Bjørk, Samuel

Bjørk, Samuel

rozhovor beletrie zahraniční

Chtěl jsem napsat vlastní verzi severské detektivky, která by měla o něco blíže k beletrii a u které by šlo více o vylíčení postav než o zápletku, říká norský autor Samuel Bjørk.

Policisté, nebo duchaři?

Samuel Bjørk si získal v roce 2013 čtenáře i kritiku svým debutem V lese visí anděl (Det henger en engel alene i skogen), který se o dva roky později dostal zásluhou nakladatelství Plus a překladatelky Evy Dohnálkové do rukou i českým čtenářům. Ještě dlouho po vydání si norští čtenáři i kritici kladli otázku, kdo vlastně je Samuel Bjørk. Autor, který si přál zůstat utajen, pod tlakem zahraničních vydavatelů nakonec odhalil svoji identitu – pod pseudonymem na pole detektivek vstoupil hudebník a dramatik Frode Sander Øien (*1969). U příležitosti českého vydání románu Sova (Uglen), kterým na svou krimi prvotinu navázal, navštívil autor ve dnech 20.–21. září Prahu.

iLiteratura: Jako autor detektivek jste debutoval v roce 2013, tedy v době, kdy vlna skandinávských krimirománů už dlouho běžela. Nebál jste se, že se proti zavedeným autorům neprosadíte?
Samuel Bjørk: Ne, nebál jsem se. Rozhodl jsem se napsat knihu, žánr krimi jsem nikdy nezkusil a přišel mi fascinující. Chtěl jsem ale vytvořit vlastní verzi severské detektivky, která by měla o něco blíže k beletrii a u které by šlo více o vylíčení postav než, jako obvykle, o zápletku.

iLiteratura: Někteří recenzenti a čtenáři vás přirovnávají k Jo Nesbømu, jiní k Stiegu Larssonovi, další ke Camille Läckbergové. Co na tato srovnání říkáte?
Samuel Bjørk: Z těchto jmen přirovnání úplně nesedí ani v jednom případě. Spíše si myslím, že jde o známá jména, a odkaz na ně je proto obecně srozumitelný. Pokud bych si měl z těchto tří sám vybrat, pak mám stylově nejblíže ke Stiegu Larssonovi. Ovšem musím podotknout, že jsem jeho romány četl až poté, co jsem dokončil svou první knihu.

iLiteratura: Stejně tak někteří čtenáři vidí podobnost postavy komisaře Muncha s islandským policistou Erlendem Sveinssonem, hrdinou románů Arnalda Indridasona. Mně osobně silně připomínal Mankellova ystadského komisaře Wallandera.
Samuel Bjørk: Přiznám se, že jsem romány o Sveinssonovi nečetl, ale shodné rysy mezi Munchem a Wallanderem určitě jsou. Munch je do značné míry stereotyp, byť s jistými specifiky. Je klidný, žoviální, při těle, opustila ho žena. To jsou klasické motivy, které skutečně mohou připomínat i Wallandera. Když ale člověk čte dále, je rozdíl mezi Munchem a Wallanderem stále zřetelnější.

iLiteratura: Ještě ke komisaři Munchovi – asi není náhoda, že má stejné jméno jako známý norský malíř? Koneckonců ve vaší první knize je na to na jednom místě i poměrně jasná narážka.
Samuel Bjørk: Byl to opravdu záměr. Edvard Munch byl významný umělec, jeden z mála velkých norských umělců, takže jsem použil jeho jméno a využil jsem ho i v zápletce.

iLiteratura: V obou knihách, které dosud vyšly v češtině, se opakují motivy dětí či dospívajících konfrontovaných s brutálními zločiny a témata podivných sekt a náboženských uskupení. Bude tomu tak i ve vašich dalších chystaných dílech?
Samuel Bjørk: V mé další knize bude také v centru dění dítě, které na tom není dobře, ale už se v ní nebude vyskytovat žádná sekta. Pro to, že chci psát krimiromány s výraznou rolí dětských postav, jsem se rozhodl hned ze začátku. Považuji za důležité mluvit o takových věcech.

iLiteratura: Dovolte mi trochu osobní otázku. Měl jste vy sám šťastné dětství?
Samuel Bjørk: Ne, to bych neřekl, jinak by se ze mě asi nestal umělec (směje se). Vnímal jsem svět jiným způsobem než ostatní, proto mi je tak blízká postava Mii Krügerové.

