Držitelka Nobelovy ceny Herta Müllerová se zobrazení totality věnuje po celý život. Román Srdce bestie nejenže tuto tradici potvrzuje, ale navíc nese některé autobiografické rysy. Jak se žilo v Rumunsku za dob diktátora Nicolae Ceauşesca?
HM
Herta Müller
Titulní novela doplněná více než tuctem krátkých prozaických skic tvoří obsah debutové sbírky Nížiny jazykové virtuózky Herty Müllerové. Oceňovaná autorka v ní čtenáře zavádí do Banátu, jenž v jejím podání představuje skličující místo nesvobody a lidského úpadku.
Goethe institut nabízí výběr informací o německy psané beletrie a literatury faktu. Vychází z recenzí významných německojazyčných médií, doplňuje je o tipy vzešlé z knižních veletrhů. Odráží tak aktuální tendence a má každému usnadnit přehled o literární scéně.
Ťuhýk devítismrtihlav. Ostropestřec mariánský. Žlabatka listová. To jsou slova, jimiž nositelka Nobelovy ceny za literaturu z roku 2009 Herta Müllerová prosvěcuje totalitu a atmosféru života v zemi, kde panuje kult osobnosti.
Budeme mlčet, a ztrapníme se, řekl Edgar, promluvíme, a budou nás mít za blázny. Seděli jsme na zemi nad fotografiemi už dlouho. Samým sezením mi zdřevěněly nohy. Slovy v ústech toho rozšlapeme stejně jako nohama v trávě. Ale i mlčením.
Srdce bestie je třetí knihou německé nobelistky Herty Müllerové, jež vychází v českém překladu. Tento román, který lze číst jako rozsáhlou báseň v próze, byl v Německu vydán již před pětadvaceti lety, krátce předtím, než bylo autorce umožněno vycestovat z rodného Rumunska do Západního Berlína.
Presnosť a systematickosť, s akou pristupujú niektorí spisovatelia k zobrazeniu spoločenského poriadku, radí ich diela k plnohodnotnému študijnému materiálu pre sociálne vedy bez toho, aby bola oslabená ich estetická funkcia. Platí to aj pre román Dnes by som sa radšej nestretla od nositeľky Nobelovej ceny za literatúru, Herty Müllerovej.
Tři velká témata dominují tvorbě nobelistky Herty Müllerové: život v Ceauşeskově diktatuře, exodus rumunských Němců ze země a nucené práce příslušníků této menšiny v sovětských gulazích.
Do roka od udělení loňské Nobelovy ceny za literaturu vyšel vyznamenaný román Herty Müllerové Rozhoupaný dech (Atemschaukel) také česky.
Všechno je otázka vidění. Jako na poušti, kde se oko nemá čeho zachytit, ztrácí měřítka, oko si plete sklony, velikosti, vzdálenosti. Najednou je nutno spoléhat na intuici, instinkt.
Všechno, co mám, nosím u sebe. Aneb: všechno své nosím si s sebou.
Zpráva o udělení Nobelovy ceny za literaturu Hertě Müllerové překvapila všechny. Ani německá média v roce 2009 neskrývala údiv a překvapení, natož ta česká, v nichž se psalo o „relativně neznámé Němce“...
Sedmnáctiletý Leo Auberg touží po úniku z každodenní nudy, chce zažít něco nového a vzrušujícího. Ale především si přeje zmizet z provinčního městečka, kde musí skrývat své pravé já.
Cestovní pas nobelistky Herty Müllerové se vrací k rumunské diktatuře, ze které prchala i řada Němců.
Útlá novela Herty Müllerové (1953) Cestovní pas nás zavádí do německé vesnice v rumunském Banátu za Ceauşescovy diktatury v osmdesátých letech minulého století.
Herta Müllerová se narodila roku 1953 na západě Rumunska ve vesnici s německým obyvatelstvem Nitchidorf. Její otec sloužil za druhé světové války u SS, matka byla po válce deportována do pracovního tábora v Sovětském svazu.
