Tuto knihu jistě můžete označit i za pátý díl slavné Meyerové ságy, ale fakticky jde o odbočku, o sto osmdesát stran dlouhou prózu odvyprávěnou jednou z "čerstvých" upírek.
IF
Ivo Fencl
Neffova nová verze jeho starší knižní monografie Podivuhodný svět Julese Verna (1979, 2005)...
Náměty a motivy Vernových románů nabízejí různé možnosti třídění.
Čtvrtý román Podivuhodných cest (1866) je u nás méně známý. Přesto náleží ke klasickým verneovkám.
Říci, že je Zajatec pustin (1891) „poslední dobrý Vernův román“, by bylo přehnané. Ještě po něm přece tvůrce Podivuhodných cest vydal u Hetzela i taková díla jako Vynález zkázy (1896) anebo Výstředníkovu závěť (1898). Ale - pravda, tolik už takových verneovek nebylo a tato je možná tou „poslední klasickou“. I když málo známou!
