V Lausanne skončila dvoutýdenní oslava komiksu. Festival BDFIL se zde konal už po osmnácté a letos se zaměřil na švýcarskou a belgickou tvorbu, práci komiksových koloristek nebo také na humor.
Letošní lyonský festival literatury science fiction Les Intergalactiques, v celkovém pořadí dvanáctý, se zaměřil na téma sportu a her. Optikou žánru science fiction se hosté festivalu ohlédli k období úpadku antického Říma, v němž vladaři uplatňovali strategii chléb a hry, a diskutovali o projevech této dystopické reality v současné literární, filmové i herní produkci.
Honoráře slovenských literárních překladatelek a překladatelů patří v porovnání s kupní sílou v zemi k nejhorším v Evropě, festival uměleckého překladu TRANZ v příjemně pohodové atmosféře, který se nevyhýbá ani palčivým tématům, jim ale nejen my můžeme jen závidět.
Již posedmé se v Ostravě předávaly Moravskoslezské kulturní Ceny Jantar. V kategorii věnované literatuře uspěla Elli Tiliu Motýlová s básnickou sbírkou Troska Frýdku kostra Místku.
Slavnostní udílení výročních knižních cen proběhlo večer 18. dubna. Ocenění Kniha roku obdržela Alena Machoninová za svůj román Hella. Cenu Magnesia za přínos knižní kultuře získal Tomáš T. Kůs.
Do italské Bologni se na jaře každoročně sjíždějí nakladatelé, literární agenti a scouti, autoři, ilustrátoři i grafici, knihkupci a knihovníci. Všichni míří na tamější veletrh dětské knihy, který letos vstoupil do sedmé dekády své existence.
Mezi šesti adepty na prestižní International Booker Prize letos figuruje i nizozemská spisovatelka Jente Posthuma. Po vítězství (Marieke) Lucase Rijnevelda před čtyřmi roky je to další úspěch nizozemské literatury v anglojazyčné oblasti.
Letos si připomínáme dvojí výročí Růženy Dostálové, jejíž jméno se pojí zejména s budováním a záštitou české neogrecistiky a byzantologie na fakultách v Praze a Brně, dlouholetým působením v Akademii věd a také s bohatou překladatelskou činností. Sté a zároveň desáté výročí dávají příležitost k ohlédnutí za touto mimořádnou osobností: osobní vzpomínkou přispěli Pavel Spunar, Jiří Pelán, Beata Lejtnarová a Pavlína Šípová.
Co nabízí Nizozemsko a Vlámsko jakožto čestný host letošního knižního veletrhu v Lipsku? Který spisovatel si vysloužil královské uznání za své dosavadní dílo? Které nizozemsky psané knihy vzbudily v poslední době zájem čtenářů i recenzentů?
Co se skrývá pod hřbety knih? Dva roky tvořila redakce časopisu iLiteratura.cz podcast, který ukazuje, jak nás literatura ovlivňuje, jak reflektuje náš svět a proč v nás vzbouzí tak hluboké emoce. iLiPodcast: Pod hřbety knih má dnes dvě série, vyšlo 21 epizod.
V sobotu večer byly slavnostně předány tzv. šelmy, ocenění festivalu v Angoulême za nejlepší komiksové počiny uplynulého roku. Proč zrovna šelmy? Černobílá šelmička, postava vytvořená Lewisem Trondheimem v roce 2007, je totiž oficiálním festivalovým maskotem.
Zatímco se norská literatura těší u českých čtenářů trvalému zájmu, o té české v Norsku se to bohužel říct nedá. Počet překladů z češtiny do norštiny je mizivý a na konci minulého roku bylo navíc rozhodnuto o zrušení bakalářského studia slavistiky (vyjma ruštiny) na největší tamní univerzitě. Čím to je? A je v našich silách obraz české literatury za našimi hranicemi vylepšit?
Ve Finsku byla už po čtyřicáté udělena hlavní literární cena. Cenu za román roku si poprvé odnesla zkušená spisovatelka Sirpa Kähkönen za velmi osobní a osobitou reflexi vztahu dcery s matkou.
Hlavní literární cenu v Norsku neprovázelo žádné velké překvapení. Oceněni byli do značné míry již renomovaní autoři a autorky, z nichž je podstatná část známá i českému publiku. I tak ale letošní výběr poroty přináší nejednu inspiraci pro budoucí překlady.
