SD

Sára Dvořáková

Slavný klavírista se po tragické události uzavřel na ostrově a i pouhé pomyšlení na hudbu mu způsobuje bolest. Možná ho z traumatu vyléčí jeho syn, přezdívaný „Malý princ“. Psychologický thriller plodného francouzského autora je zajímavý i tím, že jej napsal ve dvojici s vlastní matkou.

Lidmila má už po krk neustálých nucených ústupků dokonalé sestře a věčného ponižování ze strany vlastní matky. Jenže krátkodobý pocit zadostiučinění, vyvolaný anonymním udáním na Lenčina záletného manžela, se brzy obrátí v hořké zklamání.

Nikdo není dokonalý. Své o tom ví Lionel Duroy alias novinář Marc, který se rozhodl pátrat po tom, jak to bylo s vraždou Any Mladićové, dcery generála Ratka Mladiće, který si dnes jako válečný zločinec odpykává doživotní trest. Jinak ho však vidí jeho spolupracovníci, blízcí a spoluobčané. Zima mužů je působivý román a ve čtenáři zanechá výrazný dojem. Probírá témata rodinných vztahů, přátelství, politiky, korupce a války, zejména pak (ne)ospravedlnitelnosti hrůzných zločinů.

Potkají se Češka a Francouzka v Londýně… a každá skončí v zemi té druhé. A tak si posílají dopisy a sdělují si novinky, dojmy a zkušenosti při objevování cizí kultury. Všední, vtipný a familiární styl však nejednou vystřídá pragmatický, angažovaný a analytický tón, který obyčejnou korespondenci povýší na trefnou a výstižnou sondu do českého a francouzského životního stylu.

Aldo podvedl Vandu, utekl a zanechal ji samotnou i s dvěma dorůstajícími dětmi. Vandě se nakonec podařilo manžela získat zpátky, ale následky nevěry se potáhnou až do přespříští generace. Rodinné vztahy jsou až příliš provázané na to, aby se jednání jedněch neprojevilo v přemýšlení druhých.

Chudinská čtvrť na jihu Itálie. Násilí všude, kam se podíváš. Rodinné a sociální zázemí předurčuje budoucnost, vše svazují konvence a rodinná pouta. Kdyby Rosa Ventrella se svým románem přišla dřív, možná by se dočkala úspěchu, který sklidila Elena Ferrante. Dobíhá však jako druhá, a ačkoli je její příběh stejně autentický, působí jen jako slabší kopie.

Dvaačtyřicetiletý dikobraz si sedne pod baobab a začne líčit svou temnou minulost. Sám se rozhodl vystoupit ze zvířecí říše a jít mezi lidi. To se mu stalo osudným, stal se někomu zlým dvojníkem. Jenže jeho pán měl stále větší hlad, a jemu nezbývalo než ho nakrmit. Proč ale se svým pánem neodešel? Dostal se nakonec ze spárů černé magie?

Mladý spisovatel François-Henri Désérable se vydává po stopách pana Piekielnyho, (smyšlené?) osoby z autobiografie Romaina Garyho Příslib úsvitu. Pátrá po informacích o neznámém z domu č. 16 v ulici Velká Pohulanka v polském Vilnu, představuje si, jaký vedl život, vypráví nám ten svůj a obratně ho mísí s osudy slavného spisovatele. Vtipné a nápadité vyprávění letos zaujalo poroty hned několika francouzských literárních cen: Prix Goncourt, Prix Médicis, Prix Interallié.

Adèle má vše, co potřebuje, aby mohla být šťastná: milujícího manžela, zdravého synka, zajímavou a výnosnou práci, přátele a rušný život velkoměsta. I přesto má pocit, že je její život prázdný, rodina jí neprojevuje dostatek lásky a zajištěný život jí připadá nudný. Zpestření hledá v náručí jiných mužů, kde se snaží ukojit svou závislost. Hraje dvojí hru, manžel ji však nakonec prokoukne. Podaří se mu Adèle vyléčit a obnovit ztracenou důvěru?

„Román nemá kritizovat ani hodnotit, jeho úkolem je nabídnout příběh,“ říká spisovatelka a novinářka Leïla Slimani, jež v současné době úzce spolupracuje s francouzským prezidentem Macronem. Do Prahy se přijela představit při příležitosti vydání překladu své prvotiny, knihy V lidožroutově zahradě, přičemž její román Něžná píseň, oceněný Goncourtovou cenou, nakladatelství Argo čtenářům nabídlo už na jaře.

Při práci v archivu narazila Maud Simonnotová na neznámé jméno a začala se o záhadnou osobnost zajímat. Ukázalo se, že Robert McAlmon, americký spisovatel a zakladatel nakladatelství Contact, hrál klíčovou roli ve 20. letech 20. století v Paříži. To on objevil talent E. Hemingwaye a dopomohl J. Joyceovi k vydání jeho později slavného díla Odysseus. Simonnotová ve svém biografickém románu vykresluje postavu McAlmona v dobových literárních a vztahových souvislostech.

Cynický novinář a spisovatel Patrick Besson opět zesměšňuje francouzskou společnost. Tentokrát mu k tomu slouží 17 kratičkých povídek, kde se setkávají osobnosti z různých časových období. Autor si vypůjčuje knižní tituly, upravuje lidské osudy, míchá dohromady různé události a hlavně se nebojí kriticky, s nadsázkou a humorem vykreslit (nejen) současnou Francii.

