Sacks, Jonathan: Důstojnost v rozdílnosti

Sacks, Jonathan
Důstojnost v rozdílnosti

recenze náboženství

Významný náboženský myslitel nabízí nepřikrášlený a místy detailní pohled na soudobý globalizovaný svět, a z této perspektivy píše i o soudobých náboženstvích. Považuje za nutné nejen hledat hodnoty společné všem vyznáním, ale také si vážit lidské rozdílnosti, jež obohacuje obecnou sféru lidských možností.

Jednota v nebi vytváří rozmanitost na zemi
Jonathan Sacks
: Důstojnost v rozdílnosti: Jak se vyhnout střetu civilizací. Přel. Markéta Crowe-Atanasová, Triton, Praha, 2017, 217 s.

„Dne 28. srpna 2000 se v budově OSN v New Yorku shromáždily více než dva tisíce vrcholných představitelů náboženství. Šlo o velkolepou podívanou. Byla zde k vidění šafránově žlutá roucha tibetských mnichů, šedé ornáty japonských kněží šintó, súfijové v typických čapkách, sikhové v turbanech, černá roucha imámů, modro-bílé posvátné kroje Sámů ze severu Švédska, původní obyvatelé Ameriky v čelenkách z orlích per, afričtí kněží v nachově rudé barvě, anglikánští duchovní s kněžskými kolárky a bezpočet dalších oděvů snad všech myslitelných barev a tvarů. Jako by se člověk náhle ocitl uprostřed živoucího lexikonu náboženského dědictví lidstva. Po čtyřdenním rokování, probíhajícím většinou v přátelském a velkorysém duchu, podepsali účastníci společné prohlášení, zavazující k míru v jeho mnoha dimenzích. (…)

Sotva o rok později, 11. září 2001, nedaleko budovy OSN, kde tato slova zazněla, narazila dvě plně obsazená proudová letadla do Světového obchodního centra. Vlastní teroristický útok byl zosnován pomocí internetu, šifrovaných e-mailových zpráv a satelitních telefonů. Téměř jistě počítal s globálním televizním zpravodajstvím. Metody teroristů byly ryze moderní, zatímco jejich náboženské ideje byly staletí staré. Naše jednání z předchozího roku se přestala jevit jako odvážná, ale jako nedostatečná a opožděná.“

Těmito plastickými popisy dvou událostí, které se odehrály téměř na témže místě, uvádí Jonathan Sacks (nar. 1948) svou knihu Důstojnost v rozdílnosti: Jak se vyhnout střetu civilizací (The dignity of difference: How to avoid the clash of civilizations, 2002). V hutné i výstižné zkratce postihl dvě radikálně odlišné, v maximálně možné míře protikladné role, v nichž dnes náboženství může působit, a s velkou výmluvností se pak snaží prosadit intepretaci smírnou a pokojnou – proti verzi bojovné, ústící v terorismus.

Sacks je významný náboženský myslitel, roku 2016, tedy dva roky po Tomáši Halíkovi, obdržel Templetonovu cenu a už dříve byl povýšen do šlechtického stavu. Po mnoho let byl také duchovním vůdcem ortodoxní židovské komunity nejen Británie, ale celého Commonwealthu. I když byl – nepřesně vyjádřeno – čímsi na způsob vysokého „církevního“ hodnostáře, nemá problém konstatovat, že sekularizace Evropy byla důsledkem neschopnosti náboženství přijmout výzvy moderní doby, a rád by předešel dalšímu podobnému fiasku. Ačkoli primárně vychází ze starozákonních textů a židovství vysoce vyzvedává zvláště pro jeho důraz na vzdělání a rovnostářství, jeho kniha je vedena snahou po mezináboženském dialogu. Jejím leitmotivem je „obhajoba Bohem ustanovené lidské rozmanitosti“. Podle autora je nutné nejen hledat hodnoty společné všem náboženstvím, ale také si vážit lidské rozdílnosti, jež obohacuje obecnou sféru lidských možností.

Náboženství jako první globální fenomén lidských dějin
Kniha nezabředává do složitých a pro laika většinou nesrozumitelných teologických disputací ani nezůstává u líbivých frází – i když to je relativní pojem a na některé čtenáře jisté pasáže i sám název působit pateticky a příliš obecně mohou. Sacks však především podává nepřikrášlený a místy detailní pohled na soudobý svět, který se podle politologa Benjamina Barbera „v jednom a témže okamžiku překotně rozpadá a spojuje dohromady“. Zaměřuje se na problémy v oblastech, jako jsou zodpovědnost, ochrana přírody, spolupráce, soucit, tvořivost či smíření.

