Krisztina Tóthová: Čárový kód (15 příběhů). Přel. Jiří Zeman, doslov Jan M. Heller, Praha, Fra, 2011, 176 s.
Kniha Čárový kód vyšla v Maďarsku v roce 2006, jako první prozaické dílo do té doby především básnířky Krisztiny Tóthové. Rok poté za ni autorka získala cenu Sándora Máraiho, a ocitla se tak ve společnosti maďarských spisovatelů jako Imre Kertész, László Krasznahorkai, Pál Závada či Péter Esterházy, pro české čtenáře jistě ne neznámá jména.
Celý můj dospělý život byl přímo určen tímhle ostychem. Nenáviděla jsem koupaliště, společné koupání, nejapnost pařících se těl, necudnou bezútěšnost na odiv vystavené kůže, vrásek, nártů, nenucené hemžení politováníhodných bytostí: nenáviděla jsem sprchy, staré ženy točící se zády k ostatním, nenáviděla jsem, že existuje tělo a existuje smrt a že ta smrt promlouvá právě skrze tělo.
Audiokniha vznikla podle knihy Krisztiny Tóth Vonalkód (Čárový kód) vydané v roce 2006 v budapešťském nakladatelství Magvető a obsahuje výběr tří povídek, v jejichž podtitulu se vždy vyskytuje výraz čára nebo linie.