27. listopadu 2023 „život zase udělal mimořádnou smyčku“ a výjimečný polský prozaik, básník, dramatik, scénárista a novinář Paweł Huelle velmi předčasně navždy opustil svůj milovaný Gdaňsk. Odešla jedna z nejvýraznějších postav polské literatury přelomu 20. a 21. století, což potvrzuje nejen záplava reakcí osobností polské kultury a společenského života a článků v polských i světových médiích.
Literatura nejen pro nerdy aneb nejlepší švédské knihy uplynulého roku vyhlášeny. Fun fact: jeden z nominovaných románů je inspirovaný Pardubicemi.
Do pondělí 4. 12. soutěžíme o titul Kniha, kterou posypal hvězdný prach. Zodpovězte jednu otázku a vyhrajte jeden ze tří výtisků!
Do užších nominací letošní Bookerovy ceny se probojovali dva Irové, dva Američané, Kanaďanka a Britka. Podle sázkařů měl vyhrát někdo ze tří spisovatelů s křestním jménem Paul. Komu prestižní ocenění nakonec připadlo?
Cenu Severské rady za literaturu letos získala Švédka Joanna Rubin Dranger za knihu, ve které se vydává po stopách rodinné historie. Jde o první případ, kdy bylo v kategorii beletrie pro dospělé oceněno dílo s komiksovými prvky a silnou vizuální složkou.
Současné migrační toky směřující do západní Evropy, ale i historická emigrace německé menšiny z Československa – to jsou témata iLiPodcastu, který se tentokrát zaměřil na to, jakým způsobem literatura utváří současnou kolektivní debatu nebo konstruuje historickou paměť.
Co všechno nám o světě, o společnosti i o každém z nás prozrazuje literatura? Na tuhle otázku se z různých úhlů pohledu dívá iLiPodcast: Pod hřbety knih, projekt časopisu iLiteratura.cz. Druhá série představí 10 nových témat a posluchačům přiblíží nejen různé literatury, ale taky kultury a způsoby vnímání světa.
Nobelovu cenu získal norský spisovatel a dramatik Jon Fosse.
Co znamená, když je někdo „začínající“ spisovatel? Co potřebuje? A může se z něj stát hvězda? Podobné otázky doprovázely spisovatelku Annu Luňákovou na nizozemském literárním festivalu Wintertuin, spjatém s evropským projektem CELA.
Kromě tradičních filmových adaptací se v programu letošního karlovarského filmového festivalu objevilo také několik filmů, v nichž byli literáti nebo literatura jako taková hlavními hrdiny či předmětem děje.
„Vzpomínky Oty Pavla: literární klenot.“ „Klenot české literatury klade otázku: Čím je pro nás ryba?“ Tak a podobně uvítali nizozemští a vlámští recenzenti dubnové vydání Pavlovy povídkové sbírky. Úspěch je o to překvapivější, že nejde o Pavlovu premiéru v nizozemské jazykové oblasti.
V červenci zavítá v rámci festivalu Měsíc autorského čtení do Česka přes třicet norských autorů. Přinášíme stručného průvodce jmény spisovatelů a spisovatelek a tématy, jimž se současná norská literatura věnuje.
Dne 20. června 2023 by oslavil sté narozeniny všestranný orientalista Ivan Hrbek, nositel neformální přezdívky „Chodící encyklopedie“ a nesmírně produktivní překladatel klasické i moderní arabské literatury, mimo jiné celého Koránu, a vedle toho také specialista na ponorkové bitvy druhé světové války.
21. února 2023 byly uděleny výroční komiksové ceny Muriel. Porota ocenila nejlepší komiksové práce publikované v uplynulém roce.
Co říká o teenagerech literatura, kterou čtou? Má Evropa jednotný příběh? A proč k nám stále promlouvají tisíc let staré severské ságy? Do vztahu mezi literaturou a světem, jak ho možná neznáme, se noří iLiPodcast: Pod hřbety knih. Tento podcast časopisu iLiteratura dokončil první sérii a brzy chystá druhou.
Ukrajinskú literatúru si nemôžeme predstaviť bez poézie, prekladov a literárnovedných prác Dmytra Pavlyčka. V nich je uchovaná celá epocha, jej tragédie a úspechy. Patril ku generácii spisovateľov, s ktorými je späté nové národno-kultúrne obrodenie Ukrajiny, ktorí búrali oficiálny dogmatizmus nielen v literatúre, ale aj spoločenskom živote, vyznávali slobodu tvorivého sebavyjadrenia.
