Dola de Jong
Jong, Dola de

Dola de Jong

Dola de Jongová (1911–2003) působila jako prostředník mezi nizozemskou a americkou literaturou – a to nejen ve funkci propagátora, ale i vlastní tvorbou, psanou nizozemsky i anglicky a publikovanou na obou stranách oceánu. Její nejoceňovanější román Pole je tento svět o osudech evropských uprchlíků v severní Africe za druhé světové války, ale i příběh o vztahu dvou žen Strážkyně domácího krbu prokazují i po letech svou nadčasovou hodnotu.

Dola (Dorothea Rosalie) de Jong (10. října 1911, Arnhem – 12. listopadu 2003, Laguna Woods, USA) se narodila v asimilované židovské rodině. Otec Sol (Salomon Louis) de Jong, původním povoláním krejčí, provozoval s dvěma bratry prosperující krejčovskou firmu M. S. de Jong s filiálkami v Haagu i Amsterodamu. Matka Lotte Rosalie Benjamin, rodačka z Hannoveru, v roce 1917 zemřela (kromě šestileté dcery po ní zůstali dva synové: osmiletý Hans, od nějž pochází sestřina přezdívka Dola, a roční Jan). O šest let později se otec oženil s Juliette Justine Vredenburgovou. Dola od dětství ráda psala, ale snila také o taneční dráze. Otec jí zprostředkoval místo elévky v arnhemském listu Nieuwe Arnhemsche Courant, své taneční plány však mohla rozvinout až jako osmnáctiletá, po odchodu z domova do Amsterodamu. Absolvovala kurzy tehdejších výrazných osobností nizozemské taneční scény Lily Green a Yvonne Georgi, s baletním souborem Georgiové pak i několik let vystupovala. Současně pokračovala v novinařině – přispívala mj. do deníku De Telegraaf či do různých dívčích časopisů. Začala psát také knížky pro děti a mládež. Za její prozaický debut pro dospělé se považuje román Dans om het hart (1939, Tanec o srdce), v němž zpracovala své zkušenosti z baletního prostředí.

Pod dojmem narůstajícího antisemitismu se na jaře 1940 rozhodla opustit Nizozemsko. Příbuzné se jí k odjezdu přesvědčit nepodařilo, a tak otec, nevlastní matka a mladší bratr Jan v roce 1943 zahynuli v nacistickém vyhlazovacím táboře Sobibor. Dola nejprve strávila rok v Tangeru, městě v demilitarizované zóně pod mezinárodní kontrolou. Dorazil tam i její snoubenec, malíř Jan Hoowij, a den před německou okupací Nizozemska (došlo k ní 10. 5. 1940) se tu vzali. V červnu 1941 se manželům podařilo dostat do New Yorku. De Jongová v novém prostředí brzy navázala na svou dosavadní literární tvorbu. Už v roce 1942 vyšla v newyorském nakladatelství Scribner & Sons v anglickém překladu jedna z jejích nizozemských dětských knížek o třech trpasličích bratrech. V roce 1943 zaznamenala úspěch její kniha pro mládež The Level Land (Hladinozemí, s ilustracemi Jana Hoowije), příběh z Nizozemska v předvečer války, psaný však už v angličtině. Bezprostřední zážitky z Tangeru zpracovala v románu Pole je tento svět (And the Field is the World, 1945, En de akker is de wereld, 1946, č. 2016). Knize se dostalo nadšeného přijetí v zámoří i v Nizozemsku – tam za ni autorka v roce 1947 získala Prozaickou cenu města Amsterodamu. Román v roce 2015 připomnělo obnoveným vydáním amsterodamské nakladatelství Cossee a u čtenářů i recenzentů opět vyvolal příznivý ohlas.

Navzdory literárním úspěchům nebyl život v emigraci snadný – de Jongová vystupovala za války nějakou dobu jako tanečnice v cirkuse nizozemského velkoprůmyslníka a uprchlíka před nacismem Bernarda van Leera, psala texty pro zahraniční vysílání nizozemské exilové vlády. Manželství s Janem Hoowijem se po válce rozpadlo. V roce 1946 si vzala novináře Roberta H. Josepha a získala americké občanství. Narodil se jim syn Ian (1951), v roce 1960 se rozvedli. Syn chodil od třinácti let do internátní školy.

