Vypravěčská živelnost, suverenita, strhující proud střídajících se epizod, svérázné a podmanivé postavy. To jsou atributy románu Rod rudého čiroku, prvního velkého díla nositele Nobelovy ceny z Číny Mo Jena, jež sleduje osudy tří generací jedné rodiny uprostřed čirokových polí.
JM
Jen Mo
Kousavě satirický román s detektivními a hororovými prvky s tematikou kanibalismu vyburcuje čtenáře z letargie pohodlného konzumního života. Díla současného čínského autora Mo Jena rozhodně nejsou četba pro slabší povahy.
Čínský autor Mo Jen byl oceněn Nobelovou cenou za „halucinační realismus díla, v němž se snoubí lidové vyprávění, historie a současnost“.
Krev a mlíko není ani v nejmenším snadné a příjemné čtení, evropskému čtenáři dává možnost zahlédnout obraz života v Číně ve 20. století bez příkras, představit si (raději) nepředstavitelné utrpení a sílu lidí, kteří se mu snaží vzdorovat, poznat alespoň z povzdálí národ, který přečkal tolik hrůz, a přesto neustrnul v marné sebelítosti.
Mo Jen (nar. 1955) je čínský prozaik, autor desítky románů a kolem stovky povídek a novel. S jeho dílem se český čtenář mohl zatím seznámit prostřednictvím pětice povídek. K nim ale nepochybně přibudou další překlady, Mo Jen totiž na podzim roku 2012 obdržel Nobelovu cenu za literaturu. Proto stojí za to upozornit na některé aspekty Mo Jenova autorského stylu a poukázat na úskalí, s nimiž se překladatel Mo Jenových próz setkává.
Nobelova cena za rok 2012 putuje do Číny. Na rozdíl od dříve oceněného čínského emigranta Kao Sing-ťiena (Gao Xingjiana) žije Mo Jen (Mo Yan) v komunistické Číně, která také vyjádřila velkou spokojenost. Přesto nelze konstatovat, že Mo Jen je prorežimní autor - mnoho jeho románů je vůči čínskému systému velmi kritických.
