Jakub Vaněk

S Petrem Hruškou jsme mluvili o zážitcích z varšavského knižního veletrhu, o tvářích polské a české poezie a jejich blíženectví, o mnoha pozoruhodných setkáních, o vandráctví i o tom, o čem nelze mluvit, ale o čem lze zpívat.

Debutová sbírka Petra Ligockého Diagnóza představuje střízlivou výpověď o citovém životě deformovaném odcizením a ztrátou blízkých. Diagnóza ve smyslu stanovení příčin a povahy choroby zde především funguje jako výzva ke smíření s vlastním životem v jeho rozporuplnosti a zranitelnosti a snad také k otevřenému hledání léčby.

Antologie básnické skupiny Osamělí běžci z ostravského nakladatelství Protimluv představuje průřez tvorbou Ivana Laučíka, Petera Repky a Ivana Štrpky, který knihu také připravil k vydání. V českém nakladatelství jsou tyto pro slovenskou poezii posledního půlstoletí klíčové postavy knižně uvedeny poprvé. I přes význam publikace lze doufat, že tím recepce Osamělých běžců v českojazyčném prostředí neskončí.

Knižní reportáž Joanny Siedlecké na základě dokumentů a osobních svědectví zaplňuje mezeru mezi literárním zpracováním slavného románu Nabarvené ptáče a jeho veřejnou autorskou prezentací a literárněhistorickým vnímáním. Trpí však až příliš oddaným přijetím „domácího“ pohledu polských vesničanů, jejich hodnot a rozhořčení nad tím, jak jsou literárně zpodobeni, na to, aby se dala chápat jako podnět k důslednějšímu přehodnocení samotného Kosińského díla.

Česko-německá antologie VERSschmuggel (pašování veršů) / Překladiště vzešla ze spolupráce básníků a tlumočníků obou zemí v rámci tradiční překladatelské dílny pořádané při Festivalu poezie v Berlíně. Přináší zajímavý pohled na četbu uměleckého textu, která je přiměřenější jazykové pluralitě současného evropského prostoru. Odhlédnutí od jediného (původního) jazyka básně totiž dovoluje spatřit něco podstatného v jazyce samotném i v podobách jeho (ne)přeložitelnosti.