Nejprestižnější švédské literární ceně dominovaly v roce 2022 ženy autorky i ženské postavy. Oceněné knihy si všímají osudů sociálně slabších a snaží se porozumět duši dospívajících.
Finští prozaici se po boomu historických témat začínají více zabývat aktuálními společenskými problémy a hledí s obavami i do nedaleké budoucnosti. Hlavním poselstvím letošního ceremoniálu byl ovšem apel na zvyšování čtenářské gramotnosti nejen u dětí a chvála čtení obecně.
Hlavní literární ceně v Norsku letos kralovaly autorky, mezi laureáty se probojoval pouze jeden muž. V tematickém ladění oceněných knih je zřejmý již několik let neutuchající zájem tvůrců o odkrývání smutných či tragických etap norských dějin a jejich přibližování nejen dospělým čtenářům.
Den po sv. Jeronýmu, patronu překladatelů, byla oceněna publikace, která se věnuje historii překládání v Nizozemí. O několik týdnů později připravil deník NRC na téma překládání zvláštní přílohu. Kromě recenze obsahuje i rozhovory s řadou současných nizozemských překladatelů – o jejich práci, zápalu pro věc, ale i potížích, na které narážejí.
Cenu Severské rady za literaturu letos získala Dánka Solvej Balle za velkolepé třísvazkové prozaické dílo o lásce a času, jež je plánováno jako součást sedmidílného opusu.
Do pátku 18. 11. soutěžíme o titul Písně, pralesa, hor a moří, překladovou prózu z Tchaj-wanu (nejen) pro děti. Zodpovězte jednu otázku a vyhrajte!
Smutná zpráva z Antverp: nizozemsko-belgické nakladatelství Voetnoot nekončí jen s proslulou edicí Moldaviet, ale s vydáváním české literatury obecně. Převážně z finančních důvodů.
Je literatura cestou, jak rozbíjet bubliny a učit se přijímat odlišné názory? Můžeme díky knihám proniknout do jiných komunit a kultur a otevřít se kritickému myšlení? Redaktoři časopisu iLiteratura.cz jsou přesvědčeni, že ano. Ve středu 12. října 2022 spouštějí iLiPodcast: Pod hřbety knih, ve kterém chtějí ukázat, že knihy neobsahují jen prázdná slova.
Na pražské Kampě odstartuje ve středu 14. září 2022 již 13. ročník literárního festivalu pro děti a mládež nazvaný Děti, čtete?!
S Campertem odchází výrazná osobnost nizozemské literatury. Přestože je z jeho rozsáhlého díla v češtině dostupný jen zlomek, zapsal se do paměti českého publika dvojím vystoupením v pražském divadle Archa, kde přednášel svou poezii.
Každý rok v polovině června joyceovští nadšenci po celém světě slaví tzv. „Bloomsday“, ale letošek je pro slavnou parafrázi Homérova eposu obzvlášť významný – připomínáme si totiž sto let od jejího prvního vydání. Zájemci tak mohou učinit za pomoci dvou studií, které ocení Joyceovi čtenáři i nečtenáři.
Od dětských knih přes tatarskou kuchyni po publicistiku: ukrajinská literatura se na Světě knihy 2022 představí pestrým programem.
S Jeroenem Brouwersem odešel romanopisec a břitký polemik, rozkročený mezi Nizozemskem a Vlámskem, který za svou šedesátiletou literární dráhu získal snad všechny významné literární pocty této jazykové oblasti. Přesto dosud uniká pozornosti českých nakladatelů. Jen jeden jeho román byl přeložen do slovenštiny.
Cenu Lipského knižního veletrhu pro rok 2022 obdržel Tomer Gardi, izraelsko-německý autor, žijící v Berlíně, který své romány vydává ve štýrskohradeckém nakladatelství Droschl. Loni byla oceněna Iris Hanika, jejíž román Echos Kammern vyšel pod stejnou nakladatelskou značkou.
Článek významného ukrajinského lingvisty, literárního historika a publicisty Jurije Ševelova na téma kulturní propletenosti Kyjeva a Moskvy se vrací až do 17. století. Česky vyšel text tiskem r. 2015 v revue Souvislosti, vzhledem k aktuálnímu tématu věříme, že si na internetu najde další čtenáře.
Díky dlouholeté snaze nepočetné skupiny překladatelek a překladatelů máme v češtině k dispozici reprezentativní výběr toho nejlepšího ze současné ukrajinské literatury. Ale odkud začít? A jaké populárně naučné tituly pomohou lépe se zorientovat v ukrajinských dějinách?