De Jongová vystupovala jako prostředník mezi nizozemskou a americkou literaturou, který však není součástí literárních kruhů ani ve staré, ani v nové vlasti. Spřízněná se cítila s emigranty: mezi její dlouholeté přátele patřila v Nizozemsku uctívaná básnická a vědecká dvojice Leo (1915–2014) a Tineke (1921–2015) Vromanovi. Jako překladatelka se de Jongová v roce 1950 zapojila do snah o vydání Deníku Anne Frankové v angličtině (i když přednost pak dostala jiná překladatelka). Zasloužila se o uvedení spisovatelů Jana Wolkerse, Jana Cremera či Huga Clause v USA. V roce 1954 vzbudila v Nizozemsku pozornost příběhem o lásce dvou žen De thuiswacht (Strážkyně domácího krbu, č. 2018) – americký nakladatel však považoval téma za natolik kontroverzní, že v USA k vydání došlo až o sedm let později (1961, The Tree and the Vine, nové vydání ve feministické edici v roce 1996). Román s detektivní zápletkou The Whirligig of Time (Větrník času), za nějž údajně dostala v roce 1964 cenu Edgara Allana Poea, vydala v roce 1965 v Nizozemsku ve vlastním překladu s názvem De draaitol van de tijd. Hlavním hrdinou je dvanáctiletý chlapec a kniha by zřejmě dnes spadala do kategorie „crossover“, určené jak dospívajícím, tak dospělým čtenářům. Tímto titulem de Jongová svou spisovatelskou dráhu předčasně uzavřela. Podle vlastních slov ji nepřestaly pronásledovat traumatické zážitky z války, a tak další román (z emigrantského prostředí New Yorku) nedokončila. V 70. letech na sedm let přesídlila do Nizozemska, ale zakotvit tam už nedokázala. S finanční podporou podnikatele a mecenáše Oscara van Leera (Bernardova syna), s nímž v Nizozemsku několik let žila, získala v roce 1981 jako sedmdesátiletá v New Yorku titul bakaláře v oboru psychologie a literární vědy. Dalších sedm let vyučovala tvůrčí psaní na Newyorské státní univerzitě. V roce 1995 se přestěhovala do domova pro seniory v Kalifornii, blíž k synovi. Zde 12. listopadu 2003 zemřela.

Česky:

Dola de Jongová: Pole je tento svět. Z nizozemského orig. En de akker is de wereld s přihlédnutím k anglickému překladu z roku 1945 přel. Magda de Bruin Hüblová, doslov Eva Cossée, Pistorius & Olšanská, Příbram, 2016, 216 s.
Dola de Jongová: Strážkyně domácího krbu. Z nizozemského orig. De thuiswacht přel. Magda de Bruin Hüblová, doslov Eva Cossée, Pistorius & Olšanská, Příbram, 2018, 136 s.

Literární ceny:

1947 Prozaprijs van de gemeente Amsterdam (Prozaická cena města Amsterodamu, nyní Multatuliprijs) – za román Pole je tento svět
?1964 Edgar Allan Poe Award – za román The Whirligig of Time (uvádí se v nejrůznějších pramenech, ale v seznamu laureátů autorka nefiguruje)
(1963 nominace na cenu Edgara Allana Poea v kategorii napínavých knih pro mládež – za román The House on Charlton Street, v seznamu figuruje pod jménem Dola de John)

Internetové odkazy:

Portrét na Wiki (v niz. a angl.)
Portrét na stránkách Huygensova ústavu Nizozemské královské akademie věd (v niz.):
Dobové záběry z Tangeru a z příjezdu emigrantů do New Yorku
Podrobnosti o autorčině taneční dráze (v niz.)
Životopisná studie Lucase Ligtenberga o autorce (v niz., s archivními snímky a dokumenty), in De Parelduiker 2012/5

Bibliografie:

1933 Pieter loopt een blauwtje (s Mies Moussaultovou), dívčí román
1936 Knikkernik, Knakkernak en Knokkernok (1942 Nikkernik, Nakkernak and Nokkernok), pro děti
1936 Van Klaas Vaak en zijn brave zandkaboutertjes (1946 Sand for the sandmen), pro děti
1938 Tussen huis en horizon (1962 Between home and horizon), dívčí román
1939 Gastvrouw in het groot, dívčí román
1939 Dans om het hart
1940 Knikkerknik, Knakkerknak en Knokkerknok. Drie trouwe broers in het bos. pro děti
1941 Burgemeester Jan, pro chlapce od 10 do 14 let
1943 The Level Land, pro mládež
1945 And the Field is the World, 1979 The Field
1946 En de akker is de wereld (č. Pole je tento svět 2016)
1946 The Picture Story of Holland
1947 Return to Level Land, pro mládež
1954 De Thuiswacht (1961 The Tree and the Vine, nové niz. vydání 1990 a 2017, nové angl. vydání 1996, č. Strážkyně domácího krbu 2018)
1960 By marvelous agreement (1961 Begin maar opnieuw), pro mládež
1962 The House on Charlton Street (1962 Het geheimzinnige huis), pro mládež, nominace na Edgar Allan Poe Award 1963
1963 One summer´s secret (1963 De ander en jezelf), dívčí román
1964 The Whirligig of Time (1964 De draaikolk van de tijd), pro mládež, podle některých pramenů vítěz Edgar Allan Poe Award 1964

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse