Literatura je nástroj. K útoku, pomstě, ale i k obraně. Využít ji dokázala francouzská autorka Vanessa Springora ve své knize Svolení. Vrací se v ní ke vztahu, který ve čtrnácti letech navázala s padesátiletým mužem. Dávnou zkušenost popisuje ze svého pohledu: jinak než tehdejší partner, oceňovaný spisovatel Matzneff.
Jednoho dne se legendární cestovatel rozhodl pozvat novináře z celého světa do svého venezuelského domova. Napínavá, emotivní a promyšlená cesta do hlubin nejen divoké džungle, ale i lidské duše. Příběh o tom, jak jeden telegram může vést k dobrodružství, kterému málokdo uvěří.
Léto končí a moji nejmilejší známí – mám takové, jaké jsem si udělal – píšou smutné vzkazy a zlomené reportáže z letovisek, v nichž se uklízí. Čtu je s přemáháním, vždyť čekám spíš novinky a nabídky, život, život. Ale i všude kolem mě už trčí židle nohama vzhůru, vytírá se a slunce olizuje černé lino, které ne a ne vyschnout.
Proč dodnes milujeme vyprávění, verše i mýty starých Seveřanů? A v čem mají čeští zájemci o dávné severské texty mimořádné štěstí? O světě staroseverské literatury i jejím vztahu k dnešku diskutují nordistka a překladatelka Marie Novotná a religionista a překladatel Jiří Starý.
Trochu polemika s otcovým prozaickým dílem, kvůli kterému bude už navždy vnímán jako „Balabán mladší“, trochu sekvence slohových cvičení na různá zadání, je ale třeba přiznat, že zdařilých. Lukáš Balabán ve své prozaické prvotině ukazuje vztahové karamboly a prokletí výchovy a sarkasticky komentuje dnešní společenské diagnózy. Je to román? A záleží na tom?
Nový román Dana Browna jistě potěší pražské hoteliéry a incomingové agentury. Jestli potěší také čtenáře, není tak jisté. Od spekulativní detektivky s historickým pozadím se totiž opět odklání k technothrilleru.
Válečná špionáž, láska a hlavně cestování v čase. Poetický román v dopisech, v němž se stírají hranice mezi válečnými stranami, historickými obdobími, nepřítelkyněmi a milenkami – mezi Červenou a Modrou.
Mohly ženy získat v prvních staletích křesťanství kněžské, či dokonce biskupské svěcení? Historik umění se snaží tuto otázku zodpovědět na základě možností vlastního oboru, aby pak knihu zakončil poněkud překvapivou otázkou: Záleží na tom v dnešní debatě vůbec?
Surová dystopie plná ironie a nadsázky, kritiky a absurdna odkazuje na Ruské impérium a nechává nahlédnout do příběhu Oblomovů, mocné rodiny odhodlané trýznit svět a vytvořit svou vlastní říši.
Nový sborník plzeňských mezioborových sympozií se věnuje kapitálu a kapitalistům, tomu, jak se umělci dokázali uplatnit na ekonomickém trhu i jak podnikatele ve svých dílech zobrazovali a hodnotili.
Nakladatelství Crew pokračuje ve vydávání letité, nicméně v Evropě mimořádně úspěšné španělské komediální série. Aktuální příběh bohužel patří k těm průměrnějším.
Představte si, že jste možná posledním představitelem vývojové větve homo sapiens na Zemi. Svět zkolaboval, ostatní lidé zahynuli během pandemie neznámého viru. V opuštěných domech s trochou štěstí narazíte na zbytky prošlých potravin, a když máte kliku, i na nedopitou láhev skotské. Jste Sněžný, hrdina post-apokalyptického románu Margaret Atwoodové Gazela a Chřástal. A cítíte se strašně sám, i když vlastně nejste.
Co je česká hudba? Kdy začala, kde vznikala, co vlastně tento pojem označuje? Odpovědi na tyto otázky se pokusila nastínit známá hudební publicistka Vlasta Reittererová. Zvláště období 19. století je velmi dobře pokryto a přináší ucelený přehled vzniku české národní hudby jako osobitého fenoménu.
Hrdinství může mít mnoho podob: někdo zakládá školy, jiný léčí nemocné, další cestuje napříč kontinenty jen s deníkem a otevřenou myslí. Hrdinové Orientu učí děti, že skutečná velikost se nemusí měřit počtem dobytých měst, ale odvahou přemýšlet jinak. A také ukazují oblast Blízkého východu jako pradávnou křižovatku kultur a vědění, z kterých čerpala i Evropa.
Předminulý týden opustili čápi své komíny a sloupy a vydali se na jih. Část z nich letěla „západní trasou“ do Francie a Španělska a někteří dál do Etiopie, Keni, Ugandy a Tanzánie. Ti, kteří zvolili „východní trasu“, zamířili do Turecka a Izraele.
