Klikař Beny je příkladem toho, že není třeba zas a znovu zkoušet objevit Ameriku ani pokoušet se doložit, že vypouštěním tabákového dýmu do vody zlato nevznikne. Je to sázka na zručně vyprávěný uvěřitelný příběh, s nímž se mnozí ze čtenářů, často i na základě vlastní zkušenosti s dobou před pádem železné opony, mohou nějakým způsobem ztotožnit.

Ve své druhé knize zavádí Simona Bohatá čtenáře na pražský Žižkov osmdesátých let. Parta spolužáků se tu setkává s invalidy či drobnými kriminálníky a všechny přitom sleduje nemilosrdné oko normalizačního režimu. Knihu však nelze označit za další z řady titulů o normalizaci. A to je dobře.