Rubem Fonseca tak vtipně, nenásilně a neakademicky praktikuje na svůj román postmoderní postupy: vyprávění je díky detektivní stavbě schopno přivábit širokou veřejnost, i když používá učené odkazy a vzdělaná stylistická řešení, čili spontánně a netradičně skládá obě složky dohromady.