V nejnovějším románu Veroniky Opatřilové nalezneme podobná témata jako v jejích předchozích knihách. Věnuje se zakázanému vztahu v minulosti, hledání sebe sama a hranicím svobody. Právě svobodu zde nalézají postavy pouze v přírodě. Les v tomto historicko-ekologickém příběhu hraje zásadní roli. Nejen jako prostředí děje, ale jako místo bezpečí, terapie a – jak hlavní postava několikrát sama zmiňuje – domova.
Co se ve Starém zákoně také mohlo dělat s předkožkami zabitých nepřátel (a v čem chybuje Leonardův nákres penisu)? Který souboj měla rozhodnout uzenka? Jak dopadl pokus operativně vytvořit dvouhlavého psa? Sbírka bizarností ukazuje, čeho všeho jsou lékaři schopni, jak často se mýlili a za co vše jim současně vděčíme.
Antologie tematizující strach z klaunů obsahuje skutečně výjimečných příběhů jen pár. Funguje nicméně jako zajímavá přehlídka dosud neznámých tváří žánru i fascinující náhled do moderní mytologie, z níž se k nám zatím dostaly pouze střípky.
O Německé demokratické republice a jejím dědictví, které ovlivňuje i naši současnost, si povídají tři spisovatelky, které spojuje nejen jejich původ a náhled na politiku, ale i výdrž při pití alkoholu.
Naomi Klein se ve své nové knize Dvojnice vydává na znepokojivou cestu, která propojuje celosvětový politický vývoj s intimním vyprávěním. Autorka, známá jako nekompromisní kritička neoliberalismu a korporátní moci, zde navazuje na svou předchozí tvorbu, ale tentokrát obrací pozornost směrem k sobě samé – a k tomu, co vidí „za zrcadlem“.
Česky začala vycházet nejprodávanější komiksová série všech dob plná akce, dobrodružství, pirátů a natahovacích končetin.
Co mají společného fantastický román z úsvitu 20. století, současná povídková antologie, filozoficky laděná sci-fi inspirovaná biblickým příběhem, dobrodružná space opera, vzdělávací komiks a monografie česko-amerického autora z první poloviny minulého století? Vše jsou to české překladové knihy představené na letošním Worldconu v Seattlu, a tím jejich výčet zdaleka nekončí.
Norská spisovatelka Maria Kjos Fonn představila v Praze na Světě knihy 2025 svou knihu nominovanou na Cenu EU za literaturu. Tato autorka je v Norsku ceněná pro schopnost pronikat do temných zákoutí lidské psychiky, aniž by přitom rezignovala na humor a naději.
Do dospívání dvou osamělých neprůbojných kamarádů ze sídliště se vlamuje realita českého pokrytectví a velkohubosti. Sedmnáctiletý vypravěč nabízí úměrně svému věku sebestředný pohled, který průběžně sám reviduje, novela ale i tak v mnohém pomáhá otevřít oči.
K nedožitým osmdesátinám Libuše Moníkové, které připadají na 30. srpna letošního roku, publikujeme stať germanobohemistky Dany Pfeiferové, která spolupracuje na komentovaném vydání jejího díla v němčině. Rodačku z Prahy, jež odešla počátkem sedmdesátých let minulého století do Západního Německa, charakterizuje jako spisovatelku evropského formátu píšící německy o českých tématech.
Německý povídkář, esejista a básník Utz Rachowski byl na sklonku sedmdesátých let 20. století uvězněn východoněmeckým režimem za šíření samizdatu a následně vyhoštěn ze země. Dnes působí v Sasku jako poradce pro občany pronásledované komunistickou diktaturou a věnuje se literární tvorbě. Rozhovor s ním byl pořízen při stipendijním pobytu v Praze na jaře 2025.
Německý politický vězeň z osmdesátých let 20. století, následně vyhoštěný ze země, spisovatel a básník Utz Rachowski reflektuje v básni ze sbírky Die Dinge, die ich vergaß (2018, Věci, které jsem zapomněl) dobovou zkušenost s životními podmínkami v dětských domovech, kam byly umisťovány děti odpůrců režimu a bojovníků za lidská práva, které režim věznil.
V letošním roce slavíme 900 let od úmrtí Kosmy, prvního českého kronikáře. Jaká senzace, že se v témže roce k veřejnosti (v převyprávěné formě) dostávají jeho doposud neznámé záznamy o králi přímo legendárním – a když ne legendárním, pak alespoň příslovečném.
V době probíhajícího rusko-ukrajinského konfliktu si celá Evropa uvědomuje, jaké ohrožení pro ni současné Rusko znamená. Podstatně více to doléhá na země, které s Ruskem přímo sousedí a byly v minulosti součástí ruského impéria. K nim patří i Finsko: finsko-ruská hranice má více než 1300 kilometrů.
Město mnoha jazyků, které do jednoho umlčel velký požár. Turecký historický román se vrací do Smyrny počátku dvacátého století, do kosmopolitního města plného vůní, nadějí, intrik, tajemství, kde zároveň sílí přesvědčení, že každá ze skupin má na místo větší právo než ty ostatní. A ukazuje se, jak křehké takové soužití je.
