Tři mladíci z malé norské vsi se už nikdy nevrátí domů. Život jde dál, někteří ale nesou ztrátu tak těžce, že se ho odmítají účastnit. Pokračování oceňované trilogie norské autorky, v jehož český překlad už čtenáři prvního dílu snad ani nedoufali.
Významy, s nimiž si lidé spojují hlavní pařížskou katedrálu, se napříč stoletími proměňovaly. Dva historici ve své publikaci polemizují s tím, který jí při znovuotevření připisoval prezident Macron, a nabízí vlastní. Téměř jisté ovšem je, že další pokolení přenesou akcenty zase jinam, například k ekologické perspektivě.
Deváté pokračování „husitské“ mangy dospělo k neodvratnému: smrti Jana Žižky. Mrtvých kladných postav je v tomto díle nečekaně mnoho, což ale ještě neznamená konec.
Osobní a zároveň univerzální výpověď o domácím násilí, odcizení a odpuštění. V další knize francouzského autora Édouarda Louise sledujeme příběh pohledem syna, který se stal svědkem vnitřní proměny své matky. Ženy, jež se rozhodla změnit svou nemilou situaci a odhodlala se k útěku za lepším zítřkem.
Příběh spletitý jako kořeny a rozrostlý jako koruna košatého stromu učí malé i velké čtenáře naslouchat tomu, co si mezi sebou stromy vykládají. Vyprávění plyne pomalu a mezi jednotlivými oddíly umožňuje přeskakovat jako veverka z větve na větev.
Aktuální zamyšlení spisovatele a stand-up komika nad neurobiologií mysli přináší nevšední kombinaci erudice a vtipu.
„Vztahová detektivka“, jak svou knihu definuje sama autorka, vede čtenáře do mikrosvěta mimo prostor a čas, kde na sebe narážejí postavy plné lásky, žárlivosti, zrady i touhy po pomstě. Mezi nimi ale jedna dívka dokazuje, jak moc je pro každého z nás důležité znát své vlastní kořeny.
Po patnácti letech od originálního vydání a až po úspěchu seriálové adaptace se k českým čtenářům dostává první román z úspěšné britské špionážní série, která kombinuje intriky tajných služeb a velmi černou satiru.
Experimentální próza tchajwanského spisovatele je plná fragmentů, vzpomínek a rodinných tajemství. Autor v ní mistrně kombinuje magický realismus s prvky autobiografie a nabízí intenzivní ponor do krajiny paměti a vztahů napříč generacemi.
Daniela Spenser rekonstruuje příběh vlastní rodiny v kontextu dvacátého století s výjimečnou badatelskou střízlivostí, která přináší mnohovrstevnatý pohled na dějiny Československa. Jak se mohou přenášet zkušenosti mezi generacemi v podmínkách holocaustu, exilu a ideologické deziluze?
Co zbyde z těla i světa, když se začneme rozpadat zároveň s přírodou? Debut Alžběty Králové nabízí poezii jako výkřik i naslouchání, jako proud, který burcuje i pohlcuje. Intimní, apelativní sbírka hledá hlas v tekuté nejistotě dnešního světa – a možná i cestu zpátky ke ztracené blízkosti.
Proč se vracíme k tomu, od čeho jsme tak moc chtěli utéct? S Didierem Eribonem o identitách dělníka, homosexuála a pařížského intelektuála, o dusivém dospívání, studu, stárnutí a o potřebě opakovaně se vracet tam, odkud jsme si přáli navždy odejít.
Nerozsáhlou domácí nabídku humoristických komiksů pro děti letos doplnila série Bany versus Manky. Její gagy mají občas až surreálné parametry a díky občasným zcizujícím prvkům pobaví i rodiče.
Román dánské autorky nabízí jemně ironický vhled do života outsiderky, která se s malým dítětem po boku snaží zapadnout do uzavřené venkovské komunity. Namísto tradičního děje tvoří knihu mozaika krátkých příběhů a pozorování, jejichž humorný podtón tlumí realismus mateřského vyčerpání, komunikačních bariér i kulturní izolace.
V nově přeložené básnické sbírce pro děti Shel Silverstein věší učitele za uši do průvanu, dává jména hamburgerům, představuje ovladač na tátu nebo přemítá, jak vypadá Bůh.
Zdeněk Vojtíšek je známý český religionista, který se dokonce jako postava dostal i do oceňovaného komiksu Svatá Barbora – příběhu skupiny odštěpené od Hnutí Grálu. Jeho nová kniha komplexně popisuje, jak tato náboženská organizace vznikla a jaké jsou perspektivy jejího celosvětového vývoje.
