Angelika Overath: Ten den. Román jedné noci. Přel. Jitka Nešporová, Praha, Nakladatelství Lidové noviny, 2012, 112 s.
Podpoříte provoz našich stránek.
Od odsunu sudetských Němců z území dnešní České republiky uplynulo už téměř sedm desetiletí a daleká generační výměna. Do rezervoáru dějinných témat, ze kterého se napájí beletrie, proto nyní odsun pronikl z hlediska generace, jejíž spojnice se starou vlastí jejich rodin už jsou spíše jen teoretické.
Ale vždyť ona dýchá, pomyslela si, slyším přesně, jak dýchá. Ona už ale nedýchá, to ví, protože je mrtvá. Už do telefonu jí řekli, že matka umírá, že už matku nezastihne naživu, i kdyby sem těch sto kilometrů okamžitě jela taxíkem. Přijala tu zprávu s bodavým ulehčením – a vzápětí se dostavila zběsilá panika.
Jsem Evropanka, ročník 57. Mládí v Karlsruhe, to byly večery prožité ve Straßburgu nebo v Colmaru. Pasolini a Paolo Conte nás provedli Itálií, zato východní část Německa pro nás byla cizinou. Po studiích jsem s mužem a dětmi odjela na tři roky do Soluně, jež mi byla bližší než Paříž. Když jsem v rámci svého působení pro jeden časopis poprvé sestupovala ze schůdků boeingu Air France na přistávací plochu v Západní Africe, cítila jsem, že tuto zemi miluji, voněla jako novorozeně.
