Cortázarův román Výherci je starý skoro padesát let, což je neuvěřitelné. Jestlipak originál působí na španělsky čtoucí oči dosud tak moderně a hladce jako díky parádnímu překladu česká verze na naše?

Sbírkou Ten, kdo chodí kolem nám Julio Cortázar představuje v jedenácti povídkách všední život, který se dostává do víru imaginace a mění se tím na příběh plný absurdnosti či naopak v nelítostnou hříčku osudné náhody.

Soubor osmnácti povídek Konec hry (Final del juego, 1956) patří do autorovy rané tvorby a navazuje na povídkovou knihu Bestiář (Bestiario, 1951), první dílo, kterým se proslavil. Nejde zde již pouze o výbor textů z různých knih. Původní a kompletní Cortázarova kniha povídek u nás vychází vůbec poprvé.

I dnes je samozřejmě možné číst Nebe, peklo, ráj jako experiment, který se snaží zbořit jazyk a tvar běžného románu a vyžívat se v bezpochyby zajímavých úvahách autorova alter ega Morelliho o výstavbě a poslání literatury, ale vzhledem k již zmíněné poučenosti by se tím čtenář ochudil o další zážitky, které kniha skýtá. Nebe, peklo, ráj je totiž bezpochyby také krásný román o úmyslně nenaplněné lásce.