S rozkladem komunistického režimu na sklonku osmdesátých let začíná v Rusku, na Ukrajině, v Bělorusku a na celém území bývalého impéria současnost.
MP
Martin C. Putna
Kollárova Slávy dcera je mrtva. Je snad nejmrtvější ze všech děl, která byla v češtině napsána. Leží jako obludný kadávr, jako bludný balvan v dějinách české kultury. Sice se stále stává, že ji někdo znovu vydá, jako by si mrtvolného puchu nevšiml. Najde se však někdo, kdo ji také doopravdy čte?
Následující část našeho povídání bych rád věnoval fenoménu míst. Vedle toho, že se při výkladu osobností zabýváš jejich duchovní genealogií, jak jsme o tom dosud mluvili, je totiž nahlížíš i prizmatem místa, kde žily a tvořily. Co pro tebe tedy místo ve vztahu k osobnosti, jako klíč k ní, znamená?
VNITŘNÍ DOBRÝ SVĚT VERSUS VNĚJŠÍ ZLÝ SVĚT. V autorově paměti vyvstává tento protiklad ve dvojici názvů „krajina zahrady“ a „zahrada krajiny“. „Krajina zahrady“ – to je krajina, ohraničená zdí zahrady u rodného domu v Děčíně, plného vysoké literární kultury a starožitností, do něhož nesmí televize a vůbec reálněsocialistická realita, ale v němž se zato po večerech starosvětsky předčítá.
Dějiny recepce Oswalda Spenglera v evropském a americkém myšlení jsou velmi obsáhlé. Po všech výše zmíněných autorech, kteří se do spenglerovské diskuse zapojili, i po mnohem větším počtu autorů nezmíněných (Max Weber, Ernst Troeltsch, Georg Lukácz, Theodor Adorno...) stále přibývají nové spenglerovské studie a monografie.
Na začátku monografie Česká katolická literatura v evropském kontextu 1848–1918 (1998) byla provedena definice fenoménu, který lze v moderní evropské kultuře nazývat „katolickou literaturou“. Nejde o definici literárněteoretickou a estetickou, nýbrž o definici literárněhistorickou, respektive kulturněhistorickou a literárněsociologickou: „Katolická literatura“ je uměleckým a/nebo propagačním sebevýrazem katolického milieu neboli specifického segmentu společnosti...
Sociolog náboženství Alan Wolfe v knize The Transformation of American Religion. How We Actually Live Our Faith (Proměna amerického náboženství. Jak skutečně žijeme svou víru, 2003) na základě rozsáhlého výzkum, prováděného mezi katolíky, protestanty z tradičních církví, návštěvníky „velekostelů“ i Židy...
Oblouk reflexe Havlovy spirituality lze uzavřít shrnutím: Hlavní linie, do které toto myšlení patří, je tradice světonázorového i žánrového „pomezí“, kterou v českém prostředí kanonizoval T. G. Masaryk.
