Rakouská knižní cena 2019

Rakouská knižní cena 2019

aktualita beletrie zahraniční

V předvečer vídeňského knižního veletrhu Buch Wien se i letos udělovala Rakouská knižní cena. V hlavní kategorii uspěl uznávaný prozaik Norbert Gstrein s novinkou Als ich jung war, cenu za nejlepší prvotinu si odnesla Angela Lehnerová za titul Vater unser.

Rakouská knižní cena 2019

Několik let volala rakouská spisovatelská obec po vzniku samostatné Rakouské knižní ceny, která by na domácím, respektive německojazyčném trhu, ale též za jeho hranicemi pravidelně upozorňovala na nejzajímavější rakouské novinky daného období. Roku 2016 se spisovatelé i čtenáři konečně dočkali. Od té doby se ocenění na trhu etablovalo, o čemž svědčí i čísla. Zatímco v zahajovacím roce se o cenu udělovanou napříč žánry – nominovány mohou být tituly z oblasti beletrie, poezie, dramatu a literární eseje – ucházelo celkem 95 titulů, letos nakladatelé zaslali rovných 140 novinek, mezi nimi i 26 prvotin bojujících v samostatné kategorii.

Pětičlennou odbornou porotu v pestré produkci nejvíce oslovil román Als ich jung war (Když jsem byl mladý) tyrolského rodáka Norberta Gstreina (*1961). Čerstvému laureátovi, který od konce 80. let patří k výrazným hlasům rakouské scény, shodou okolností letos v češtině vyšel román Anglické roky (Die englischen Jahre, 1999, č. 2019, přel. Radovan Charvát), a tak se o jeho stylistickém umění, vyzdvihovaném i v souvislosti s nejnovější knihou, mohou přesvědčit i tuzemští zájemci.

Příběh zahalený v pološeru
V novém románu, který od vydání Anglických let dělí dvacet let a hned několik próz včetně románu Eine Ahnung vom Anfang (Tušení začátku, 2013), který autor před lety představil také na veletrhu Svět knihy v Praze, vzpomíná ich-vypravěč Franz na vlastní dětství a dospívání v rodině hoteliéra a majitele restaurace v tyrolských Alpách. Franz je rodiči chtě nechtě zatažen do soukolí turistického byznysu a vypomáhá mj. coby amatérský fotograf při focení svatebčanů. Když se však jednoho dne pod skalním srázem najde mrtvola jedné z nevěst, kterou Franz fotografoval, začne se policie zabývat i variantou, že nešlo o sebevraždu.

Gstreinova novinka si pohrává s žánrem kriminálního románu, jeho nepsanými zákony se ale neřídí. Jak se zmiňuje porota ve svém komentáři, čtenář sice sleduje příběh s napětím, na rozdíl od detektivního románu však chybí na scéně „supermozek“, který by vše jednoznačně interpretoval. „Franz nám vypráví svůj příběh, ale čím více detailů předkládá, tím větší nejistotu čtenář cítí,“ shrnují porotci a naznačují, že vypravěči nelze bezmezně věřit. Snad i proto jim Gstreinův román připomíná báseň Zwielicht (Pološero) předního německého romantika Josepha von Eichendorffa: „Přichází soumrak, něco nadpřirozeného se rozprostírá nad zemí. Dokonce ani příteli není možné důvěřovat v této hodině ztracených jistot,“ stojí s odkazem na Eichendorffa v prohlášení jury, která Gstreina vzápětí označuje za „mistra ‚pološerého‘ vyprávění“.

Tuzemské čtenáře jistě zaujme, že oceněný román nese také významnou českou stopu. Ve Spojených státech, kde se Franz nějaký čas živí jako instruktor lyžování, se totiž protagonista spřátelí s profesorem fyziky původem z Čech, jehož postava do děje výrazně promluví.

Cesty vlastním pokojem i životy podivínů
Gstrein se prosadil v konkurenci více než stovky titulů zaslaných či doporučených porotcům samotnými nakladateli. V užší nominaci zveřejněné na počátku října dále nechyběl hojně diskutovaný debut Das flüssige Land (Tekutá země) Raphaely Edelbauerové (*1990), který se letos ocitl i v nominaci na Německou knižní cenu. Edelbauerová v „povedené rakouské grotesce“, jak román označila porota, doprovází fyzičku Ruth na její cestě do Groß-Einlandu, rodného městečka jejích rodičů, zesnulých během autonehody. Na tom by samo o sobě ještě nebylo nic zvláštního. Když však Ruth do městečka, o němž nikdy dříve neslyšela a které zjevně není ani na žádné mapě, dorazí, ocitá se v poněkud absurdně fungujícím autonomním společenství, které se urputně brání tikotu času, třebaže ztrácí pevnou půdu pod nohama. A to doslova, neboť místu hrozí, že je spolkne tajuplná jáma.

Poněkud bizarní konstrukce autorka využívá k sestavení příběhu kombinujícího minulost a současnost, inspirovaného literárními motivy z období postupného rozpadu monarchie a doplněného silnými obrazy a surreálnou situační komikou, poznamenává porota. Sama autorka přiznává, že je její debut především alegorické ztvárnění určitých neduhů rakouské společnosti, jež se podle ní staví zády k vlastním historickým hříchům.

Další finalista Karl-Markus Gauß (*1954), jehož literární veřejnost zná především coby esejistu a autora literárních reportáží, si nominaci vysloužil za prózy sebrané ve výmluvně nazvaném svazku Abenteuerliche Reise durch mein Zimmer (Dobrodružná cesta mým pokojem). Gauß se v něm skutečně vydává po stopách předmětů ze svého salcburského bytu a mimoděk tak procestuje i nemalou část evropské historie. České publikum jistě překvapí, že hned první rešerše jej přivádí až do Zlína.

Seznam kandidátů ocitnuvších se mezi finálovou pěticí dále doplňuje dosud nepříliš známá Sophie Reyerová (*1984), která u poroty zabodovala s románem Mutter brennt (Matka hoří), a Clemens J. Setz (*1982), jemuž letos vyšla povídková sbírka Der Trost runder Dinge (Útěcha kulatých věcí). Setz je autor poněkud podivínského ražení a nejinak je tomu i u postav jeho nové sbírky. Česky dosud jeho tvorba vycházela pouze sporadicky v literárních časopisech, v nejbližších dnech se nicméně na knihkupeckých pultech konečně objeví i knižní překlad jeho sbírky povídek Láska za časů Mahlstadtského dítěte (Die Liebe zur Zeit des Mahlstädter Kindes, 2011, č. 2019, přel. Marie Voslářová), za kterou autor získal prestižní Cenu Lipského knižního veletrhu. Pouze do širší nominace pronikly novinky uznávaných a cenami ověnčených autorů Marlene Streeruwitzové (Flammenland.), Gerharda Rotha (Die Hölle ist leer – die Teufel sind alle hier) či Florjana Lipuše (Schotter).

Debutující třicátníci
Souběžně s hlavní cenou se uděluje též cena pro nejlepší debut. Letos si ji vysloužila Angela Lehnerová (*1987) za titul Vater unser (Otče náš), v němž se slova ujímá šarmantní mladá manipulátorka Eva Gruberová. Eva neprožila v katolické korutanské vesnici zrovna šťastné dětství. Otec ji zneužíval a zaslouží si podle ní smrt, matka ji nechala napospas osudu a i vztah s mladším bratrem má k dokonalosti daleko. Anebo je všechno tak trochu jinak? Čtenář by na doporučení porotců neměl brát Evino řečnění zcela vážně. Vypravěčka, toho času už hospitalizovaná na psychiatrické klinice, je totiž s vnímáním reality trochu na štíru a raději si konstruuje svou vlastní. A tato svévole upoutala i porotu, která si všímá též toho, že hrdinka svou nespolehlivostí nejen převrací svět bláznů a normálních lidí naruby, ale také zpochybňuje veškeré, především mužské autority a jejich pořádky.

Společně s Lehnerovou se o ocenění ucházeli ještě Marko Dinić (*1988) nominovaný za román Die guten Tage (Dobré dny) o srbském mladíkovi Švabovi, jenž kvůli pohřbu milované babičky po letech cestuje zpět do rodného Bělehradu, z něhož za války uprchl, a Tanja Raichová (*1986). Raichové prozaická prvotina Jesolo zachycuje deset měsíců ze života Andrey, která po návratu z dovolené v italském letovisku Jesolo zjišťuje, že je se svým dlouholetým partnerem Georgem těhotná, musí přehodit kariérní výhybku a čelit nárokům společenské role, kterou zdaleka neměla v plánu.

Rakouská knižní cena (Österreichischer Buchpreis) je výroční literární ocenění zaštiťované Úřadem spolkového kancléře, Svazem rakouských knihkupců a vídeňskou pobočkou rakouských odborů. Cena funguje na stejném principu jako obdobná ocenění v Německu či Velké Británii, tedy tradičním dvoukolovým systémem, kdy odborná porota nejprve ze všech zaslaných titulů sestavuje širší nominaci (tzv. longlist), kterou později zužuje. První držitelkou ceny se roku 2016 stala Friederike Mayröckerová (*1924) za poetický zápisník fleurs (květy), v roce 2017 si cenu odnesla prozaička Eva Menasse (*1970) za sbírku povídek Tiere für Fortgeschrittene (Zvířata pro pokročilé) a loni Daniel Wisser (*1971) za román Königin der Berge (Královna hor).

 

© Jakub Ehrenberger

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 729x

Inzerce
Inzerce