Alžběta Glancová

Alžběta Glancová

Vystudovala FF UPOL (Tlumočení a překladatelství z angličtiny) a FF UK (Hebraistika). Zabývá se moderní izraelskou literaturou a překladem z hebrejštiny. Absolvovala stáže na katedrách judaistiky na Freie Universität v Berlíně a na Hebrejské univerzitě v Jeruzalémě. Je lektorkou hebrejštiny v Lauderově mateřské škole v Praze a dlouhodobě spolupracuje s Židovským muzeem v Praze.

Konvertitka Stefana Hertmanse je historický román založený na dvou rukopisech z 11. století. Díky autorově imaginaci a zároveň práci s historickými prameny ožívá na jeho stránkách příběh dvou mladých milenců, ale jen na chvíli. Místo romantického středověkého příběhu se následně čtenáři nabízí vhled do počátků i dílčích důsledků první křižácké výpravy nebo do komplikací spojených s konverzí křesťanské měšťanské dívky k židovství.

V rámci knižního čtvrtku 2020 vyšlo deníkové svědectví polské dívky Renii Spiegel, dokumentující dospívání „ve stínu holokaustu“, jak avizuje podtitul. Spíš než o velkých dějinách však deník gymnazistky pojednává o jejích intimních pocitech, které zažívá ve městě okupovaném nejdříve sovětskou a posléze nacistickou armádou.

Vyprávění o soužití nežidovské pomocnice s obyvateli košer domácnosti přináší podobné sdělení jako sledovaný seriál Netflixu Unorthodox (Neortodoxní): při bližším pohledu do uzavřené komunity najdeme „lidi jako my“. Zatímco však seriál sleduje hrdinku na dramatickém útěku z ultraortodoxní židovské komunity v Brooklynu, autobiografická kniha belgické novinářky nabízí pohled do fungující moderně ortodoxní rodiny z Antverp, jejíž členové nemají zaječí úmysly a svůj způsob života pečlivě střeží.

Prvotina mladého izraelského autora Idda Gefena obsahuje kratší i delší texty – některé palčivě realistické, v jiných se magický realismus přelévá téměř do žánru sci-fi. Všechny ale spojuje jakási snivá nostalgie, vzpomínání na staré zašlé časy.

Intimní ilustrovaný příběh nejen o jednom budapešťském zmrzlinářství poskytuje dětským čtenářům nebývalý prostor k seznámení se s důležitou částí světových dějin. Zároveň, zasazený do období židovského svátku Chanuka, kdy se kromě jiného oslavují odvážné činy Judy Makabejského, nabízí odpověď na to, co znamená hrdinství.

Snad až příliš senzacechtivý titul Jak rabíni dělají děti v nenápadném paperbacku skrývá duchaplný pohled pařížské liberální rabínky Delphine Horvilleurové na takřka odvěkou otázku židovské identity.

Populární izraelský prozaik Eškol Nevo, vystudovaný psycholog, se svými romány úspěšně zařadil do „nového izraelského kánonu“, avšak na rozdíl od několika svých studentů, absolventů jeho školy tvůrčího psaní, dosud nedosáhl na žádnou významnější literární cenu. Jeho román Tři patra vychází v češtině v nakladatelství Garamond.

Malé izraelské nakladatelství slaví úspěch s edicí o významných ženách. Knížky o tanečnici, básnířce, parašutistce či předsedkyni vlády odpovídají na rostoucí poptávku po ženských hrdinkách v literatuře pro děti.

Po nedávném úmrtí izraelského autora Amose Oze (1939–2018) vyšla v češtině další jeho kniha, Mezi svými. Doslovný překlad titulu by zněl „mezi přáteli“ nebo „mezi soudruhy“, tj. „mezi členy kibucu“. V osmi povídkách ze života kibucníků nabídl autor citlivý i kritický vhled do tragických i humorných okamžiků ze života jednotlivců žijících v idealistickém a ideologicky motivovaném kolektivu.

Davidovi se jednoho dne splní dávný dětský sen: promění se ve lva. Kdo zná předchozí knihy Uriho Orleva spojené s válečnou tematikou, možná by čekal variaci na kafkovskou proměnu. Čtvrtá česky vydaná kniha izraelského spisovatele však přináší humorné a odlehčené čtení, zároveň se ale autor ani tentokrát neuchyluje k snadno předvídatelné dějové linii nebo laciné snaze čtenáře jen bavit.

Mladá izraelská autorka, psycholožka a scenáristka Ajelet Gundar Gošenová doposud napsala tři stylově i tematicky odlišné romány. Prvotina Lajla echad, Markovič (Jednu noc, Markoviči) je zasazená do doby založení státu Izrael, děj románu Probudit lvy (Lehair arajot) se odehrává v současném Izraeli a zabývá se otázkou eritrejských uprchlíků. Ač jsou obě knihy ryze izraelské, pohled na jednotlivé postavy a pohnutky jejich jednání jsou zcela univerzální.

Román Přijde kůň do baru, za nějž loni izraelský spisovatel David Grossman získal ocenění The Man Booker International Prize, uvedl letos autor osobně na veletrhu Svět knihy. Kniha svým způsobem představuje extrakt jeho dosavadní tvorby. Setkáváme se tu s Grossmanovými ústředními tématy, s jeho typickými situacemi a postavami v tak zhutnělé podobě, až četba působí klaustrofobně, nepříjemně, mrazivě. A přesně to je zjevně účelem.

Osada na pahorku, román vybavený podtitulem První román z prostředí izraelských osad na Západním břehu, na pozadí variace starozákonního příběhu o dvou bratrech nabízí pestrý obraz izraelské společnosti, různorodé a rozdělené. Současně dává nahlédnout do procesu vzniku osad na okupovaném území. Toto brizantní téma však autor zpracovává bez morálního stranění či politické angažovanosti.