Malá strašidla jsou jako děti. Skáčou vám do řeči, neposlouchají, nechtějí spát… a zlobí. A jak zlobí strašidla? Tak, že nezlobí! Bludička číhá na zbloudilé chodce a hlasem podobným „džípíesce“ je naviguje zpátky domů. Korunní dvojčata a budoucí krutovládci trpí sklony k dobročinnosti. Zlá sudička předpovídá dětem zářnou budoucnost. Ve světě zlomyslných strašidel, takzvaných Škůdců, je to třikrát špatně.
PN
Pavla Nejedlá
„Botswana! Reykjavík! Kašperky!“ vykřikuje malý Drnditonda v rozčilení tajuplná toponyma vyčtená z atlasu světa. „Koza Líza trousí bobky, skladatel si špiní botky,“ veršuje Kuře, když zrovna neproměňuje pana Sedláčka v polévkovou nudli či neomdlévá z akutního nedostatku cukru v krvi. A babička? Vaří, peče, maže chleby se salámem a šnorchluje na kurzu potápění. S touhle povedenou trojicí se nudit nejspíš nebudete.
Norská autorka Beate Grimsrudová ve svém silně autobiografickém románu ukazuje, že hranice mezi genialitou a šílenstvím je velmi tenká. Jak sama říká, „všichni kreativní lidé jsou sice trochu blázni, ale ne všichni blázni jsou kreativní“.
Kriminální příběhy norské autorky Unni Lindellové se odchylují od klasického schématu zločin-vyšetřování-dopadení. Lindellová umí ukázat i křehké a leckdy náhodné motivace jednotlivých zločinů. Ne každý zločin totiž spáchal psychopatický chladnokrevný řezník, některé mají na svědomí i celkem obyčejní lidé, do kterých bychom to neřekli.
Kurt je takový norský Homer Simpson. Jako otec je velmi nefunkční, jeho výchova je silně neexemplární a manželství s ním taky není zrovna žádné terno, přesto je to v podstatě sympaťák a my se smějeme tomu, jaký umí být trouba. V knize Kurtovi přeskočilo se Kurt stane ze dne na den multimilionářem. To s člověkem zamává. A někomu z toho může i přeskočit.
Norský básník, esejista a jazzový recitátor Jan Erik Vold je kulturní fenomén. Jako básník uváděl do norské poezie nejnovější modernistické postupy. Coby jazzový recitátor stále vyniká jako jeden z mála reprezentantů žánru jazz & poetry v Norsku a prostřednictvím jazzu se z Volda stal básník, kterého si přisvojily široké čtenářské kruhy. Jeho tvorba osciluje mezi experimentálními obrazovými básněmi, rozsáhlými epickými texty ve formě volného verše a meditativními miniaturami o několika slovech.
