Z okna mojí kuchyně si občas hraju s potulnou kočkou hru na pánaboha. Pokaždé, když ji vidím, tak jí házím z mého nebe ze třetího patra různé dobroty, které nejspíš nepatří do jejího běžného jídelníčku (šunku, párky, smaženou rybu atd.).

Hele, mohlo být ještě hůř, řekl mu ten, co se právě zvedal k odchodu. Teď se uklidni! Hezky se seber a běž domů. Když na mě počkáš, půjdu taky, jen mám ještě nějaké zařizování na trhu… Zůstal sám u stolu. Ačkoli už měl dávno vypito přes míru, vytáhl zbytek peněz, koupil si ještě jednu láhev kořalky a mezi slzami ji malými doušky usrkával.