Machado, David: Průměrný index štěstí

Machado, David
Průměrný index štěstí

recenze beletrie zahraniční

Smysl života, podstata štěstí, příčiny životních krizí, vztahy k nejbližším, sobectví a bezcitnost na jedné straně, altruismus na straně druhé – takové otázky román nastoluje. Vedle nich se postupně vynořuje ještě další: do jaké míry může člověk svůj život ovlivnit a do jaké míry na něj mají vliv společenské okolnosti, s nimiž nic nenadělá?

I když se nedaří, pořád to má smysl
David Machado
: Průměrný index štěstí. Přel. Štěpán Zajac, Bourdon, Praha, 2021, 284 s.

Mladý portugalský autor David Machado (*1978, Lisabon) je vystudovaný ekonom, ale poté, co přišel o práci, původní profesi opustil a začal se plně věnovat literatuře. Dnes patří k předním portugalským spisovatelům střední generace, má za sebou několik románů a sbírku povídek, s úspěchem se věnuje i literatuře pro děti a mládež. Jeho poslední román Průměrný index štěstí byl přeložen do dvanácti jazyků. Kniha se dočkala i filmového zpracování, což nepřekvapuje, protože svým rytmem a napínavými zápletkami jako by ke zfilmování byla předurčena. V češtině román vychází v překladu Štěpána Zajace, v rámci projektu Kreativní Evropa, který financuje Evropská unie a jeho cílem je podpora tzv. malých evropských jazyků. V roce 2015 totiž Machado za tuto knihu získal Cenu EU za literaturu.

Čím si román získal takovou popularitu? Příběh hlavního hrdiny oslovil především dnešní čtyřicátníky. Svým způsobem jde o výpověď o generaci Portugalců, která zažila období relativního blahobytu, a tedy i bezstarostnosti, a možná si myslela, že to tak bude napořád: založili rodinu, pořídili si automobil a byt na hypotéku. Jenže po hospodářské krizi v roce 2008 se naděje na spokojený středostavovský život mnohým z nich zhroutily. Machadova kniha nabízí jakýsi recept či povzbuzení, jak se ve vyhrocené době vypořádat s řešením překážek, které život člověku klade do cesty, a nepřijít při tom o rozum či důstojnost.

Protagonistou je vysokoškolsky vzdělaný Daniel, kdysi úspěšný produktový manažer v cestovní kanceláři. Přišel však o práci, když jeho zaměstnavatel usoudil, že cestovka mu už vydělala dost na pohodlný život, a rozhodl se ji uzavřít. Další postavou je Danielův dlouholetý přítel Xavier. Trpí psychickými problémy, už roky nevyšel z domu a Daniel se obává, že si jednou vezme život. Tuto dvojici doplňuje Almodôvar, jenž si odpykává ve vězení trest za vyloupení benzinky. I když do příběhu reálně nezasahuje, je v podstatě všudypřítomný. Román je totiž psán v ich-formě a postupem fiktivních dialogů, které v mysli vede Daniel právě s Almodôvarem. Chvílemi příteli vyčítá, že jemu ve vězení nic nechybí, zatímco své blízké zanechal napospas nepřízním osudu, jindy mu popisuje všechno, co se přihodilo od doby, kdy o sobě Almodôvar z vězení přestal dávat vědět.

V myšlenkách mu vypráví o složitém dospívání Almodôvarova syna Vaska, o depresích jejich společného přítele Xaviera, o ztrátě zaměstnání, plíživém rozpadu vlastní rodiny, o bludném kruhu ponižujících pohovorů s potenciálními zaměstnavateli. Nejčastěji mluví o vlastním společenském propadu až téměř k bezdomovectví. Musel prodat byt zatížený hypotékou, přespával ve své bývalé kanceláři, od níž mu zůstal klíč, později v autě a nakonec porůznu, kde se dalo.

Proč se román jmenuje Průměrný index štěstí? Xavier se Danielovi jednou zmínil o rozsáhlém průzkumu mezi obyvateli různých zemí. Ti měli svůj pocit štěstí vyjádřit na stupnici od jedné do deseti. Danielovi tento průzkum nedá spát a zamýšlí se nad svým vlastním životem, hodnotí ho na příslušné škále. Začíná známkou 8,0, což znamená, že se cítí šťastně jako obyvatel Švýcarska. Tím, jak se mu život pomalu začíná vymykat z rukou a drtí ho společenské okolnosti, na které má jen minimální vliv, jeho index štěstí postupně klesá až k hodnotě 5,7. Tak svou situaci vidí samotný Daniel, nezdolný optimista a bojovník. Čtenář by nejspíš jeho život ohodnotil známkou mnohem nižší.

Číselnou hodnotou štěstí a názvy zemí, jimž hodnota odpovídá, jsou uvozené jednotlivé kapitoly. Předposlední kapitola je označena známkou 6,0, což dává naději, že po jisté příhodě, již se tu nehodí prozrazovat, v Danielově životě a v životě jeho přátel nastal obrat značící nesmělý krok k lepšímu. Minimálně na úrovni lidských vztahů, pochroumaných předchozími okolnostmi. Touto nadějí zůstává závěr knihy otevřený.

David Machado v jednom rozhovoru přiznal, že svému optimistickému hrdinovi schválně kladl do cesty za štěstím (tedy klidným životem v alespoň trochu důstojných podmínkách) nejrůznější překážky a čekal, kdy postava padne na kolena. S postupem děje se k tomu několikrát schyluje, ale Daniel se nakonec vždycky vzchopí. Za úspěchem knihy určitě stojí vyvážená kombinace humoru a tragiky i to, že od prvních stránek čtenář hlavnímu hrdinovi drží palce, aby se ze složité situace dostal.

© Lada Weissová

Ohodnoťte knihu

0%

Hlasovalo 56 čtenářů.

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse
Vaše jméno:
E-mail:
Text příspěvku:
Kontrolní otázka: Kolik je prstů na jedné ruce
Kontrolní otázka slouží k ochraně proti vkládání diskusních příspěvků roboty.

Více k článku

související články

70%autor článku   57%čtenáři

zhlédnuto 1030x

katalogy

Koupit knihu

štítky k článku

Inzerce