Jón Kalman Stefánsson (nar. 1963) se díky řadě literárních ocenění dnes řadí mezi významné islandské spisovatele, ačkoliv se proslavil později než jeho generační kolegové.
MB
Marta Bartošková
Jón Kalman Stefánsson vypráví o islandské střediskové vesnici osmdesátých a devadesátých let, doby bohatství a nečekaného pohybu.
Islanďané mají k literatuře velmi úzký a vřelý vztah už od osídlení země v 9. století. Kulturní dědictví tohoto mikronároda, především středověké rukopisy, je dodnes jedním z proklamovaných pilířů jeho národní identity.
Vigdís Grímsdóttir (nar. 1953), původním povoláním učitelka, dnes už profesionální spisovatelka, je známá především jako autorka románů, ale na svém literárním kontě má i básně a dramata.
Jméno jí její otec, Lenni, který měl rád hebká a chundelatá zvířata, vybral dávno předtím, než se narodila. Svým způsobem se tedy dá říci, že Rósa měla svou roli ve světě předem určenou, a proto se musela usilovně snažit být věrná povaze, kterou po ní její jméno i život vyžadovaly...
Islandský spisovatel Gyrðir Elíasson (nar. 1961) publikoval řadu různých textů: sbírky poezie, povídky i romány. Jeho díla byla přeložena do pěti jazyků a sám Elíasson přeložil do islandštiny řadu titulů především amerických autorů.
V podzimním šeru projíždějí údolím tři vozy. Táhnou je velcí psi. Žlutě malovaná kola vozů se jako slunce valí tmou. Je jich celkem dvanáct. Ale slunečním kolům chybí záře...
V sobotu 17. dubna roku 1868 ztroskotal u mysu Zlomené udice na poloostrově Reykjanes ohromný obchodní škuner, trojstěžník černý jako uhel se třemi palubami. Na místě třetího stěžně zbyl jen pahýl, na něm si totiž námořníci zachránili život...
Překlad díla zvaného též Písňová či Starší Edda – sbírka obsahuje mytologické a hrdinské písně, jejichž kořeny sahají hluboko do historie a poskytují náhled do mytologického myšlení starých Germánů. Nové úpravy překlad upřesňují, více zpřístupňují archaický text modernímu čtenáři a snaží se zdůraznit jeho poetické kvality. Bezesporu mu výrazně prospěly.
V románu Model autor proměňuje svůj osvědčený model románu: hlavní hrdina tentokrát není prvoplánový outsider, odlišné je i vypravěčské pojetí. Model je kratší, sevřenější a temnější než předchozí Christensenovy rozmáchlé příběhy a chybí tu autorova typická dávka humoru.
Nakolik vnímá duševně chorý svou jinakost a do jaké míry mu tento pocit vnucuje společnost? Má vůbec šanci najít cestu zpátky a vybojovat si důstojné místo mezi lidmi? Odpověď na tyto otázky hledá román norského autora Ingvara Ambjørsena, který vypráví o tápání podél křehké hranice mezi rozumem a šílenstvím.
Po loňských oslavách dvousetletého výročí narození H. C. Andersena letos slaví jubileum jiný severský velikán: v květnu uplynulo sto let od úmrtí Henrika Ibsena.
Kniha nadějné norské prozaičky Hanne Ørstavikové (nar. 1969), která vydala už celkem sedm románů. Autorku zajímají společenské problémy, především moderní fenomén nefunkční rodiny.
