Evropou se přehnala válka, vše se tedy v dobré obrátí? Nikoliv. Po starých utrpeních zůstala traumata, křivdy nelze jen tak zapomenout, násilí a zlo nezmizelo. Manu Larcenet vytáhl z románu Philippa Claudela všechnu temnotu a předestírá nám ji ve vizuálně exkluzivní komiksové podobě.

Román o světě, v němž nechceme žít: francouzský spisovatel Philippe Claudel tentokrát čtenářům nabízí značně odpornou vizi toho, kam směřuje společnost podřizující se nutnosti produkovat stále větší zisk. Z pracně vydobytého místa v korporátu po této četbě možná i odejdete...

V nejmenované vesnici v neurčité zemi a nespecifikované době dojde k vraždě. Vesničané vyberou jednoho ze svého středu a pověří ho, aby o události sepsal hlášení. Není jasné komu a proč. Autor požadované zprávy je navíc jediný, kdo při té podivné události nebyl. Philippe Claudel v románu Brodeckova zpráva vypráví o válce. Neříká o které – ani nemusí.

Srovnání s předchozí knihou Philippa Claudela zavádí. Šedé duše byly románem rozehraným na širokém poli, o mnoha vrstvách, se spoustou nevyřčeného, který odhrabával ze staré kauzy – vraždy dítěte – nánosy tajemství a snažil se dobrat pravdy. Vnučka pana Linha je pravý opak: minimalistická zápletka krom malého detailu neskrývá z příběhu nic, naopak nepokrytě křičí, jaké bezpráví se děje nevinnému starci jen proto, že žil v nesprávnou chvíli na nesprávném místě.

Vnučka pana Linha, dílo francouzského spisovatele Philippa Claudela, s jehož tvorbou se již u nás čtenáři mohli seznámit prostřednictvím českého překladu románu Šedé duše, je zdánlivě jednoduché, ale ohromí nečekanou hloubkou. Vypráví příběh staříka nuceného opustit svou rodnou, válkou zpustošenou zemi.

Ohrané téma, banální zápletka, zdlouhavý začátek, složité osudy a příliš mnoho postav na tak komorní příběh... – a přesto je to dobrá knížka. I když si dříve či později uvědomíme ten velký podvod: tenhle román totiž nebyl ani o válce, ani o té zavražděné holce, ani o platonicky zamilovaném prokurátorovi. Byl o všem jiném. O to všem, co je za tím.

Navzdory přetrvávajícím pochybnostem kritiků, zda má smysl psát a vydávat další romány zabývající se otázkami 2. světové války, se údajně vyčerpané téma stává mezi soudobou generací spisovatelů značně populární.