Dynamika lidských vztahů, a těch rodinných obzvlášť, je pro literaturu nevyčerpatelným zdrojem inspirace. Co se stane, když se jedno z dvojčat rozhodne dobrovolně ukončit život? A je vůbec možné se s touto nenahraditelnou ztrátou vyrovnat?
Do české literatury vstupuje další výrazná tvůrkyně vycházející z oblasti slam poetry. Poezie Uyên Giang Nguyễn poetiku slamu nezapře, současně ale představuje silnou výpověď ženy, která se snaží hlavně detekovat svět kolem sebe a vyrovnat se s ním. Jedná se o nápaditou tvorbu se silnou výpovědní hodnotou. Čtenářská očekávání ale sbírka nenaplňuje, neboť působí jako knížka, do které se prostě přepsalo jen to nejlepší.
Populární autor epických fantasy sérií se poprvé představuje českému publiku dílem jiného žánru. Mix psychologického thrilleru a zombie apokalypsy je zábavnou jednohubkou, kterou si zájemci o nemrtvé vychutnají, i když do kánonu subžánru má pořád daleko.
Dílo Katji Kettu charakterizuje výrazný jazyk a obraznost. Často píše o ženách v brutálních dobách, a neméně extrémní bývají city, které její postavy prožívají. Nově své oblíbené prvky spojuje se subtilnější autofikcí a nadpřirozenou vypravěčkou. Výsledkem je slepenec, který má světlé momenty, ale jako celek příliš nefunguje.
Analýza předvolebních facebookových příspěvků předsedy hnutí SPD dává nahlédnout do populistické kuchařky, která mezi hlavní ingredience počítá polarizaci, demagogii, strach a kopání do protivníků, skutečných i smyšlených.
Obyvatelé amerického Středozápadu si myslí, že v Rakousku se žije v komunismu, prozradila na Světě knihy rakouská umělkyně Stefanie Sargnagel, která strávila několik měsíců v Iowě. Co si myslí o Češích a co o svých krajanech?
V románu Iowa. Ein Ausflug nach Amerika (2023) rakouská spisovatelka a karikaturistka Stefanie Sargnagel dokumentuje své zkušenosti a zážitky z pobytu v americkém státě Iowa, který podnikla během roku 2022 se svou dobrou přítelkyní Christiane Rösingerovou, ikonou berlínského feminismu a punku.
V komiksové sérii se do vzájemného souboje opět pouští lidé a orkové. První svazek zatím neoriginální syžet příliš nepovyšuje, pokračování slibuje víc.
Když v roce 1964 vyšel český překlad Nerudovy básnické sbírky pod názvem Dvacet básní o lásce a jedna píseň ze zoufalství, byl anoncován jako „Špalíček milostných veršů básníka, jenž umí stejně dobře rozeznít lyrickou jako bojovně na obranu národních a lidských práv vypjatou strunu.“ Jana Pokojová chce dnes Pabla Nerudu novým překladem jeho rané poezie této nálepky socialistického básníka zbavit.
Málokdo toho v životě poznal tolik jako americká spisovatelka Lucia Berlinová. Divoké lásky i bolavé pády, prosluněné kalifornské pobřeží i zasněženou aljašskou krajinu, prestižní univerzity i dělnická města, na něž vrhá stín hustý dým z dolů. Tyto zkušenosti vtělila do živelných povídek, které se sice za autorčina života velkého ocenění nedočkaly, o to víc ale konvenují nám, moderním čtenářům.
Nakladatelství Baobab českým čtenářům představuje duchovního otce jedné z nejznámějších filmových postav jednadvacátého století. V neokázalém, ale přitom univerzálním příběhu americký kreslíř a spisovatel velebí přátelství mezi myší a velrybou.
Ahava, poslední sbírka Tomáše Tomáška, jež letos získala Magnesii Literu v kategorii poezie, představuje uzavření poetiky, kterou autor rozvíjel ve svých předchozích sbírkách. Jazykově úsporné básně zvou čtenáře k ohledávání okolního světa takovým způsobem, jako bychom jej viděli poprvé.
Dobrodruh Leonarda Medka patří k nejzajímavějším a i po letech nejoriginálnějším sériím domácí fantastiky. Pátý svazek příhod českého hrdiny Franty Franty to beze zbytku potvrzuje.
Nové příhody oblíbeného samozvaného šerifa Kalmanna, dbajícího o právo a pořádek v zapomenuté rybářské vesničce na severu Islandu, přijel do Prahy představit jeho duchovní otec Joachim B. Schmidt, který sám na Islandu již dlouhá léta žije.