Ani po bezmála osmdesáti letech se nepodařilo vypátrat, kdo udal Anne Frankovou a ostatní obyvatele „zadního domu“. Od července 1942 se tu ukrývali před pronásledováním Židů, ale 4. srpna 1944 byli zatčeni. Právě vychází kniha, která se o rozluštění této záhady ještě jednou pokouší – tentokrát s využitím metod i moderních pomůcek z oblasti kriminalistiky.
Čekají nás druhé Vánoce v pandemii, ale naštěstí máme co číst. Kdo si teď ve vybraných knihkupectvích koupí knihu nizozemského nebo vlámského autora, dostane dárek – novelu Saskie de Coster. Inspirujte se pestrou nabídkou překladů z nizozemštiny a těšte se na tituly plánované v roce 2022!
V Olomouci zemřela po těžké nemoci překladatelka Iveta Mikešová, naposledy oceněná za svůj překlad románu Pískový vrch Joanny Bator.
Podobně jako v ostatních severských zemích se i ve Finsku nejvýznamnější literární ceny udělují koncem roku. První prosincový večer byly slavnostně rozdány Ceny Finlandia 2021, a to ve třech kategoriích. Hlavní kategorii, která oceňuje román roku, už podruhé ovládl prozaik Jukka Viikilä.
Knihy oceněné letošní norskou literární cenou Brageprisen spojují nadčasová témata s aktuálními výzvami a problémy světa. Mezi držiteli ceny jsou jak osvědčení autoři, tak literární nováčci.
Hlavní švédská domácí literární cena udělena – v kategorii literatury pro děti, pro dospělé a non-fiction. Na scéně se při tom objevili Sámové, medvědi i Sylvia Plath.
Camõesova cena za rok 2021 byla jednomyslným rozhodnutím poroty udělena mosambické autorce Paulině Chiziane.
.jpg)
Prestižní Cenu Severské rady za literaturu si poprvé v historii odnáší grónská autorka. Niviaq Korneliussen na sebe upoutává pozornost již několik let nejen příslušností k tomuto odlehlému ostrovu, ale především nonkonformním psaním. Ve svých textech se věnuje tématu hledání identity, a to včetně té sexuální. V oceněném díle jsou ústředním tématem sebevraždy.
Podzim je ve Francii zlatým obdobím pro knižní trh. Od srpna do září zaplaví knihkupecké pulty stovky nových titulů, které až do začátku listopadu běží dlouhý, tříkolový dostih o literární ceny. Jak to bylo letos?
Po loňské pauze se letos opět fyzicky konal Frankfurtský knižní veletrh, ovšem ve výrazně střídmější verzi. S heslem Jedinečná pluralita byla v roce 2021 hlavním hostem Kanada. V dohledné době by ji na této pozici mohla vystřídat i Česká republika.
Nizozemský spisovatel W. F. Hermans by se letos dožil 100 let. To je příležitost připomenout si život a dílo této přední literární osobnosti 20. století. V češtině jsou sice jeho knihy k dostání jen antikvárně, ale Hermans přesto i u nás „žije“ – letos v létě na rozhlasové stanici Vltava.
Nositelem Nobelovy ceny za literaturu se stal rodák ze Zanzibaru Abdulrazak Gurnah. Vzhledem k tomu, že posledním vítězem z řad afrických spisovatelů černé pleti byl v roce 1986 Nigérijec Wole Soyinka, není volba letošního laureáta příliš překvapivá.
Stalo se už tradicí, že Česká centra a EUNIC pořádají v předvečer Světa knihy Noc literatury – svátek evropské literatury a jejích českých překladatelů ozvláštněný přednesem známých herců na netradičních místech. Nizozemsky psanou literaturu tentokrát zastupují dva překlady Radky Smejkalové.
Švédská literatura se v létě rozloučila s autorkou Gunillou Bergström, jejíž knihy pro děti formovaly generace čtenářů i tvůrců. Do dětského literárního světa přinesla nová, často složitá témata, ale také jako první použila v knize pro malé čtenáře techniku koláže. Je velká škoda, že její dílo dosud nebylo přeloženo do češtiny. Postavy, jež vytvořila, ale nestárnou, a tak není pozdě tuto chybu napravit.
Jak malí nakladatelé přestáli rok a půl protipandemických opatření? Proč by byla škoda nechat při návštěvě jarmarku doma děti? Bude nová tradice západočeských literárních víkendů pokračovat? A co na to Jaroslav Rudiš? Přečtěte si reportáž z letošního knižního jarmarku v Mariánských Lázních!
