Denemarková, Radka: Hodiny z olova

Denemarková, Radka
Hodiny z olova

studie beletrie česká

V roce 2019 mě oslovila redakce Literárních novin s anketou Kulturní zážitek minulého roku. Nestihla jsem odpovědět včas – jednak je akademický program hodně nabitý, jednak bych se nevešla do vymezeného počtu znaků. Tak vznikl tento krátký portrét Radky Denemarkové a studie románu Hodiny z olova o „Číně v nás“. Od dob Roberta Musila jsem totiž nečetla takto přesvědčivou literární analýzu jedné epochy.

Kobold, Programátor a Čínská dívka. O angažované literatuře Radky Denemarkové v mezinárodním kontextu
Radka Denemarková
Hodiny z olova. Host, Brno, 2018, 752 s.

Radka Denemarková má za sebou velmi úspěšný rok. Za Hodiny z olova obdržela Magnesii Literu za knihu roku, v únoru vyšel německy Příspěvek k dějinám radosti. A v recenzích německého překladu se nešetří chválou. Po Lipském knižním veletrhu, kde byla Česká republika hostující zemí, se kniha dostala na short list prestižních novin Frankfurter Allgemeine Zeitung.1. Andreas Breitner autorku označil za českou Elfriede Jelinek, protože je „stejně provokativní a nezaslepená ideologií, boří tabu a svými tématy udává současné české literatuře směr“2. Rakouská literární kritička Alexandra Millner si zase u románu cení virtuózní způsob vyprávění i odvahu otevřít do té doby marginalizované téma sexuálního násilí. I ona srovnává českou autorku s rakouskou nositelkou Nobelovy ceny.3  S tím se jistě dá souhlasit, protože obě autorky mají, co se týče významu tvorby a intence ztvárňovat tabuizovaná témata, mnoho společného. Jelinek polemizuje s mýtem politické neviny Rakouska na druhé světové válce a napadá konzumní společnost, kde se za peníze dá koupit vše, manželství nevyjímaje. I Denemarková odhaluje, zejména v Koboldovi (Host, 2011), mechanismy moci v patriarchální společnosti – demonstruje je na modelech navenek normální rodiny, kde bují domácí násilí, a s ní kontrastující menšinové, leč láskyplné rodiny z „okraje společnosti“ – či ukazuje sexuálně motivované násilí jako celosvětový problém (viz Příspěvek k dějinám radosti, Host, 2014). Estetické koncepty obou autorek se však liší. Rakouská spisovatelka volí ke kritice patriarchálního triumvirátu moc – sex – jazyk strategii slovních hříček a provokativních jazykových experimentů, které rozkrývají mechanismy moci; jazyk je tedy v duchu tradice rakouské jazykové skepse, reprezentované Karlem Krausem a Eliasem Canettim, ideologickým nástrojem. Literární jazyk Radky Denemarkové je naopak poetický. V románu Kobold, jejž uvádí utopický citát z románu Malina Ingeborg Bachmann4 , dokázala česká autorka překonat jiné bachmannovské krédo, totiž že se o důležitých tématech jako strach, bída, násilí a smrt nedá psát lyricky. Při četbě Kobolda s úzkostí sledujeme, jak se protagonistka Hela přesvědčuje krásnými obrazy o osudovosti vztahu, jehož patologickou podstatu si nechce přiznat. Jazyk a realita jsou v zásadním rozporu a tohoto principu autorka využívá ke gradaci textu. Hele se totiž přikrášlování skutečnosti málem stane osudným.

Přes tento rozdílný přístup k výrazovým prostředkům se Elfriede Jelinek i Radka Denemarková vyjadřují k současným společenským i politickým otázkám. V případě tvorby české autorky se ale v tomto bodě nůžky literární recepce rozevírají. Zatímco literární kritika v zahraničí společenskokritickou dimenzi jejího díla oceňuje, v domácích recenzích se objevují vůči „angažovanosti“ Hodin z olova výhrady. V autorčině poetice totiž došlo k posunu od obecného ke konkrétnímu. Ve své nejnovější knize se Radka Denemarková kromě ztvárnění různých podob násilí, známých již z předchozích knih, zaměřila na kritiku „podnikatelů“ či státních úředníků, kteří se ve jménu profitu či úspěchu nezastaví ani před zjevným porušováním lidských práv.

Termín „angažovaná literatura“ má v žargonu tuzemské literární kritiky často dehonestující význam.5  Jenže i „apelativní funkce“ dobových politických reálií v Hodinách z olova přispívá při četbě k přemýšlení o stavu společnosti (či světa) na hraně, jak ho román líčí. Politické motivy či narážky jsou součástí autorčiny košaté poetiky a nejsou, jak se pokusím ukázat níže, samoúčelné. Kniha je tedy angažovanou literaturou v tom dobrém slova smyslu, vždyť „angažovat se“ znamená podle Akademického slovníku cizích slov „projevit aktivní zájem“.6  Jde tedy o literaturu, která se zajímá o aktuální společenské dění. To už dělal DanteBožské komedii, Karel Havlíček v Tyrolských elegiích,Thomas Mann  v Doktoru Faustovi či Umberto Eco ve Foucaultově kyvadle. Retrospektivně bývají výtky proti dobovým nešvarům hodnoceny kladně. Při recepci Hodin z olova se objevují i žánrové výhrady: kniha prý ani není klasickým románem.7  A proč by měla být? O krizi románu hovořil Walter Benjamin už před 90 lety, a sice na příkladě Döblinova románu-města Berlín, Alexandrovo náměstí. Myslel to jako kompliment. I literární žánry se vyvíjejí.

