Poslední román Reinalda Arenase je provokativní alegorií života na Kubě. Jako cyklon se točí okolo fiktivního karnevalu ne právě fiktivního diktátora, kterému se smí jen tleskat. Smršť explicitních obrázků nekonečné honby za rozkoší a zmar života v absurdní totalitě střídají střídmější kapitoly, kde groteskou probleskuje autorova agonie a hledání smyslu života skrze psaní.
RA
Reinaldo Arenas
Vrátný je svérázně autobiografický, mnohoznačný a velmi groteskní literární spektákl o dvou různých dějstvích. Nejzřetelnějším dojmem z jeho první poloviny je panoptikální defilé poťouchlých figur — obyvatelů newyorského činžáku, jimž kubánský imigrant Juan denně otevírá dveře — maně upomínajících například na bizarní typy z filmové Tančírny, vlastně děsně protivné, a přece čímsi přitažlivé.
Spisovatel Reinaldo Arenas (1943–1991) pochází z Kuby, kde trpěl trojitou klatbou jakožto homosexuál, nespoutaný spisovatel s příliš hýřivou a drzou imaginací a svobodomyslný disident.