Odešel poutník literatury, básník a překladatel, polonofil a dlouholetý kastelán na hradě Pecka.
S ukončením projektu iLiLaboratoř literární kritiky nadešel čas bilancování. Co si účastníci z workshopů odnesli?
Série workshopů v rámci projektu iLiLaboratoř nám dala možnost nechat se poučit o záležitostech, s nimiž se redakce potýká, a debatovat o různých problémech, které průběžně řešíme nebo úspěšně upozaďujeme. Rozhodně nešlo o samoúčelnou aktivitu: nabídku grantu jsme využili ke všeobecné spokojenosti.
Překladatel z katalánštiny Michal Brabec se v krátké vzpomínce ohlíží za svým učitelem Janem Schejbalem. Připomenutí nadšeného propagátora katalánského jazyka a literatury se však bohužel nese ve smutném tónu.
Diskuse nad soudobým Řeckem se často omezují buď na ekonomickou, nebo migrační krizi. Obě v Řecku zapříčinily v některých sociálních vrstvách plošnou chudobu, nezaměstnanost, daly vzniknout neobvykle silné vlně radikalismu a násilí, vlivem migrace se zásadním způsobem proměnilo složení obyvatel země. Jak se však fenomén krize odráží v řecké literatuře či zda vůbec, o tom diskutovali řečtí spisovatelé Jannis Palavos a Nikos Panajotopulos při on-line setkání dne 17. února 2021.
Literární časopisy a sociální sítě jsou dva značně nesourodé světy. Má cenu je spojovat? A jak na to, aby se na obou stranách nemusely dělat velké kompromisy?
Když se koncem loňského léta objevila zpráva o úmrtí známého španělského spisovatele Juana Marsého, barcelonská starostka Ada Colau prohlásila: „Zemřel Juan Marsé a my v Barceloně cítíme, jako by nám vyrvali kousíček duše.“
Finský švédskojazyčný spisovatel Christer Kihlman proslul od 60. let 20. století zejména svými angažovanými romány a autobiografickými díly. Vyvolávaly senzaci a nadšení, ale i kritiku a skandály. V menšinové finskošvédské literatuře zanechal výraznou a trvalou stopu – četli ho však s oblibou také ve Švédsku a rovněž i čtenáři finskojazyční.
Jak iLiteraturu vnímají zahraniční bohemisté a jak se liší reflektování literatury v cizině? O těchto tématech mluvil na druhém workshopu „iLiLaboratoř literární kritiky“ také německý bohemista Mirko Kraetsch.
Zasazovat knihu do kontextu a odpovídat na otázku, co se jejím vydáním změnilo – taková je podle profesora Petra A. Bílka v současnosti hlavní role literární kritiky. O tématu mluvil na prvním ze šesti workshopů iLilaboratoře kritiky. Ten se zaměřil na úkoly literární kritiky a na její vymezení v různorodém a živém, často až poměrně divokém prostoru reflexe knižní produkce na internetu.
Po rozhovoru v internetovém Knižním magazínu, v němž se vyslovila pro vyřazení dvou klasických děl maďarské literatury z povinné četby ve školních osnovách pro z dnešního pohledu neadekvátní zobrazení genderových rolí a násilí na dětech, čelí spisovatelka Krisztina Tóthová v Maďarsku denunciační kampani. „Jsem přesvědčená, že je to řízeno,“ řekla iLiteratuře.
Také slýcháte, že bychom měli knihy nakupovat zodpovědně? Ale jak poznat tzv. „parazitní e-shopy“ a v čem celý jejich problém vězí? Může velká sleva znamenat, že jsme naletěli? A kam se vůbec podějí peníze, které za knihy utratíme? Komplikované pozadí světa knižní distribuce poodkrývá Anna Štičková z platformy Knihex.
Tisková zpráva Sdružení pro iLiteraturu, z. s. k zahájení projektu iLiLaboratoře literární kritiky
Pandemie Covid-19 má mnoho stinných stránek, ale občas se projeví i jako potřebný stimul. Pár příkladů z Portugalska ukazuje, že nejen literáti, ale také nakladatelé, knihkupci nebo pořadatelé literárních akcí dokáží být kreativní i ve ztížených podmínkách. A někde a někdy i pohotově a záslužně jedná třeba i ministryně kultury. Státní pomoc se v knižní branži očividně vyplatí – a může mít i variabilnější podobu než pouze finanční náhrady.
