Básně Kristiny Láníkové ze sbírky Úvahy nad zájmeny by se dobře vyjímaly v nedávno vydané antologii Krátká báseň, sdružující autory tohoto žánrového útvaru napříč českou literární historií. Škoda, že sbírka Láníkové vyšla až nyní. Pro zařazení jejích básní do antologie by nemluvila jenom krátkost textů, ale i jejich literární úroveň. Texty Láníkové – vedle toho, že dohromady tvoří organický celek – umí totiž čtenáře v dobrém smyslu potrápit.

Ve své druhé básnické sbírce nechává autorka vzájemně se prostupovat organickou hmotu a neživé předměty, respektive tkáň živou a textovou. Pozorujeme snahu zabydlet se ve vlastním těle, vyplnit je do poslední buňky, scelit a přijmout.