Kulev.

Literární proces v Zakarpatské Ukrajině v 20.–30. letech 20. století byl zajímavý i tím, že bylo možné sledovat, jaká byla literární erudice jednotlivých autorů, protože tento aspekt přes veškerou originalitu děl zanechal otisk v jejich další tvorbě. To se týká i básní Zoreslava (1909–2003), jehož 15. výročí úmrtí si právě v tomto roce připomínáme.

Juliana Kálnay (nar. 1988 v Hamburku) je německy (a španělsky) píšící autorka, jejíž debutový román Eine kurze Chronik des allmählichen Verschwindens (Stručná kronika pozvolného mizení) byl loni ve Frankfurtu oceněn jako nejlepší německojazyčná prozaická prvotina roku 2017. Odbornou porotu fascinoval svébytným jazykem a sebevědomým přístupem, s jakým se autorka vydala po stopách magického realismu.

Rakouský spisovatel Michael Köhlmeier (nar. 1949) se vedle literatury věnuje také hudbě. V českém překladu je z jeho rozsáhlé románové a povídkové tvorby dostupná zatím jen jediná kniha: Dva pánové na pláži (česky 2017), studie možného přátelství depresí stíhaných velikánů Winstona Churchilla a Charlieho Chaplina, která si pohrává s prvky žánru biografie.

Ana Luísa Amaral patří k nejznámějším portugalským básnířkám a vydala také několik knih pro děti: s jejími básněmi se dnešní Portugalci setkávají už v raném školním věku. Tvorba je pro ni prostředkem osobního boje proti všem projevům bezpráví a útlaku, stejně aktivistický tón volí i v poezii s tematikou feminismu a genderové rovnoprávnosti.