Záměrem projektu iLiLaboratoř literární kritiky je dát redaktorům možnost dál se vzdělávat, reflektovat svoji práci, zlepšovat se na individuální úrovni, ale i jako tým. Projekt má otevřít interní diskusi nad kvalitou literární kritiky publikované v našem časopise, ale i nad budoucností on-line média, a to především z hlediska uplatnění kritické reflexe (literární tvorby, literárního provozu a knižního trhu obecně).
„Literárky v Evropě chyběly,“ popisoval A. J. Liehm (1924–2020) v jednom z rozhovorů pro Paměť národa počátky velkolepého projektu Lettre Internationale. Martin Petráš, který v letech 1973–2012 působil na Université Charles de Gaulle v severofrancouzském městě Lille, v krátké vzpomínce uvádí, jak se s AJL seznámili, přibližuje detaily a dosah Lettre a přidává osobní ohlédnutí za postavou zajímavého člověka, jehož dnes lapidárně označujeme za „komunistického a reformního novináře“.
Boj o norskou literární cenu Brageprisen ovládly knihy o stavu klimatu, nemoci a obezitě. Ani v jednom případě nejde o dílo příliš veselé, ale jsou to témata, kterým se současní norští autoři věnují již více než desetiletí.
Ceny Finlandia se minulý týden udělovaly netradičně v přímém přenosu veřejnoprávní televize. Hlavní ocenění si za rozsáhlý román Margarita, který se odehrává v poválečném Finsku během virové epidemie dětské obrny, odnesla Anni Kytömäki.
Do nominací na nejvýznamnější švédskou literární cenu se letos ve všech kategoriích probojovaly tituly s ekologickou tematikou, avšak ocenění se nakonec nedočkal ani jeden z nich. Vítězný titul beletristické kategorie pak názvem „Sebrané spisy“ nejspíš zmate nejednoho čtenáře.
Letošní Bookerovu cenu si vysloužil srdcervoucí autobiografický příběh o dospívání ve skotském Glasgow v thatcherovských 80. letech s matkou alkoholičkou a menšinovou sexuální orientací na krku.
„Jsme přesvědčeni, že čtení pomáhá, zvlášť v těžkých dobách. Číst se dá pořád, dokonce i po 20. hodině večerní do 6. ranní.“ Těmito slovy letos zahájila odborná porota svůj proslov při udílení Rakouské knižní ceny, jež se konalo pouze formou tiskového prohlášení. Annette, Ananke a Marianne – tak se jmenují literární postavy vítězných titulů z pera laureátů roku 2020: Anne Weber, Anny Stern a Xavera Bayera.
Přichází čas úvah nad vánoční nadílkou, a tak neuškodí Ježíškům připomenout, kde ty úplně nejlepší dárky hledat. Inspirovat se můžete i tím, jaké dárky vybírají naši redaktoři.
Cenu Severské rady za literaturu letos získala švédskojazyčná autorka z Finska Monika Fagerholm (*1961) za dílo s názvem Vem dödade bambi? (Kdo zabil bambiho?), vydané v loňském roce. Původně plánovaný slavnostní večer s udílením tohoto ocenění měl proběhnout 27. října na Islandu, byl ale v důsledku nepříznivé epidemické situace zrušen a uskutečnil se pouze v podobě digitální.
Státní cena za překladatelské dílo byla v roce 2020 udělena Blance Stárkové.
V neděli 4. října byla ve Varšavě udělena letošní literární cena Nike. Jejím v pořadí již čtyřiadvacátým laureátem se stal – pro některé možná překvapivě – Radek Rak, civilním povoláním veterinář, ale současně autor několika fantastických próz.
Prestižní britský časopis Modern Poetry in Translation, zaměřený na překlady současné zahraniční poezie, vyhradil v zářijovém čísle zvláštní prostor českým básníkům. Jeho vznik iniciovala aktivita Českého literárního centra.
Nizozemsky psaná literatura a její překladatelé slaví mezinárodní úspěch. Marieke Lucas Rijneveld naplňuje svou zdravou barvou, blonďatými vlasy a láskou ke kravám archetypální obraz holandské farmářské dcery, avšak zpestřený genderovou nebinárností. Otevře dveře k britským čtenářům i dalším nizozemsky píšícím kolegům?