David McNeil si myslel, že se mu vážné nemoci vyhnou, a tak bez obav pil a kouřil až tři balíčky cigaret denně. Jenže se přepočítal. Slavnému písničkáři, spisovateli a synu Marca Chagalla diagnostikovali rakovinu jícnu. Teď na něho u postele číhá smrt v podobě supa a nikdo už ani nevěří, že by se jeho stav mohl zlepšit. McNeil se sice nemůže hýbat, ale pouští se do vyprávění svých prožitků, vzpomínek a roztodivných představ. Snaží se boj s rakovinou vyhrát.

Myriam se touží vrátit do práce, a tak s manželem pro své dvě děti najmou chůvu. Ta si je všechny okamžitě získá svými schopnostmi výborné kuchařky, pečlivé uklízečky a oddané hlídačky dětí. Chůva Louise si však v domácnosti Masséových rychle získá až příliš pevné místo. Vztahy se proplétají, tajemná žena vzbuzuje víc a víc otázek, vtírají se i obavy. Jednoho dne budou rodiče hořce litovat, že své potomky této ženě svěřili.

Paul Colize rád poslouchá rockovou rozhlasovou stanici Classic 21, kde mezi dvěma písněmi uslyšíte i historky z rockového prostředí. Vždycky prý chtěl napsat knihu o rocku, ale také o locked in syndromu a rovněž detektivku. Proto se rozhodl, že nebude psát knihy tři, ale jen jednu, kam se vejde vše. Tak vznikl román Back up.

Tajemný film z padesátých let, pět mrtvol bez očí a mozků, jeden slepý sběratel filmů, k tomu schizofrenní komisař Sharko a souběžně pátrající vyšetřovatelka, svobodná matka dvojčat Lucie Hennebellová. Francouzská policie se během parného léta rozhodně nudit nebude. A ani čtenář, který se do četby temného detektivního románu pustí. Pokud ho tedy neodradí podrobné popisy zmrzačených mrtvol a děsivé informace o manipulování lidí.

Ve druhém díle Féerie s autorem přihlížíme bombardování Paříže na konci druhé světové války. Prim tu mají opět Célinův jazyk a styl: vykresluje děsivé nálety, pestrobarevné ohňostroje, ohlušující rány a děs a hrůzu sousedů. Vše doplňuje nesouvislými vzpomínkami, celý text tak působí dosti neuspořádaně. To, co spisovatel prožíval během nočního bombardování, vnímá čtenář při četbě jeho románu velmi sugestivně.

Není to žádný dokumentárně přesný životopis: Stéphanie Kalfon se spíše snaží vykreslit atmosféru doby a domýšlí si pocity skladatele Erika Satieho, jehož postava je dodnes zahalena rouškou tajemství. Autorka jako by se při psaní inspirovala Satieho hudbou: její styl je jemný, energický, jindy rozvláčnější, hraje si se slovy a rýmy, slova dostávají role podobné notám. Tahle kniha je jako malá báseň v próze.

Bernard a Véronique byli dokonalý pár. Do chvíle, než se Véronique na dovolené v Tunisku stala obětí sebevražedného útoku. V románu sledujeme dvě roviny vyprávění: jak se Bernard vyrovnává se ztrátou milované manželky a jaké důvody vedly mladého Seifeddina ke spáchání atentátu na pláži v Súse. Dreyfus pomocí propracovaného jazyka a stylu i emocemi nabitého vyprávění přibližuje reálné a velmi aktuální události.

Tři muži a jedna žena v dnešním světě plném velkých otázek: Karine Tuilová chtěla napsat román o syndromu posttraumatického stresu vojáků vracejících se domů z míst válečných konfliktů. Nakonec se však její kniha Bezstarostnost zabývá řadou dalších stěžejních problémů současnosti, jako je rasismus, nevěra, antisemitismus, postavení ženy, moc peněz, kriminalita, terorismus, válka a její následky, korupce...

Spisovatel je pozorovatel a svědek. Oproti novinářům a politikům má výhodu, že může o realitě podat obrázek mnohem bohatší, věrnější, vrstevnatější. Na začátku má sice nějaký úmysl, plán, určitou představu o budoucím díle, ale v průběhu psaní se mu dílo začne měnit pod rukama, žít vlastním životem. A proti tomu nic nezmůžete, říká Karine Tuil, autorka románu Bezstarostnost.

Julese právě opustila přítelkyně, a do toho mu volá matka, že se jí v Bouloňském lesíku ztratil Adolphe, totiž kocour… Společně se tedy proplétají houštím a při honu na šelmu se seznamují s populací, která žije na okraji společnosti, ale pořád je její součástí. Kromě moralizujících výroků doprovázejí prohlídku pařížského parku hrdinovy sebelítostné komentáře.

Hrozivé vyprávění o rozsáhlé přestavbě zděděného obřího domu. Kdy je ideální vzít tuto knihu do ruky? Pokud se zrovna chystáte nějakou rekonstrukci podstoupit, riskujete, že budete vyděšeni natolik, že si svůj plán rozmyslíte. Pokud se jí již věnujete, můžete se utěšovat vědomím, že nejste jediní, s kým si dělníci dělají, co chtějí.

Sorj Chalandon se po dvaceti letech přátelství dozvídá, že jeho přítel a vzor, irský vůdce v boji za nezávislost Denis Donaldson, působil jako tajný agent britské MI5. Se zradou se potřebuje vypořádat, a tak se z ní pokusí vypsat. Román je důvěrná zpověď, vzbuzuje zvědavost a zájem dozvědět se více o Irsku, jeho zrádci, ale také o autorovi samotném.