HB

Helena Březinová

Jaké je Kalmanovo Letní světlo? Místo děje: vesnice o čtyřech stech duších na západě Islandu. Čas: konec 90. let, tudíž doba velkých společenských změn, například privatizace bank, kteréžto změny v roce 2008 vyústily v naprostý krach ostrovního hospodářství.

Proč do češtiny překládat román odehrávající se na norské katedře lingvistiky? Román, kde hlavní aktéři bádají krom jiného o budoucnosti norštiny v globalizovaném světě? Přinejmenším ze dvou důvodů.

O čem píší současní skandinávští dramatici? Vlastně o tomtéž jako Ibsen a Strindberg. O účtování po sebevraždě, o úzkosti, o krizi středního věku, rodičovském egoismu, šosáctví, o manželském pekle, o démonech v naší duši a znovu a znovu o smrti. Všichni do jednoho si navíc volí středostavovské hrdiny. Přitom dokazují, že „lidé si zaslouží politování“ i nyní, a že i měšťanovi dneška je akutně zapotřebí nastavovat zrcadlo – a bez milosti ho dráždit.

Na samém sklonku roku 2007 vyšly jako součást řady dějin států v Nakladatelství Lidové noviny Dějiny Dánska (Danmarkshistorien). Jde o dílo překladové, neboť v Čechách dosud není historik, který by si na dějiny Dánska troufl, a zároveň jde o jedno z vůbec posledních jednosvazkových zpracování dějin tohoto království.

Útlý román Norky Hanne Ørstavikové Ve skutečnosti (1999)se v originále jmenuje Stejně pravdivé, jak já jsem skutečná. Řádka připomínající lyrický verš dává tušit, že půjde o hledání pravdy, životní cesty, autentické existence. To se potvrdí hned na prvních stranách. Stejně jako nadpis působí existenciálně i výchozí situace. Vypravěčka Johana, studentka psychologie, nemůže ven ze svého pokoje. Je v něm zamčená.

Zákon Jante zná ve Skandinávii každý, ne každý Seveřan ale dnes ví, odkud se vzal. Vzápětí po vydání knihy Uprchlík kříží svou stopu začalo desatero Aksela Sandemoseho (1899-1965) žít vlastním životem a Skandinávci je od třicátých let považují za vzorec maloměstské přízemnosti a pokrytectví. S proslulým románem i Zákonem Jante se dnes díky nakladatelství Argo a ve výborném překladu Jarky Vrbové mohou seznámit i čeští čtenáři.

Román Až nadejde čas se nedočkal odezvy jen v literárních rubrikách, nýbrž plnil několik měsíců všechny sekce. Psaly se čtenářské dopisy i komentáře a v hostující roli recenzenta vystoupil dokonce tehdejší ministr školství. Høegova nejkontroverznější kniha však přinesla i jinou novinku – po prvotních nadšených recenzích napsal vlivný kritik deníku Information Erik Skyum Nielsen kritiku zdrcující. Poté už se Høeg nikdy nedočkal nadšeného ohlasu a poslední dva romány recenzenti strhali.

Literární dílo Dánky Helle Helle (1965) zatím čítá dvě povídkové sbírky, tři útlé romány a jednu žánrově nezařaditelnou prvotinu. Je to však literatura stylově vybroušená a ve výrazu neotřele úsporná.

Poslední román světově proslulého dánského autora současnosti Petera Høega vyvolal ve Skandinávii značný rozruch ještě před oficiální premiérou. A to nikoli díky tomu, že v tamních podmínkách se podobná literární událost běžně dostává na titulní strany novin.

Šestapadesátiletá novinářka Karin Sommerová si na Skejø přijíždí odpočinout od věčných uzávěrek a navíc tu hodlá napsat knihu. Jenže znepokojivá šeptanda probudí její zvědavost a příliš klidu na psaní jí nedopřeje. Záhadným úmrtím v domově je třeba přijít kloub.

Detektivkám se islandská kritika věnuje se stejnou vážností jako literatuře „vážné“ a jeden z hvězdného tria islandských detektivkářů, Árni Þórarinsson, byl za svůj nový opus Tími nornarinnar (Čas norny) dokonce nominován na knihu roku 2005 v kategorii beletrie. Nové detektivky představili roku 2005 i jeho slavní kolegové Arnaldur Inðridason a Þráinn Bertelsson.