Ukrajina, náš blízký soused, je země s nesmírně pestrou a zajímavou kulturou. Na rozdíl od většiny zdejších médií sledují někteří zapálení čeští překladatelé a nakladatelé Ukrajinu dlouhodobě, uvědomují si kvality tamní současné literatury a počínaje rokem 2001, kdy ve One Woman Press vyšel Polní výzkum ukrajinského sexu Oksany Zabužko v překladu Rity Kindlerové, se nám je snaží průběžně zprostředkovávat.

O komerční hity se na trhu, který se řídí do značné míry módními vlnami (a grantovou politikou bohatých zemí), určitě nejedná. Za každým vydaným titulem stojí pevné přesvědčení jednotlivců, že právě tento spisovatel, tato spisovatelka nám má co říct a je třeba mu/jí dát hlas.

Začala bezohledná, krutá válka, a široká veřejnost se o Ukrajinu, která jí s neuvěřitelnou statečností čelí, opět zajímá.

Připomínáme tři poměrně nové a stále dostupné knihy z oblasti beletrie, které jsou cenné nejen umělecky, ale také umožňují lépe Ukrajinu poznat a porozumět jí. K dispozici je ovšem zajímavých titulů mnohem více, o většině z nich jsme na iLiteratuře psali.

Řada z jejich autorů právě teď v ukrajinských městech čelí bombardování a útokům, někteří se zbraní v ruce.

Česky vyšly také populárně naučné tituly od ukrajinských i zahraničních autorů, které pomáhají pochopit spletitou a dramatickou historii země. Bez základního povědomí o ní se lze jen těžko zorientovat v současném dění.

Dokážete-li se soustředit, čtěte. Ukrajinská literatura vás nezklame.

Román dvacetiletí, přinejmenším

Oksana Zabužko: Muzeum opuštěných tajemství. Přel. Rita Kindlerová, Kniha Zlín, Zlín, 2012, 744 s.
Románová kronika představuje fascinující zpracování ukrajinské historie od druhé světové války po začátek nového tisíciletí. Ukazuje, jak se události promítaly do osobního života jednotlivců. Náročnému čtenáři přinese silný zážitek, řadu konkrétních poznatků o Ukrajině a také postřehů na téma dějin a paměti. Více si přečtěte v recenzi.

Best of povídky

Marko Robert Stech, Lucie Řehoříková (eds.): Ukrajina, davaj, Ukrajina! Přel. kolektiv autorů, Větrné mlýny, Brno, 2012, 884 s.
Pro koho je obsáhlý román velké sousto, může sáhnout po sbírce rozmanitých povídek nejzajímavějších ukrajinských spisovatelů, jako jsou Taras Prochasko, Serhij Žadan, Taňa Maljarčuk, Jevgenija Kononenko a další. Formálně, tematicky i náladově pestrý výběr umožní čtenáři najít si toho „svého“ autora – a třeba si pak vyhledat další jeho v češtině dostupné tituly.

Velký román do kapsy

Jurij Andruchovyč: Moskoviáda. Přel. Miroslav Tomek a Alexej Sevruk, Fra, Praha, 2015, 232 s. 
Rozpad sovětského impéria jako černou grotesku vylíčil jeden z nejznámějších ukrajinských autorů v knize z roku 1992. Ta svou jasnozřivostí dnes nebudí ani tak smích, jako spíš děs smíšený s úžasem.

Střední a východní Evropa v souvislostech

Timothy Snyder: Obnova národů: Polsko, Ukrajina, Litva, Bělorusko 1569–1999. Přel. Petruška Šustrová, PANT, Polanka nad Odrou, 2018, 348 s.
Populární americký historik ve své stále aktuální knize zkoumá, jak vznikaly národy jmenované v titulu knihy a kde hledat kořeny nacionalismu, který celosvětově sílí. Mnohé o ukrajinských dějinách se lze dočíst i v jeho pozdější práci Krvavé země: Evropa mezi Hitlerem a Stalinem.

Co nemělo vyjít na světlo

Volodymyr Vjatrovyč: Ukrajinské 20. století. Utajované dějiny. Přel. Rita Kindlerová, Academia, Praha, 2020, 744 s.
Obsáhlé dílo ukrajinského historika (nar. 1977) čtivě líčí vývoj Ukrajiny v období Sovětského svazu i osudy jednotlivců a nabízí nový pohled na některé aspekty dějin 20. století.

Z první ruky

Bogumiła Berdychowska, Ola Hnatiuk: Vzpoura generace – Rozhovory s ukrajinskými intelektuály. Přel. Petruška Šustrová, Ruta, Praha, 2010, 354 s.
Rozhovory s pěti nejvýznamnějšími ukrajinskými disidenty, kteří v 60. letech 20. století formovali pro ukrajinský národ zásadní hnutí „šedesátníků“. Kniha je dokladem toho, že historie píše příběhy mnohem divočejší, než je schopen vymyslet kterýkoliv spisovatel.