Vylezli jsme z nory, chceme se vyjadřovat k věcem, které se kolem nás dějí, občas napsat i to, co si nemyslí celá redakce. Rozhodli jsme se dát jednou za týden možnost někomu z našeho okruhu k tomu, aby vyšel ven bez roušky, aby vyhodil rukavici. A čekat, co to udělá. Proto přicházíme s iLiGlosou.
Osm autorek zastoupených v čerstvě vydané antologii Milá Mácho se ohrazuje proti jednání nakladatelství Větrné mlýny.
„Můžete mi říkat Naděždo,“ vyzvala budoucího profesora Jaroslava Oliveria rusistka Ragá’, knihovnice káhirské Národní knihovny, v 60. letech minulého století. Následovala nabídka občerstvení. Co by si mladý, pohledný vědec z Československa dal? Celoživotní milovník kakaa neváhal. A pak litoval. „Chutnalo jako písek,“ vzpomínal později. Jenže do knihovny docházet musel a jen co ho zaměstnanci zahlédli, už se chystalo kakao. Vždycky je vypil, protože arabská pohostinnost se zkrátka neodmítá.
Vlámské děti hlasují každý rok o nejlepší knize. V nadcházejícím čtyřicátém ročníku se mezi nominované tituly dostala i Čapkova Dášeňka – doklad toho, že tahle knížka ani po pětaosmdesáti letech od vydání nestárne a že získává i v cizině stále nové čtenáře. Za rok se ukáže, jak u malých Vlámů obstojí v konkurenci současných autorů.
Aktuální dotazníkový průzkum vypovídá o dlouhodobě tristní pozici překladatelů v rámci knižního sektoru. Ale co s tím? Při čekání na akční hrdiny, kteří by nebohé literární překladatele jednou provždy vysvobodili z bezútěšného postavení, je tu jen jediná jistota – okolní svět má svých problémů dost...
Že v půli května neuslyšíme na pražském Výstavišti pana Krafta ani pana Kravatu, bylo jasné už o několik týdnů dříve, když organizátoři odvolali letošní ročník Světa knihy. Výše zmíněná jména nepatří renomovaným zahraničním spisovatelům, ale titulním protagonistům knih, jež měli jejich autoři představit v rámci programu německy psané literatury Das Buch 2020.
V mimořádně těžkém období pro obyvatele celého světa se literatura dne 25. 3. 2020 rozloučila s významným představitelem rumunského exilu Paulem Gomou, který zemřel ve věku 84 let v jedné z pařížských nemocnic na vážné zdravotní komplikace spojené s nákazou koronavirem.
Knihovny zpřístupňují elektronické knihy, umělci pořádají online festivaly, divadla streamují svá představení, filmové archivy nabízejí nadčasové poklady. Shromažďujeme pro vás zajímavé odkazy. Stačí si vybrat!
Švédská autorka úspěšné knihy „Mých prvních 54 000 let“ během besedy v Praze mluvila o osidlování Evropy moderním člověkem či o významu migrace při šíření zemědělství a indoevropských jazyků z Asie. Dotkla se však i otázky politického zneužívání genetiky a zmínila osobní motivy, jež podnítily zrod její knihy, přístupně shrnující aktuální poznatky z oblasti archeogenetiky.
Spisovatelky ovládly letošní 27. udílení prestižní polské ceny pro nadané mladé umělce. V kategorii literatura získala ocenění Dominika Słowik, titulem tvůrce kultury se může pochlubit čerstvá nositelka Nobelovy ceny za literaturu Olga Tokarczuk.
Rakouské město Graz ve svém rozpočtu dlouhodobě počítá s nemalými finančními prostředky na podporu mezinárodních kulturních vztahů. Pro literáty a výtvarníky z celého světa a zejména ze středoevropského prostoru nabízí řadu stipendií, o něž se mohou ucházet také čeští umělci.
Ať už hledáte knihu jako dárek, anebo si ji chcete koupit sobě pro radost, vyplatí se nespoléhat jen na hezkou obálku. Co všechno stojí za to vědět? Co se dá na knížce zkoumat?
Šestice nominovaných knih v hlavní kategorii letošní ceny Finlandia, vybraná z přibližně 150 přihlášených, dokazuje, že finský román je stále velmi životaschopný a formálně i tematicky mnohotvárný. Každý rok může vyhrát však pouze jeden a tím se v roce 2019 stal jazykově virtuózní román Bolla, v němž se Pajtim Statovci tematicky opět vrací ke svým balkánským kořenům.
