Gender queer je zastřešující termín pro jedince, kteří se necítí být ani mužem, ani ženou. Jako nebinární a asexuální se vyoutoval/a také americká/ý autor/ka Maia Kobabe. V komiksové autobiografii Gender Queer své rodině a následně široké veřejnosti upřímně a pečlivě přibližuje celoživotní nucení překonávat hranice genderu a boj s vlastní sexualitou. Zživotňuje odtažité kategorie genderové identity, pod kterými může být obtížné vidět osobní příběhy.

Maia Kobabe si na nemilovaných hodinách autobiografie při studiích komiksu v San Francisku, která započal/a v roce 2013, uvědomil/a, že mimo posedlosti četbou jsou její témata převážně genderového rázu. Na popud učitelky vytvořil/a krátký komiks, ale posléze jej v bloku zalepil/a. Tato historka tvoří prolog k hlavní části komiksové autobiografie Gender Queer a je dovedená až do roku, odkdy vede Kobabe workshopy pro mládež, které byly impulsem k veřejnému coming outu. Setkává se při nich s mladými dospívajícími lidmi a zjišťuje, zda je mezi nimi někdo, kdo tápe stejně jako on/a. Kniha vznikla po úspěchu malých úseků komiksu zveřejněných online.

Problém, s nímž se potýkají nebinární osoby, je rodová binarita on/ona užívaná v jazyce. Gender queer se většinou pojí s požadavkem neutrálního oslovení. V českém prostředí není tato lingvistická otázka zatím vyřešena a do popředí vstoupila v poslední době s nutností informovat o ocenění nebinární/ho nizozemské/ho autora/ky Marieke Lucas Rijnevekd Bookerovou cenou za rok 2020 za román The Discomfort of Evening (nakladatelství Argo chystá titul na letošní podzim pod titulem S večerem přichází tíseň). Oříškem je tedy i překlad Gender Queer do češtiny. Po konzultaci překladatelka Barbora Doležalová upřednostnila střídání rodu, které při čtení nepůsobí rušivě.

Autor/ka v komiksu vypichuje životní události spjaté se sociálním pohlavím a očekáváním společnosti počínaje vzpomínkou, jak kamaráda z dětství jeho sestry oblékly do ženských šatů, přes upřednostňování krátkých vlasů až k odporu k růžovým kalhotkám a nadšení z objevu nerdských slipů. Souvisí s tím i ztracenost v oblasti sociální inteligence. Například dokud ji/ho učitelka neupozornila, že zapáchá, nepoužíval/a deodorant.

Jsou to ale především biologické projevy ženského těla, ke kterým Kobabe cítí bytostný odpor, hraničící někdy až s bolestí – menstruace, rostoucí prsa, holení nohou, gynekologické vyšetření děložního čípku. Deset let nenosil/a kraťasy, aby si nemusel/a holit nohy. Přál/a si rakovinu prsou, aby si je mohl/a nechat odebrat. Před gynekologickým vyšetřením musel/a brát sedativa. Odpor k fyzičnosti souvisí i se sexuálními preferencemi, k upřednostnění představ před fyzickým kontaktem.

Čistá, přehledná malba s jednolitým pozadím tlumených barev, kterým dominuje písková, asociující poušť a duchovní vyprahlost, kontrastuje s duševními chaotickými stavy, kterými si ústřední postava prochází. Čtenářsky přívětivý je i zvolený font. Přímost a otevřenost komiksu přispívá k jeho uvěřitelnosti a autentičnosti. K podrobnému zachycení sebehledání určitě pomohlo i psaní deníků v pubertálním období. Lásku k systematičnosti a poctivému nazření sebe sama prozrazují i zveřejněné přehledy o četnosti masturbace.

Ke zmatené ústřední postavě stojí v protikladu jako klidný element její sestra, jež má genderovou otázku vyřešenou, žije s transsexuálem a stává se nositelkou důležitých impulsů vedoucích k „aha efektu“.

Co se moc nepovedlo, je obálka knihy. Má evidentní symbolický význam, dva obrazy půlící stranu, navíc s nápisem přes horní ilustraci, působí ale poněkud rušivě, tříští pozornost a od nahlédnutí do komiksu spíše odrazuje.

Řemeslně dobře zvládnutý autobiografický román přináší do českého prostředí hloubkový a ucelený střípek na nepříliš medializovaná a literárně zpracovávaná queer témata. Jako nebinární v českém prostředí veřejně vystupuje např. Eva Švagr, spoluzakladatelka organizace TakyTrans. Z literární oblasti v tomto ohledu v poslední době vyniká překlad Bookerovou cenou oceněného románu Britky Bernardine Evaristové Dívka, žena, jiné, ve kterém je nebinární jedna z ústředních dvanácti postav. Maia Kobabe v komiksu Gender Queer citlivě a srozumitelně uvádí do složitého prostředí niterných pocitů. Nevyvolává senzaci, ale porozumění.