Pojďme se ale místo tím, čím Hodiny z olova nejsou, zabývat tím, čím jsou. Nepopiratelně knihou roku 2018, a to nejen institucionálně. Jsou i knihou politickou: jsou o nás v Číně a o Číně v nás. „‚Jsme si blíž, než si myslíte.‘ To je reklamní slogan přímé letecké linky mezi Městem Prahou a Městem Šanghají.“ (s. 323) Reklama jako diagnóza – takto výstižnými formulacemi se to v textu jen hemží. Román zároveň poukazuje formou typizace postav i zhuštěním významu na dějinné souvislosti: hlavní oportunista Programátor dojatě vzpomíná, jak si koncem 80. let minulého století hrával u tatínkových nohou na zemi Prognostického ústavu, této kolébky relativizace hodnot. Při jedné z recepcí na českém velvyslanectví se čínští politici diví, že Česká republika má ve znaku lva. Mysleli si totiž, že tam má krtka. Slavný citát a zároveň výstižná zkratka pro malost místní politické reprezentace. Na Farmě česko-čínského přátelství se pálí Havlovy knihy, orwellovský svět dostává reálnou podobu. Hodiny z olova jsou však i kniha reflektující, pro niž má němčina termín „Bewusstseinroman“, tj. „román vědomí“. Kompozičně je děj zasazen do kontextu aplikované filozofie, jednání postav je konfrontováno – či motivováno – četbou politologických esejů Václava Havla a filozofií Cesty středu. Zneužít se dá, je-li to vytrženo z kontextu, cokoliv. Tak jsou někdy citáty Konfucia v souladu a jindy v protikladu s úvahami z Moci bezmocných. Podle toho, kdo si je bere do úst. „Jen ten, kdo plave s proudem, dosáhne moře.“ (s. 585) Hodiny z olova jsou tedy i román svědomí.

Genderová tematika, jeden ze stěžejních rysů tvorby Radky Denemarkové, se prolíná i do jejích nejnovějších příběhů. V roli Spisovatelky se opět objevuje Birgit Stattherrová, známá už z románů A já pořád kdo to tluče či Příspěvek k dějinám radosti. V doprovodu bulgakovského kocoura Pomeranče8  se tu a tam mihne na diplomaticko-podnikatelských večírcích v Pekingu, pozoruje a nestačí se divit. Stýká se s Přítelem i s Právníkem, mluví s Čínskou dívkou, naslouchá Olivii. A snaží se bránit lidská práva. Ta samozřejmě zahrnují i práva žen. Vystupuje nebojácně a sebevědomě, ale i ona dělá chyby. Pravda vyslovená nahlas v komunisticko-kapitalistické diktatuře totiž člověka může stát život. Nejzranitelnější jsou ve zkorumpovaném a autoritářském světě mladí lidé. Zatímco Olivie se i díky Spisovatelce a příteli Davidovi z predátorského prostředí Programátorovy rodiny – kromě otce je pravým, tentokrát jazykovým, monstrem babička – nakonec dokáže zachránit, Čínská dívka svou hodinu z olova přežít nemůže. Kniha naléhavě vypráví i její děsivý příběh.

Robert Musil napsal Muže bez vlastností, dnes považovaného za jednu z nejzásadnějších knih minulého století, jako esejistický, sociologický, politologický, filozofický či utopický román, jenž měl objasnit příčiny rozpadu habsburské monarchie a varovat před rodící se politikou jednoduchých řešení. Od jeho dob jsem nečetla takto přesvědčivou a mnohovrstevnou literární analýzu jedné epochy. Radce Denemarkové se podařilo vytvořit dílo o stavu světa na dosah apokalypsy, jednak kombinací románové fikce s výstižnou typologií postav – z Programátora člověku naskakuje husí kůže –, jednak literarizací filozofie či paradigmatu duchovní cesty – Konfuciova Cesta středu se prolíná s politologickými eseji Václava Havla, jejichž recepce hodně vypovídá o míře (ztráty) humanity v čínské i české společnosti. Jestli si z její knihy budeme vypisovat citáty nad otoman – hodí se každá druhá věta –, nebo se začneme bránit (importu) konzumu za každou cenu, je na nás. Hodiny z olova navíc dokazují, že v občanské společnosti není angažované umění – důraz je na slově umění – nástrojem ideologie, nýbrž prostředkem její kritiky. Což je jednu generaci od konce socialistického realismu dobrá zpráva.