Během ceremoniálu udělování nejsledovanější švédské literární ceny se posílaly vzkazy do Číny a vyzdvihovala práce překladatelů. Cenu v kategorii beletrie získala debutující novinářka za neobvykle pojatou knihu rozhovorů, věnovanou rodné vesnici. V kategorii literatury faktu zaujali dodnes neprobádaní úhoři.
Ukrajinský literární vědec Mykola Iľnyckyj se v antologii Básníci pražské školy (Poety prazkoji školy. Smoloskyp, Kyjiv, 2009) ptá, zda známe ukrajinskou poezii 20. stol. Přiznejme si, že v tom máme určité mezery. Mnozí budou zaskočeni, když půjde řeč o poezii ukrajinské emigrace 20. a 30. let 20. století, například o básnících tzv. „pražské školy“. Tuto mezeru se postupně snaží zaplnit čeští ukrajinisté. Přesvědčivým důkazem je vydání sbírky Hlasy dvou básníků.
V předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien se i letos udělovala Rakouská knižní cena. V hlavní kategorii uspěl uznávaný prozaik Norbert Gstrein s novinkou Als ich jung war, cenu za nejlepší prvotinu si odnesla Angela Lehnerová za titul Vater unser.
Už dvacet let se Vlámský literární fond zasazuje o podporu vlámských autorů a jejich díla doma i v zahraničí. Zavedená značka VFL se mění na FL (Flanders Literature). Znamená změna názvu i změnu činnosti? Co mohou od nadace pod novou firmou očekávat čeští nakladatelé a překladatelé z nizozemštiny?
Cenu Severské rady za literaturu letos získal neznámý mladý dánský autor Jonas Eika, který se vzápětí svým plamenným projevem na adresu vládnoucích politiků postaral o velký mediální rozruch.
Stát se čestným hostem frankfurtského knižního veletrhu je nejen skvělá příležitost k prezentaci vlastní literatury a kultury, ale také obrovská zodpovědnost. Nebývalý zájem Němců i zbytku světa dokazuje, že Norsko svou šanci využilo bezezbytku.
Novinky z veletrhu ve Frankfurtu: více interaktivity, audiovizuálna a tělesných prožitků. Ale také výzvy k obraně klimatu, lidských práv či „zdravého rozumu“.
Na Frankfurtském knižním veletrhu 2019 bylo hlavní hostující zemí Norsko. Připravilo pestrý program včetně výstav a divadelních představení, který zdaleka přesahoval oblast knižní kultury. Mezi podstatná témata patřila podpora čtení, svoboda projevu, ale i ochrana životního prostředí a ekologicky čisté formy energie.
Kéž by šlo takto naložit i s výsledky referenda o Brexitu. Panel letošních porotců Bookerovy ceny se nedohodl na jednom vítězi, a tak si ocenění rozdělily Margaret Atwoodová s pokračováním světoznámého Příběhu služebnice a Bernardine Evaristo s knihou Girl, Woman, Other.
„Saša Stanišić: Herkunft.“ Tak zněl letošní verdikt odborné poroty, která před zahájením knižního veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem uděluje Německou knižní cenu.
Nobelova cena za rok 2018 byla letos – se zpožděním daným loňským skandálem kolem sexuálního obtěžování ve Švédské akademii – udělena polské prozaičce Olze Tokarczuk. Co rozhodnutí akademie říká o současné literatuře, o samotné Tokarczuk nebo o ambicích Nobelovy ceny?
V úterý 8. 10. udílela Obec překladatelů v pražském Goethe Institutu ceny za nejzdařilejší překlady roku 2018, a jak ve svém prohlášení uvedl předseda poroty Václav Jamek, porota složená z renomovaných překladatelů různých jazykových oblastí letos neměla zrovna lehkou práci. S kvalitními překlady se v loňském roce totiž „roztrhl pytel“ a v podstatě všechny, které postoupily do užšího výběru, dosahují kvalit hlavní ceny Josefa Jungmanna.
Nad životem a dílem (se zřetelem k úzkému propojení obou sfér) nedávno zesnulého sociologa, prozaika a esejisty Györgye Konráda, vůdčí osobnosti maďarského disentu a držitele řady světových ocenění za literaturu i za angažovanost v boji o lidská práva, se zamýšlí hungarista Evžen Gál.
Letošním laureátem nejprestižnější polské literární ceny Nike je v Česku oblíbený esejista a autor literárních reportáží Mariusz Szczygieł. Zvítězil se svou novou knihu Není, jejíž český překlad se nedávno křtil.