iLiteratura: Máte plán, kolik knih chcete v rámci série vydat? Například Maj Sjöwallová a Per Wahlöö věděli od začátku jasně, že napíší deset dílů, Martin Jensen sedm...
Samuel Bjørk: Ne, já podobný plán nemám. Smlouvu jsem podepsal na tři knihy, takže tři budou určitě. Poté bych rád napsal ještě jednu trilogii se stejnými postavami, nějaké nápady už se mi rodí v hlavě. Ale jestli bude ještě další pokračování, nebo jestli zůstanu u šesti titulů, to zatím nedokážu odhadnout.

iLiteratura: Která z vašich postav je vám nejsympatičtější, o které se vám nejlépe píše?
Samuel Bjørk: Mia Krügerová, zcela určitě. Ze všech postav je nejzajímavější. Baví mě o ní psát, protože nechce dělat to, co chci já. Chce přestat pít a začít ráno cvičit, takže já sedím ráno a píšu o tom, jak Mia začíná cvičit, ale mně se nechce, tak si raději dám něco k pití.

iLiteratura: Postava Mii Krügerové má poněkud zvláštní schopnost vidět věci, které ostatní lidé nevidí, jak to formulovala její babička. Podobně i Holger Munch má určitou schopnost předtuchy, když se má stát něco hrozného. Tím se vaše texty do značné míry odlišují od většiny nejen severské krimitvorby. Jak čtenáři přijali policisty, kteří mají nadpřirozené schopnosti?
Samuel Bjørk: Myslím si, že v každé profesi se najdou lidé, kteří pro ni mají větší talent než jejich kolegové. Jedna dívka z Nizozemska mi řekla, že její tatínek, který pracuje jako policista, se dosud nesetkal s tak dobrým popisem atmosféry práce u policie jako v mých knihách, což mě potěšilo. Samozřejmě jsou lidé, kteří tvrdí, že nadpřirozené schopnosti neexistují, ale tento nizozemský policista mi potvrdil, že on sám má podobné zkušenosti jako Holger Munch. Já věřím, že někteří lidé tento dar mají, a nemusí to přitom hned být duchařina.

iLiteratura: Obě vaše knihy se odehrávají v ne zrovna běžném prostředí – setkáme se zde s různými sektami či temným internetem. Bylo náročné dělat o těchto tématech rešerše a sbírat fakta, aby příběhy působily věrohodně?
Samuel Bjørk: Je pravda, že rešerše o temném internetu byla náročná. Až jsem se sám sebe ptal, zda je vůbec pravda, co se o temném webu říká. Byla to pravda a byly to hrozné věci. Tyto rešerše jsem vydržel dělat jen krátce. Více mě lákaly sekty, to je přitažlivý námět. Zajímalo mě, jak se někomu podaří lidi zmanipulovat a jak žijí lidé mimo rámec toho, co nazýváme normálním.

iLiteratura: Filmaři již projevili zájem o práva na vaše knihy, můžeme se tedy těšit na film?
Samuel Bjørk: Prodala se práva na dva seriály, do Hollywoodu a do Švédska. Doufám, že se jich brzy dočkáme.

iLiteratura: Na závěr jedna otázka, kterou si položí nejeden český čtenář – na několika místech zmiňujete, že Mia Krügerová má vytetovaného motýla jako památku na divoký víkend v Praze. Skrývá se za tímto detailem nějaká vaše osobní zkušenost?
Samuel Bjørk: S divokými víkendy v Praze mám své zkušenosti a vyzkoušel jsem všechno možné, ale tetování ne, na to jsem příliš citlivý (směje se).

 

© Martin Liška

Diskuse

Vložil: Jitka J., 02.10.2016 21:00
Bjørk, Samuel
Mě tedy jako první napadnou detektivky norské krimi autorky Unni Lindellové, jejíž dvojice Cato Isaksen a Marian Dahleová je dost podobná té Bjorkově. Cato je starší, kdežto Marian mladá. Stejně jako Mia má za sebou Marian pohnutou minulost, se kterou se potýká dodnes, navíc disponuje i jakýmsi šestým... smyslem. U nás Lindellová moc neprorazila, ale v Norsku se její obliba rovná Nesboovi.
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 2769x

Inzerce
Inzerce