Uprchlík kříží svou stopu. Vyprávění z vrahova dětství

Sandemose ve svém románu za pomoci tehdy populární metody psychoanalýzy dešifruje a hodnotí vlivy, které pokládá za klíčové pro vývoj osobnosti. Pro hrdinu knihy je celá výpověď způsobem terapie, jejímž cílem je udělit si rozhřešení. Snahou Espena Arnakkeho je jinými slovy svalit vinu za svůj čin na prostředí, z něhož vyšel a které ho formovalo.

Zákon Jante zná ve Skandinávii každý, ne každý Seveřan ale dnes ví, odkud se vzal. Vzápětí po vydání knihy Uprchlík kříží svou stopu začalo desatero Aksela Sandemoseho (1899-1965) žít vlastním životem a Skandinávci je od třicátých let považují za vzorec maloměstské přízemnosti a pokrytectví. S proslulým románem i Zákonem Jante se dnes díky nakladatelství Argo a ve výborném překladu Jarky Vrbové mohou seznámit i čeští čtenáři.

Aksel Sandemose je otcem pojmu Janteloven (zákon Jante), který je dodnes ve Skandinávii symbolem omezené maloměstské morálky.