Svůj sen stát se spisovatelkou si bývalá redaktorka Luisa von Kamecke splnila již před více než čtvrt stoletím, kdy pod pseudonymem Elaine Winter začala psát romány pro ženy. Romantickou rodinnou ságu o ženách z Falkensee poprvé vydává pod pravým jménem a představuje v ní své nejosobnější dílo, inspirované vzpomínkami vlastní matky. Historickým románem s prvky červené knihovny vzdává hold předkům, kteří v roce 1944 museli opustit západopruské pozemky a prchnout do Německa. Čeští čtenáři si zatím mohou přečíst pouze první díl trilogie Ženy ze statku Falkensee (2020, č. 2022), který se odehrává v letech 1904–1909; na překlady svazků Hvězdy nad Falkensee (Die Sterne über Falkensee, 2021) a Bouře nad Falkensee (Stürme über Falkensee, 2021) si budou muset ještě chvíli počkat. Kamecke tematicky a již samotným slovem „ženy“ v titulu zařazuje první svazek mezi díla současných německých autorek píšících o osudech silných žen v určitém historickém období, jako jsou např. románové trilogie Dcery nové doby (2016, č. 2019) Carmen Kornové, Ženy z poloostrova Nordstrand (Die Frauen vom Nordstrand, 2019) Marie Sandersové, Zázračné ženy (Die Wunderfrauen, 2020) Stephanie Schusterové nebo plánovaná čtyřdílná sága Ženy z ostrovního salonu (Die Frauen vom Inselsalon, 2022) Sylvie Lottové.

Zakázané polské ovoce

Hlavní hrdinkou Žen ze statku Falkensee je dvacetiletá Charlotta von Bargelow, dcera západopruského velkostatkáře, která musí čelit dvěma nepřekonatelným dobovým překážkám, a sice stavovské nerovnosti a nerovnosti mezi muži a ženami. Jakožto dívka toužící po odborném vzdělání v zemědělství a možnosti spolurozhodovat při hospodaření na rodinném statku nese svou předem určenou životní dráhu ženy v domácnosti, jejíž kvality se hodnotí podle úspěšnosti čajových dýchánků, obzvlášť s nevolí. Charlotta není přehnaně krásná, ale její svéhlavost, samostatnost a inteligence z ní dělají přitažlivou ženu – když už ne pro místní nápadníky, kteří lapají po dechu při pouhé představě, že by jejich budoucí choť mohla chtít diskutovat o politické situaci mezi Poláky a Němci nebo jezdit bez gardedámy na koňský trh, pro čtenářky románu určitě.

Charlottina podobnost s Elizabeth Bennetovou z Pýchy a předsudku není náhodná. Kamecke se netají tím, že jsou pro ni romány Jane Austenové velkou inspirací, a tak nás ani nepřekvapí, že Ženy ze statku Falkensee mají svého „pana Darcyho“. První krátké setkání s mladým Polákem Karolem je nabité energií a plné klasických slovních přestřelek, při nichž oba tvrdohlavě trvají na své pravdě. Když se pak jejich cesty nakrátko rozdělí, je v příběhu připravena půda k romantické zápletce. Kdo by se netěšil na další setkání s pohledným cizincem, kterému se „mezi tmavým obočím klenoucím se nad nebesky modrýma očima […] rýsovala kolmá, přísná vráska“?

Autorka staví zápletku na životních dramatech vycházejících z etického kodexu konce 19. století, týkajícího se především uzavírání sňatků z rozumu, postavení sloužících vůči panstvu či důležitosti mužské cti. Dále líčí možné důsledky cizoložství pro celou rodinu a nenápadný, leč vytrvalý boj moderně smýšlejících žen za svá práva, který v dnešním čtenáři stále budí uznání. Ukazuje však také svět žen, které jsou se svou předurčenou rolí spokojené a změnami pohrdají. Historický kontext díla vnáší do tohoto klasického rodinného románu originalitu a přibližuje nám málo známé prostředí Západního Pruska. Ve 13. století se v údolí řeky Visly usadil řád německých rytířů, kteří zde zavedli katolickou víru, avšak po jejich porážce v 15. století území opět připadlo Polskému království. V roce 1772 se pak oblast rozkládající se od Gdaňska po Toruň stala západní provincií Pruska. Poláci a Němci zde žili po staletí vedle sebe bez větších problémů, než na konci 19. století zesílily etnické a národně-politické boje. O nelehké situaci a utlačování polských menšin se v románu dozvídáme pouze z útržků, které Charlotta tajně vyčte z novin, nebo od zapáleného aktivisty Karola. Jediné, co víme jistě, je, že Němci s Poláky téměř nekomunikují a najímají si je maximálně jako levnou výpomoc v období sklizně.

Nudle v závoji

Pochvalu si román zaslouží za popisy dobových hospodářských prací na statku, bojů s neúrodou a počasím, místopisu i statku samotného, neboť z nich lze cítit pouto i lásku, kterou autorka k zemi svých předků i rodině von Bargelow cítí. Líčením venkova, mezilidských vztahů na usedlosti, smyslu pro povinnost a v neposlední řadě nevhodné volby partnera rovněž připomínají viktoriánský venkovský román Daleko od hlučícího davu (1874, č. 1981) Thomase Hardyho. Je vidno, že autorka autentická vypravování svých příbuzných dobře poslouchala a s přehledem vykresluje dobové oblečení, pokrmy („königsberské klopsy“, „nudle v závoji“) či cestování vlakem a ví si přesně rady s tím, co komu na počátku 20. století příslušelo. Při četbě se tak například můžeme pokusit vcítit do bolesti zámožných matek, které své vlastní děti pomalu ani nesmějí pochovat a od narození je musí svěřovat do péče vyškolených chův.

Jelikož se jedná o oddechovou četbu, jež si klade za cíl především potěšit čtenáře a vtáhnout ho do napínavého děje, zvolila ostřílená autorka románů pro ženy prostý, přímočarý jazyk s četnými dialogy. Román rozdělila do téměř padesáti krátkých kapitol, ve kterých je reflektorem děje pokaždé jiná postava, jejíž úhel pohledu dodává narativu novou perspektivu. Kromě členů rodiny Bargelowů se tak dostávají ke slovu i některé služebné, bratr Frederick, trpící záhadnou chorobou, či rodinná chůva, která výchově panských dětí obětovala celý život. Přeskakováním od jedné postavy ke druhé využívá Kamecke osvědčený trik k vystupňování napětí, přičemž dramatický vývoj gradujících zápletek náhle přeruší koncem kapitoly. Ačkoliv se v románu odehrávají tragické osudy, obsahuje prvky venkovské idyly (zrající pšenice, lesk koňské srsti) a podává obraz milující rodiny, která stojí vždy při sobě.

Romantická dobová dramata se těší velké oblibě nejen v televizním zpracování (Panství Downton, Bridgertonovi), ale i na papíře. Kamecke se s druhým dílem ságy z Falkensee dokonce podařilo dočasně dostat do první třicítky bestsellerů časopisu Der Spiegel a první díl se dočkal již třetího dotisku. Pokud právě hledáte odpočinkovou četbu na víkend, u které se dozvíte i něco nového z historie Pruska, nebojte se spolu s ženami z Falkensee zavítat do úrodných dolin Viselského zálivu.