A takhle si tu žijem
Rudiš, Jaroslav: Český ráj

A takhle si tu žijem

Hospodské maloměstské mudrování v chátrající sauně – tak by se dala zjednodušeně charakterizovat novela Jaroslava Rudiše. Ačkoli se osudy, touhy i obavy potících se mužů liší, všechny nejvíce zajímá, co se skrývá za zdí. Ta totiž odděluje jejich miniaturní saunové království od toho ženského.

Životní peripetie nesourodé skupinky mužů, jejichž útočištěm se stala sauna a s ní spojené procedury, se staly pro Jaroslava Rudiše základními kameny Českého ráje. Novela vystavěná výlučně na dialozích se již dříve dočkala divadelní adaptace (pod názvem Čekání na konec světa v brněnském Divadle Feste) a nyní po jejím vydání vidíme, že text i přes netradiční výstavbu funguje i v tištěné podobě.

Postavy, které jsou namísto jmen titulovány svými profesemi, jako například „ten, co rozváží psí žrádlo“, případně sociálním statusem (ten, co mu umřela žena; ten, co je úplně nejmladší), spolu rozprávějí ve stařičké sauně, jejíž konec se podle všeho neodvratně blíží. Podobné rozhovory by někteří mohli vést u piva, další na rybách a jiní třebas za pomezní čárou při utkání krajského přeboru. Sotva by se však takto nesourodá skupina mohla sejít jinde než v sauně.

To, co v Rudišově sauně probíhá, je v podstatě oslava obyčejnosti a všednodennosti, banalit, kterými probleskují obavy, sny i touhy. Postupně se při tom rozkrývají životy potících se mužů i jejich okolí. Letitá tajemství se tu v proudu rozhovorů, promluv i pří prolínají s jednou zásadní otázkou, na niž aktéři neznají odpověď – jak to vypadá za zdí, zpoza které často slyší ženský smích.

Jakmile se čtenář zorientuje v ansámblu postav a takříkajíc naskočí na vlnu jejich hovorů, je mu zatěžko z ní vystoupit, neboť v sauně vše plyne s neuspěchanou jistotou a směřuje k zanoření do chladné vody bazénku.

„Jak vás tak poslouchám, pane doktore, tak to se ženskými nikdy nebylo lehký. – Nebylo. Ale ani s námi. Víte, já nevím, kde se to v lidech vzalo, že si všichni myslí, že to má být lehké. Nebo že všichni mají být šťastní. Všichni to chtějí, všichni se rvou a nakonec jsou jen nešťastní z toho, že chtějí být šťastní.“ (s. 62)

Dialogy i přerývaně vedené hovory, kdy každý mluví o tom svém, se střídají s historkami s až pábitelskou atmosférou, u nichž není podstatné, zda se staly, ale že se stát mohly. Lehkost plynutí textu je výrazným pozitivem této novely. Ve srovnání s úsečností Národní třídy, jejíž hrdina Vandam byl vytesán z holých vět, zde tak autor pracuje se zcela odlišnou poetikou.

Kultura maloměsta se všemi klady i zápory je vryta do postav, jejich ambicí, motivace i rozhledu. Mohlo by se proto zdát, že stejně jako se opakují roční období, která tvoří určité předěly v textu, dojde i k zacyklení témat promluv, neboť ta se při omezeném počtu aktérů musí zákonitě začít opakovat. Zvědavost, touha nahlédnout za zeď a odhalit, co se za ní skrývá, však naštěstí zvítězí a kolotoč debat se zastaví. Saunérka, jediná jednající ženská postava, je po jejich vniknutí do světa za zdí „trochu překvapená“, když místo štamgastů najde jen prázdnou saunu, ale nakonec uklidí, zhasne a odejde.

Rudišova kniha dokáže zachytit kouzlo okamžiku a podobně jako sauna a s ní spojené procedury přinést uvolnění i mrazení v zádech. Jako pro muže je ale pro autora recenze otázkou, jakou míru pochopení a zájmu o Český ráj, jeho hrdiny a jejich strázně budou mít čtenářky. Jakkoliv se v současné době genderové dělení upozaďuje, Rudišova novela je o mužích a jejich vnímání žen i světa, který možná je a možná není identický s tím ženským. Odpověď na tuto odvěkou otázku se ale muži (ani ženy, pokud si podobnou otázku kladou) nikdy uspokojivě nedozvědí. Řečeno s Jamesem Brownem – this is a man’s world se všemi jeho klady i zápory, důvěrně známý a bez příkras.

Kupte si knihu:

podpoříte provoz našich stránek

Recenze

Spisovatel:

Kniha:

Labyrint, Praha, 2018, 182 s.

Zařazení článku:

beletrie česká

Jazyk:

Hodnocení knihy:

80%

Diskuse

Vložit nový příspěvek do diskuse