Z perspektivy globalizovaného světa píše i o soudobých náboženstvích. Právě židovství podle něj bylo prvním náboženstvím, které se muselo vyrovnat s realitou globálního rozptýlení. A rovněž na obecnější rovině podle Sackse platí, že náboženství byla prvními globálními fenomény lidstva. „Biblický monoteismus představuje okamžik, kdy člověk poprvé pozdvihl svůj zrak a pohlédl za hranice kmene, města a národa a zauvažoval o lidstvu jako celku.“ Velká náboženství dodnes naplňují, více než kterýkoli jiný aktér na mezinárodní scéně, příkaz 21. století: „Mysli globálně, jednej lokálně.“ Jejich vize je dle autora „globální, prostředí jejich působení je lokální – kongregace, synagoga, kostel, mešita“. A opět: Sacks zde má na mysli věřící, kterým jde o prospěch celého lidstva bez ohledu na vyznání, nikoli ty, jejichž celoplanetární vize znamená postavit kostel a vztyčit kříž, respektive mešitu a půlměsíc i v té poslední pozemské osadě a ostatní svatyně (a vyznání) z gruntu a vskutku globálně vyhladit. A stejně hrozivá je pro něj i představa světa zcela civilizačně zglajchšaltovaného, jemuž říká „McWorld“.

Jak dovést čtenáře tam, kde ho chci mít
Autor cituje množství slovutných myslitelů, jako je Zygmunt Bauman, Peter Berger, Francis Fukuyama, Walter J. Ong či Alexis de Tocqueville. Velmi důstojné místo mezi nimi zaujímá i Václav Havel. Pokud to může využít v zájmu své náboženské argumentace, odvolává se chytře i na výzkumy soudobých exaktních vědců. Cituje například slova Matta Ridleye o tom, že genetický kód je v každé živé bytosti včetně bakterií a rostlin stejný, což znamená, že existuje zřejmě jen jediný okamžik, kdy se zrodil život – což Sacks parafrázuje slovy „jednota v nebi vytváří rozmanitost na zemi“. A když referuje o experimentech, v nichž se ve virtuálním prostředí modelovaly dlouhodobé účinky různých typů chování, překládá jejich výsledky do nábožensko-morálního jazyka a mluví o „počítačové simulaci odpuštění“.

Ani jednou se nepoprali…
Sackse mírně doplníme jen v tom, že v úvodu zmíněné ekumenické setkání snad bylo první na půdě OSN, ale jinak mělo – i na americké půdě – své předchůdce. Podstatný byl v tomto směru už světový náboženský kongres v Chicagu roku 1893, konaný při příležitosti světové výstavy. Jakkoli u nás tato událost není příliš známá, třeba anglická Wikipedie ji hodnotí jako první pokus o „vytvoření globálního mezináboženského dialogu“. Jeho pozorovatelem byl tenkrát slavný cestovatel Josef Kořenský: „Co bylo již na světě náboženských koncilů, synod a generálních shromáždění… Ale parlament několika náboženstev současně zasedal až posud jenom jednou. Chicago bylo místem této světové události.“ I český světoběžník barvitě popisoval rázovitost celého výjevu: „Za velikého ticha vstoupili na podium zástupci různých vyznání. Pestrý to obraz oděvů, krojů a tváří. Kardinál v purpuru, čínský tao-tai v modrém šatě s červeným knoflíkem na čapce, žaponský velekněz učení šintského s krátkou zahnutou berlou v ruce, v bílém vlněném rouše s červenou podšívkou, kněží buddhističtí s holenými hlavami, učený brahmin v řasnatém bílém rouše lněném, pravoslavní a řečtí duchovní ve vysokých černých čepicích s berlami řezanými uměle ze slonoviny“. Naopak ruský filozof a teolog Vladimir Solovjov psal o kongresu ironicky, že tam nakonec všechno dobře dopadlo: ani jednou se nepoprali, čemuž se každý divil.

Dnes už standardně očekáváme, že se na podobných kongresech sejdou lidé, kteří se navzájem shodnou, a leckdo by mohl pochybovačně tvrdit, že to na militantnosti náboženských radikálů nic nezmění. Nikdo ale neví, jak by svět vypadal a oč horší by byl, kdyby se taková nábožensky usmiřovací setkání vůbec nekonala, kdyby všechny náboženské komunity vedli lidé stejně „otevření“ jinověrcům jako současný pražský arcibiskup a kdyby nevycházely takové smírné knihy, jako je ta Sacksova. Rozhodně není radno to zkoušet.

 

© Jan Lukavec

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovali 4 čtenáři.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

hodnocení knihy

70%autor článku   73%čtenáři

zhlédnuto 996x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce