Druhý román Timura Vermese vypráví o uprchlících a především o práci médií. Nezúčastněně a s odstupem a poukazuje na komplexnost problému, nesnaží se nabízet řešení a při vyprávění nikam nespěchá. Co se může jevit jako samoúčelná, rozvleklá nuda, je však ve skutečnosti dobře promyšlený koncept, kterému nechybí ani symbolické významy.

Co by se stalo, kdyby se v současném Berlíně náhle probral z padesátiletého spánku Adolf Hitler? Kniha, jež to zjišťuje, má být varující, mrazivou satirou. Funguje především díky dobře vykreslené hlavní postavě, která nikdy není dostatečně odpudivá a nikdy dostatečně sympatická. Bohužel ostatní stavební prvky stojí o třídu níž.