Costa Book Awards 2008
Costa Book Awards 2008

Costa Book Awards 2008

Letošní ročník ovládl irský prozaik Sebastian Barry. Poté, co vcelku jednoznačně vyhrál svou kategorii, svedl vyrovnanou finálovou bitvu i s ostatními oceněnými, s autorkou biografie Somewhere towards the End Diane Athill (která zaujala porotu mj. svým věkem, v době finále jí bylo 91 let), mladou debutantkou Sadie Jones a jejím románem The Outcast, autorkou sedmisetstránkového románu pro děti Just Henry Michelle Magorian a básníkem Adamem Fouldsem a jeho sbírkou The Broken World.

V souvislosti s literárními cenami se ve Velké Británii považuje za prestižnější The Man Booker Prize, už jen proto, že jde o cenu čistě beletristickou, která nemíchá až tolik „jablka s hruškami“. V případě Costa Book Awards (někdejší Whitbreadova cena) tomu tak je: nejdříve se vybírají finalisté jednotlivých kategorií – lit. debut, román, poezie, biografie a dětská literatura, pak z těchto finalistů porota vybere jednoho jediného vítěze. Jaká jsou kritéria, kterými se poměřují kvality básnické sbírky, románu pro děti či biografie, není zcela jasné. Bez ohledu na tyto lehké výtky zůstává Costa Book Awards spolu s dalším významnou lit. cenou, Orange Prize, zásadním literárním oceněním, která pomáhá renomovaným, ale i méně známým autorům proniknout do povědomí čtenářů.

Letošní ročník ovládl irský prozaik Sebastian Barry. Poté, co vcelku jednoznačně vyhrál svou kategorii, svedl vyrovnanou finálovou bitvu i s ostatními oceněnými, s autorkou biografie Somewhere towards the End Diane Athill (která zaujala porotu mj. svým věkem, v době finále jí bylo 91 let), mladou debutantkou Sadie Jones a jejím románem The Outcast, autorkou sedmisetstránkového románu pro děti Just Henry Michelle Magorian a básníkem Adamem Fouldsem a jeho sbírkou The Broken World.

Třebaže byl Barry považován již od počátku za mírného favorita, nebylo až do samého vyhlášení nic jisté. Ostatně Sebastian Barry je v souvislosti s literárními cenami dost velký smolař. V roce 2005 mu Bookerovu cenu „vyfoukl“ John Banville se svým dílem The Sea, loňského Bookera zase nedostal kvůli zcela neznámému autorovi Aravindu Adigovi a jeho knize The White Tiger. Poté, co předseda poroty Matthew Parris prohlásil, že Barryho román The Secret Scripture (Tajný deník) nefunguje až tak dobře jako celek a že se nikomu z porotců nelíbil jeho konec, vypadalo to, že jsou Barryho šance ty tam. O to větší překvapení potom bylo, když Costa Book Awards vyhrál a spolu s nimi i finanční prémii ve výši 25000 liber.

Sám Sebastian Barry se k „problematickému“ konci svého románu vyjádřil v rozhovoru pro deník Guardian. Jak se nechal slyšet, celý román je právě na onom zdánlivě „melodramatickém“ konci postaven. Bez něj by dle jeho slov ani žádný román nevznikl. Barry dále zmínil i některé další problémy, kterým jako irský autor musel čelit. Byla mu vytýkána přílišná ponurost, až moc velké sepjetí s Irskem jako takovým. Někteří agenti mu prý dokonce radili, aby rezignoval na irská témata a věnoval se něčemu obecnějšímu, víc „britskému“. Oponoval svým oblíbeným přirovnáním, které se ostatně objevuje i v Tajném deníku. „Něco takového bych nesvedl. Je to jako chytat lososy. Už jen chytání je samo o sobě těžké a ulovit román je ještě těžší. A to mluvím o irském románu. Britský bych „ulovit“ nedokázal“.

Zda je Tajný deník dobrý román a zda má jeho konec v díle své opodstatnění či ne, musí posoudit sami čtenáři. V každém případě je Tajný deník poutavé a v žádném případě ne prvoplánové čtení. Každý čtenář si v něm najde, co mu bude vyhovovat. Zajímavý exkurz do pohnutých irských dějin plných násilí, ale i těžko uvěřitelných osobních tragedií, silný příběh a v neposlední řadě i lehkou postmoderní hru s texty a historií vycházející z nedůvěryhodnosti všeho, co vyprodukuje lidská paměť.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse