Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2018

Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2018

přehled sci-fi

Na Světě knihy se předávala také žánrová ocenění. Pravidla cen Akademie sci-fi, fantasy a hororu, konkrétně jejich specifické oživování potíží čechoslovakismu, stále budí rozpaky, avšak velkorysé množství kategorií opět umožňuje upozornit alespoň na některé povedené počiny. Autorem knihy roku je František Novotný.

Ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu 2018

Na pražském knižním veletrhu se již tradičně předávaly ceny Akademie sci-fi, fantasy a hororu. Pokud jsme si tu loni poněkud posteskli, že se vše točí kolem nejtvrdšího jádra fantastiky, letos se na přetřes dostala otázka životnosti konceptu Akademie coby jednoho z posledních ostrůvků československé ideologie.

Pro připomenutí – pokud již kniha vyšla česky, nemůže být nominována její slovenská verze. A naopak. Situace si říká o pořádnou analýzu hlasování – už proto, že v posledních letech je slovenská fantastika na vzestupu, a do Akademie se to promítá zatím spíše ve vedlejších kategoriích. Jaká je síla slovenského fandomu? A jeho vkus? Zatím to vypadá, že ve stínu toho českého. Což má i svou logiku (velikost trhu, stále ještě převaha prvních překladů v oblasti spíše v češtině atd.). Jak ale bylo zmíněno v letošních diskusích o těchto cenách – je smutné, že nelze hlasovat pro slovenské vydání Zaklínače, protože už vyšel česky, i když je to pořád nejlepší fantasy, která ve slovenštině vyšla... Úsměvné pak je, že přes tuto debatu se právě kvůli výše uvedenému pravidlu musely upravovat už zveřejněné nominace (upravovaly se ještě v jednom případě, protože ne všechno, co napíše autor fantastiky, musí být nutně fantastika...).

Ale nyní již k letošním oceněným.

Nejlepší dílo domácího výtvarníka
Robert Czarny (Herbert George Wells: Válka světů)
Jan Bodrov (Jan Bodrov: Hledači dračí země: Cesta k moři)
Ivan Galdík (Liu Ken: Ctnosti králů)
Galina Miklínová (Pavel Šrut: Párožrúti sa vracajú)
Lenka Šimečková (Martin Bečan: Kaziměsti)

Nové vydání Války světů je úchvatné. Nicméně je otázka, do jaké míry je cena motivována zvučným titulem, a nakolik jde skutečně o ocenění výtvarného řešení. Mne například nadchla spíše minimalistická práce Ivana Galdíka na románu Kena Liua Ctnosti králů, skvěle využívající motivy této skoročínské fantasy epiky. Cesta k moři Jan Bodrova vypadá ambiciózně, ale nijak nepřekvapí, totéž lze říci o provedení Kaziměstů... Skutečně pozoruhodná je práce Galiny Miklínové se Šrutovými texty. Andrzej Sapkowski kdysi psal, že kánon fantasy byl vytvořen krom jiného proto, že bylo třeba zabránit Medvídkovi Pú ve vestupu mezi fantasy bestsellery. Třeba to méďa zkusí příště, když bude ten film…

Nejlepší web
Legie
Sarden
XB-1

Web Legie si po šesti letech zopakoval vítězství ve své kategorii. Přejme mu to. Ale upřímně – jaká je to vizitka pro ostatní weby, že byly opakovaně poraženy informačním webem, který je spíš než co jiného nástroj, a za těch šest let se nijak nevyvinul? Na druhou stranu by asi byla nuda dávat cenu rovnou internetové variantě XB-1, protože žádný jiný z webů o fantastice nebyl v uplynulém roce relevantní (jinými slovy jejich tragický sestup pokračuje). Vzhledem k definici kategorie by možná příště mohl vyhrát web některého nakladatelství.

Nadějný nováček / počin roku / zvláštní cena
Julie Nováková za sestavení antologie Dreams from beyond

Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská za projekt Lehké fantazijno
Rastislav Weber za štylistický editor Umberto
Roman Tilcer za cyklus rozhovorů Tváře překladu pro XB-1
Jana Rečková za překlad cyklu Expanze a vlastní vydané knihy

Julie Nováková si cenu zaslouží (kdo jiný a v takovém objemu se v posledních deseti letech věnoval propagaci české fantastiky za hranicemi?!), stejně jako Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská nominaci za pokračování jejich projektu dámských antologií fantastiky. Ovšem je normální, aby v nominacích byl krátký seriál rozhovorů (třebaže Tváře překladu jsou Romana Tilcera jsou zajímavé a potřebné), ale ne další monografie Antonína K. Kudláče? A co se týče Jany Rečkové, dokázal bych uvést spoustu důvodů i záminek, proč jí dát cenu, ale skutečně je počinem roku, že překladatelka překládá a spisovatelka píše?

Cena za dlouholetou práci pro SF
Jana Rečková

Alexander Schneider
Františka Vrbenská

O této ceně bylo myslím docela jasno. Jana Rečková táhla českou fantastiku neskutečnou silou. Neudávala sice trendy – a ani je nenásledovala, ale byla tady a byla vždy svá. A velmi, velmi lidská. A lidská je i tato cena.

Nejlepší překlad
Milan Žáček (Petr S. Beagle: V Kalábrii)

Aleš Drobek (Liou Cch'-sin: Problém tří těles)
Michal Jedinák: (Paul Hoffman: Ľavá ruka Boha)
Jakub Němeček (Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká)
Hana Vrábelová: (Illona Andrews: Magie spojuje)

Loni získal Milan Žáček nominaci, letos už vítězství. Sice za překlad, který u něj patří ke standardu, ale co už, přeju mu to jako málokomu (ale příští rok zase aspoň mezi nominace toho Romana Tilcera, ano?) a jsem rád, že si cenu neodnesl Problém tří těles (s kterým mám prostě problém, ale o tom později). Osobně bych ovšem cenu přiklepl Jakubu Němečkovi za Lairda Barrona. A pak bych se taky docela rád zeptal lidí, kteří mají větší přehled, jak to vypadá s jinými slovenskými překlady, když si nominaci odnese práce na knize Paula Hoffmana, kterou bych za třebas jen mírně nadprůměrnou výzvu pro překladatele neoznačil ani po třech lahvích vína?

Nejlepší povídka
Jana Rečková: Kamarádky navždycky (Žena se sovou)

Anna Olejárová: Preplatok (Fantázia 2017)
Martin Petro: Muž, ktorý vymyslel farbu (Fantázia 2017)
Anton Stiffel: Adeptka (Fantázia 2017)
Františka Vrbenská: Zlaté mlhy na pobřeží (Žena se sovou)

Ano, povídky jsou má slepá skvrna, nějak je nestačím registrovat; niméně cena pro Janu Rečkovou se mi zdá naprosto v pořádku a milerád si vzdělání právě díky ní doplním.

Nejlepší povídková kniha
Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká (Gnóm!)

Zuzana Hloušková a Františka Vrbenská (eds.): Žena se sovou (Fortna)
Boris Hokr a Leoš Kyša (ed): Ve stínu Říše (Epocha)
S. T. Joshi (ed.): Černá křídla Cthulhu 3 (Laser-books)
František Novotný: Hvězdné hry (Nová vlna)

Tohle mohla být kolize, ale naštěstí kniha, jíž jsem spolueditorem, nevyhrála. Oprávněně; v duchu jsem doufal v nějakou nominaci v sekci povídek, ale Ve stínu Říše je příliš rozsáhlý svazek, tudíž kvalitou rozkolísaný oproti mému jednoznačnému favoritovi. A nejen mému. Barronova Okultace byla naprosto skvělá sbírka geniálních povídek. Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká je geniální sbírka skvělých povídek. Co kus, to temná perla. Někdo by měl Barrona urychleně vydat zase. A místo Černých křídel Cthulhu 3 (slabšího bratříčka předchozích dvou vydařených antologií) tu měl být průřez tvorbou Jany Rečkové. Záslužná je jistě i kniha povídek Františka Novotného, provedením na české poměry nadstandardní projekt, ale... bohužel se s nimi čtenářsky míjím.

Nejlepší původní česká nebo slovenská kniha
Jan Hlávka
a Jana Vybíralová: Pomníky zimy (Brokilon)
Juraj Červenák: Dračia cárovná (ArtisOmnis)
Alex Drescher: Lovcův odkaz (Fantom Print)
František Kotleta: Rázová vlna (Epocha)
Alexandra Salmela: Antihrdina (Artfórum)

Na očekávaný souboj Mycélia s vítězem této kategorie Algorem nedošlo, a v tom případě nebylo pochyb. Zvláště když se mezi další nominované dostal Drescherův Lovcův odkaz – kniha zábavná, barvitá, ale bez jakýchkoliv ambicí, vhodná na čtenářské ceny někde na conech, nikoli na cenu Akademie. Zajímavý je vzestup Františka Kotlety, který se pokusil mírně vymanit ze své škatulky. Na cenu to taky ještě není, ale ten krok stranou jistou odvahu vyžadoval.

Nejlepší sci-fi
Liou Cch’-Sin: Problém tří těles (Host)

Charlie Jane Andersová: Všichni ptáci na nebi (Host)
Alex Drescher: Lovcův odkaz (Fantom Print)
Jan Hlávka a Jana Vybíralová: Pomníky zimy (Brokilon)
Jeff VanderMeer: Autorita (Argo)

Pominu své názory na kvalitu, ale ani tak mi není jasné, co tu dělá Lovcův odkaz. Chápu Všechny ptáky na nebi, to je hraniční text, kde jde o otázku volby, ale jak se v kategorii nejlepší sci-fi ocitl román o vlkodlacích, elfech a světě plném magie? Nejde o moji manýru, podívejte se na stránky Fantom Printu, co si tam myslí o žánru knihy, kterou vydali; sci-fi to není. Mezi dalšími tituly bych přál výhru všem, jen ne vítězi. Problém tří těles považuji za v podstatě nudnou, zastaralou, a hlavně ideologicky nebezpečnou věc. Trochu inteligentnější čínskou obdobu Třiceti případů majora Zemana, jen s emzáky. Osobně třeba nosím brýle, takže je mi jasné, že ve světě tohohle románu jsem zrádce lidu. Minimálně toho čínského.

Nejlepší fantasy a horor
Laird Barron: Ta nádherná věc, jež na nás všechny čeká (Gnóm!)

Peter S. Beagle: V Kalábrii (Argo)
Robert Jackson Bennett: Město mečů (Host)
Kazuo Ishiguro: Pohřbený obr (Argo)
Ken Liu: Ctnosti králů (Host)

Tohle byl balzám na oči i na duši. Jednak vyhrál můj favorit, ale ta sestava! Kazuo Ishiguro a jeho fascinující meditace o zapomínání, odpouštění a lhaní sobě samým zasazená do postartušovské Británie. Pokračování Bennettovy „koloniální“ fantasy. Ken Liu a jeho exotické Ctnosti králů. A pak trochu slabší, ale vlastně příjemná jednorožčí báchorka od Petera S. Beagla. Prostě kategorie, která vám udělá největší radost a dá vám nejlepší tipy, co za uplynulý rok v tomhle žánru hledat.

Nejlepší nakladatelství
Argo

Brokilon
Epocha
Host
Straky na vrbě

Loni jsem zmiňoval úpadek nakladatelství Laser a výzvu pro Euromedia. Do příštího roku by se to mohlo hezky pohromadě vyřešit (Laser nově patří pod Euromedia Group). V roce právě uplynulém se však v dané oblasti jednalo reálně o souboj Arga a Hostu. Argo hodně vytěžilo ze setrvačnosti a velkých jmen, jako je třeba nové vydání Hry o trůny, ale dynamika a odvaha je na straně Hostu. Nemají tam sice ještě tak bohaté a barvité portfolio, ale mám pocit, že to je jen otázka času (navíc to vynahrazují i pozorností věnovanou českým autorům).

Kniha roku
František Novotný: Hvězdné hry (Nová vlna)

Je to smutné, ale knihu roku bychom měli definitivně přejmenovat na cenu útěchy. Znovu: jakou má logiku, že na knihu roku mohou být nominovány všechny knihy nominované v předchozích kategoriích? Byl by takový problém omezit výběr pouze na publikace, které svou kategorii vyhrají? Případně prostě jen sečíst hlasy všech knih a říct, tahle jich dostala nejvíc? Protože dokud to bude chodit takto, tak se Akademie nezbaví pověsti malé sekty připravující představení pro kamarády. Když Novotného povídky nevyhrály ani vlastní kategorii, mělo smysl je nominovat – vzhledem k provedení a nadstandardní výbavě – třeba jako počin roku (protože taková pocta klasikovi žánru prostě mezi počiny roku patří). Takhle si je třeba přiznat, že sice vyhrál, ale cena je to druhořadá, nikoliv ta, jíž by mělo celé celoroční snažení vrcholit.

Tak zase za rok!

 

© Boris Hokr

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

zhlédnuto 764x

Inzerce
Inzerce
Inzerce