1. Viz Andrea Diener: „Diese Schwalben bringen nichts als Grausamkeit“  [Tyto vlaštovky přinášejí hrůzu]. In: FAZ.net, 16. 6. 2019. zpět
2.  Andreas Breitenstein: „Verlust und Wiedergewinnung der Mitte“ [Ztráta a znovunalezení středu]. In: Neue Zürcher Zeitung, 20. 3. 2019. Překlad: autorka článku. zpět
3. Alexandra Millner: Recenze na Beitrag zur Geschichte der Freude.  In: Die Presse, 16. 3. 2019. zpět 
4. „Nadejde den, kdy všichni lidé budou svobodní a osvobodí se i od svobody, jak si ji představovali. Bude to větší svoboda, svoboda bez mezí, svoboda na celý život…“ (Kobold, 2011, s. 11) zpět
5. Podle Jana M. Hellera se autorka „vydává na pole literatury angažované, bohužel však v tom špatném smyslu: schematické, černobílé, té, která poetiku podřizuje apelativní funkci.“ Jan M. Heller: „Čas Číny a čas náš“. In: iLiteratura.cz, 17. 4. 2019. Viz i poznámka č. 7. zpět
6.  Jiří Kraus a kol.: Nový akademický slovník cizích slov. Academia, Praha, 2006, s. 54. zpět 
7. Jan Bělíček sice oceňuje dějovou linii, ale kritizuje „hutné esejistické pasáže a úvahy“. Jan Bělíček: „Radikální havlismus Radky Denemarkové“. In: Salon Práva, 7. 4. 2109. Jan M. Heller zase dochází k závěru, že kdyby se autorka řídila „žánrovými konvencemi“, prospělo by to „soudržnosti textu a tím i autenticitě její výpovědi“. Viz pozn. 5. zpět 
8. Význam zvířecích motivů v díle Radky Denemarkové by si zasloužil samostatnou studii, protože hrají důležitou roli v příběhu i ve způsobu vyprávění. Zatímco vlaštovky v Příspěvku k dějinám radosti symbolizovaly svobodu a volnost, která byla v kontrastu s „přízemním“ násilím, a zároveň neomezeným pohybem v prostoru spojovaly příběhy z různých zemí, dokáže Pomeranč putovat prostorem i časem. Pobýval na dvoře čínských císařů i v domácnosti Martina Luthera. Jeho přítomnost v Číně 21. století naznačuje, že jde o zlomovou dobu. Zároveň svou magickou podstatou chrání, případně doprovází postavy ohrožené či zasažené Zlem. zpět 

© Dana Pfeiferová
Autorka je literární historička a germanistka

Diskuse

Vložil: Dana Pfeiferova, 01.07.2020 12:09
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Vážená redakce, děkuji za vysvětlení. To, že někde něco nefunguje, z nám i z reálného světa. Z prvního komentáře, jehož pisatel se podle obsahu i dikce v síti pohybuje suverénně a nemám mu tedy já, internetová mudla, důvod nevěřit, logicky vyplývá, že za mazáním je facebook. Což je vskutku zajímavé. Je... to má první počítačová hra, a tak jsem zvědavá, co bude s novými lajky - u mých dalších článků, i těch novějších, jsou palce stále vztyčené. Ale tam nejde o diktaturu v nás. Navíc je napínavé sledovat virtuální skóre Hufflepuff x Slytherin. Třeba se zapojí i jiné týmy.
Vložil: Marie, 30.06.2020 09:19
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Tlačítko "To se mi líbí" nad a pod článkem.
Vložil: droog, 30.06.2020 01:05
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Asi jsem blbý, ale o jaké funkci redakce hovoří, probůh?
Vložil: Karel Honěk, 29.06.2020 15:59
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Baďurová a Pfeiferová: Jak se v Česku běhá.
Vložil: redakce, 29.06.2020 10:06
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý den, tato funkce už nefunguje správně a v nové verzi stránek, kterou připravujeme, nebude. Na všechny nové články upozorňujeme na Fcb stránce iLiteratura, kde žijí plnohodnotným facebookovým životem.
Vložil: E. U. Garp, 28.06.2020 22:12
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý večer, opravdu si myslíte, že iLiteratura jakýmkoli způsobem vidí do algoritmů Facebooku? Jestli ji tak trochu nepřeceňujete... Ale z té nuly si nic nedělejte, to se někdy stává, že od nuly nula pojde.
Vložil: Dana Pfeiferova, 28.06.2020 14:48
Denemarková, Radka: Hodiny z olova
Dobrý den, zajímá mě zpětná vazba na mé publikace - v případě Vašeho portálu je sledovanost vysoká. K čemuž Vám gratuluji a jako přispěvatelku mě to těší. Minulý týden jsem měla 29 liků, což mě při složitosti tématu i mého způsobu psaní potěšilo. Dnes mám nulu. Můžete mi prosím dát vědět, jak se to... mohlo stát. S pozdravem, D. Pfeiferová
Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.